Sprašová rokle u Zeměch

Přírodní památka Sprašová rokle u Zeměch se rozkládá při jižním okraji vsi Zeměchy, která z administrativního hlediska je součástí města Kralupy nad Vltavou v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Chráněné území je ve správě Krajského úřadu Středočeského kraje.

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Sprašová rokle u Zeměch
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Pohled ze dna na stěnu rokle
Základní informace
Vyhlášení1. ledna 1987
Nadm. výška196–218 m n. m.
Rozloha1,49 ha[1][2]
Poloha
StátČesko Česko
OkresMělník
Umístěník. ú. Zeměchy u Kralup nad Vltavou,
Zeměchy, Kralupy nad Vltavou,
okres Mělník
Souřadnice50°13′36″ s. š., 14°16′1″ v. d.
Sprašová rokle u Zeměch
Další informace
Kód1028
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Předmětem ochrany je hluboce zaříznutá rokle v mocném profilu navátých spraší se zbytky vegetace, typické pro sprašové půdy.[3] Jedná se o významný geomorfologický fenomén, který vyznačuje stratigrafický profil mezi starším a mladším pleistocénem, v jehož vrstvách je možné pozorovat černozem na spraši.[4] Spraš se zde ukládala více než 200 000 let a střídání světlé a tmavé půdy nám dokazují střídání dob ledových a meziledových.[3] Na okraji rokle jsou zachovány zbytky stepních porostů s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů [4]

Zdejší vlhké prostředí na dně rokle vyhovuje rostlinám, jako je sasanka hajní (Anemone nemorosa), nebo bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Z fauny zde můžeme najít velké množství bezobratlých živočichů, zejména blanokřídlý hmyz. [5]

Lokalita
Hlavní stěna rokle

Sprašová rokle se nachází na jižním okraji vsi Zeměchy, která je součástí Kralup nad Vltavou v okrese Mělník.  Chráněné území se nachází v nadmořské výšce 195–214 metrů a celková výměra lokality je 1,4938 ha.[5] Rokle je na svém okraji obklopena stepní vegetací, na kterou navazují hospodářsky aktivní pole.[6]

Leží v oblasti permokarbonu a terciéru středočeské a západočeské limnické oblasti.[6] Geomorfologicky spadá do pražské plošiny (soustava Kladenská tabule). Tu charakterizuje převážně plochý reliéf s vyvýšeninami a nečetnými zářezovými roklemi. Samotný sprašový zářez této rokle dosahuje do hloubky více než 10 metrů.[7]

Historie

Tato přírodní památka byla vyhlášena okresním národním výborem Mělník 19. prosince 1986, přičemž vyhláška vstoupila v platnost 1. ledna 1987.[4]

Spraš se zde ukládala více než 200 000 let a střídání světlé a tmavé půdy nám dokazují střídání dob ledových a meziledových.[3] Spraše vznikaly vyvátím jemnozrnného materiálu z teplých i studených oblastí, bez rostlinného pokryvu, ležících v předpolí kontinentálních ledovců.[7] Tato rokle je velice významná, jelikož většina zonálně sprašových stepí byla v minulosti přeměněno na hospodářská pole. [8]

Přírodní poměry

Geologie a pedologie
Informační tabule u vstupu do rokle

Ve stěně můžeme nalézt arkózové pískovce a slepence svrchního karbonu kladenské pánve. Tyto arkózové pískovce obsahují značný podíl bělavých živců a ve slepencích převládá křemen a tmavé valouny buližníků. Je zde také velmi dobře vidět střádání vrstev o různé zrnitosti.[7] Spraš zde dosahuje mocnosti přes deset metrů. Jedná se o klastický (úlomkovitý) sediment navátého (eolitického) původu. Velikost částic je většinou velká 0,03–0,06 mm. Skládá se z křemenného materiálu s hojnou jílovitou a vápnitou příměsí.[7] Na profilu lze vidět charakteristické vlastnosti této horniny. Spraš je nevrstevnatá a rozmnělnitelná v prstech. Ve spraši můžeme nalézt drobné vápnité konkrece. Typická barva je okrová.[7] Na stěně spraší jsou dobře vidět tmavé horizonty tzv. pohřbených půd. Spodní patří do doby ledové (glaciálu). V horní části jsou tři vrstvy fosílií (pohřbených půd). Od země nahoru lze vidět střídání dob ledových a dob meziledových. Svrchní vrstva je již současná půda, která zahrnuje i povrchovou vrstvu ornice.[7]

Flóra

Rostou zde dřeviny s převahou javoru (Acer), dubu (Quercus) a akátu (Robinia pseudacacia). V podrostu se vyskytuje hájová květena - dymnivka dutá (Corydalis cava), kozinec bezlodyžný (Astragalus excapus), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), sasanka hajní (Anemone nemorosa), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hvězdnice chlumní (Aster amellus) a bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis).[5] Z čeledi lipnicovitých zde můžeme najít kavyl Ivanův (Stipa pennata).[8] Problémem je zarůstání této vegetace akátem, proto se musí akát odstraňovat.[6]

Fauna

Významnou složkou jsou stepní bezobratlí, především blanokřídlý hmyz. Velice vzácný je sklípkánek pontický (Atypus muralis) a z měkkýšů suchomilka (Helicella striga). [5]

Ochrana

Předmětem ochrany je především geologický fenomén - sprašové sedimenty se třemi horizonty fosilních půd a fosilní faunou.[6]

Hlavním dlouhodobým ochranářským cílem je zachovat silně reliktní rostlinná a živočišná společenstva zonální (sprašové) černozemní stepi, a také udržení geomorfologického objektu - 18 metrů hluboké rokle. Stepní společenstva se musí chránit před zarůstáním dřevinami. Takto je potřeba chránit i jiné části rokle: osypy, hrany nebo stěny. Protože dřeviny (zejména akát) mají na svědomí řícení strmých stěn. V roce 1980 byl proveden první asanační zásah na redukci dřevin. Následně byl několikrát opakován. Poslední proběhl roku 2004 a ukazuje se jako potřebné tyto redukce opakovat s větší intenzitou.

Dalším problémem je spad z průmyslových podniků přilehlých měst (Mělník a Kralupy nad Vltavou) a hromadění odpadů z domácností v ústí rokle.[8]

Hospodářství

Sprašová ostrožna byla ještě v druhé polovině 60. let odkopávána místními obyvateli pro získání hlíny, která sloužila pro vymazávání kamen. Toto odkopávání narušovalo stabilitu a zmenšovalo rozlohu.

Kolem poloviny 20. století došlo k zalesnění jihozápadní části rokle. Také zde byly vysazeny solitérní dřeviny (akáty), což mělo negativní vliv na rokli. Okolí rokle je hojně hospodářsky využíváno.[8] Hospodaří se zde podle platných hospodářských plánů, ale na rokli to má velký vliv - hlavně eutrofizací a chemizací půdy v bezprostřední blízkosti rokle. Mezi doporučení udržitelného hospodaření patří znovuobnovení pastvy v okolí rokle.[5]

Turismus

Na lokalitu nevede žádná značená turistická stezka, avšak lze tam dojít poměrně snadno ze Zeměch. Na jižním konci vesnice je úzká cesta vedoucí vpravo přímo do rokle (ulice V Rokli), vstup je označený dřevěnou šipkou.[9] Pokud chce návštěvník vidět rokli z výšky, musí jít cestou vlevo do mírného kopce. Rokli je vhodné navštívit za suchého počasí, jelikož cesta jinak bývá bahnitá a dolů do rokle se špatně dostává.

Fotogalerie
  • Zářez ve stěně
  • Struktura usazenin
  • Celkový pohled shora
  • Střídání vrstev
  • Na dně rokle
  • Detail stěny

Odkazy

Reference
  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. STUPKA, Josef. Zajímavosti o Kralupech nad Vltavou. [s.l.]: [s.n.], 2003. S. 170.
  4. Maloplošná území. Maloplošná zvláště chráněná území [online]. [cit. 17.12.2017]. Dostupné online.
  5. Chráněná území ČR. 1. vyd. Svazek I. Střední Čechy. [s.l.]: [s.n.], 1996. 320 s. ISBN 80-902132-0-0. S. 108.
  6. Geologické lokality [online]. [cit. 2017-11-29]. Dostupné online.
  7. Sprašová rokle Zeměchy [online]. [cit. 2017-11-29]. Dostupné online.
  8. Plán péče. Plán péče [online]. [cit. 17.12.2017]. Dostupné online.
  9. Seznam. Přírodní památka Sprašová rokle u Zeměch [online]. mapy.cz [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.

Literatura
  • Chráněná území ČR, Střední Čechy, svazek XIII. 2005, s. 309, 315, 852, ISBN 80-86064-87-5
  • Chráněná území ČR 1, Střední Čechy, vydání 1. Praha 1996 s. 108, ISBN 80-902132-0-0
  • Zajímavosti o Kralupech nad Vltavou, Stupka Josef, Kralupy nad Vltavou 2003, s. 170

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.