Slovenská menšina v Česku

Slovenská menšina v Česku představuje jednu z početně významnějších národnostních menšin na území Česka. Podle údajů z 26. března 2001 se v Česku hlásí 193 190 osob k slovenské národnosti (1,47 % populace), tvořící tak po národnosti české (67,7 %) a moravské (5 %) třetí největší skupinu obyvatelstva podle národnosti.[1] Podle údajů z 31. května 2011 žije v Česku 78 977 cizinců se státním občanstvím Slovenska, mající zde trvalý či jiný typ pobytu, což je staví na druhé místo po Ukrajincích (115 496)[2]. Podle sčítání obyvatel z roku 2021 se v Česku hlásí 96 041 osob k slovenské národnosti (1,3 % populace).[3]

Slovenská menšina v českých zemích
Populace
asi 91 000 osob Slováci (původ)
Jazyk(y)
slovenština (čeština)
Náboženství
katolicismus, protestantismus, judaismus

Demografie
Alexander Dubček a Václav Havel v listopadu 1989

Geografické usídlení etnika v Česku je celoplošné, ale se zřetelnými regionálními rozdíly. Větší míra koncentrace Slováků je v Moravskoslezském (42 357), Ústeckém (21 172), Jihomoravském (15 452), Středočeském (14 191), Karlovarském kraji (13 655) a v Praze (17 406), naopak nejnižší je ve venkovských oblastech ve vnitrozemí.[4]

V uvedených krajích se jedná převážně o Slováky a jejich potomky, kteří osídlovali pohraničí po roce 1945; značnou měrou šlo o reemigranty z Rumunska, Maďarska a Zakarpatské Ukrajiny. Do měst (např. Praha, Ostrava, Karviná) pak směřovala migrace za prací (na stavby, do těžkého průmyslu apod.).[4] V 60. a 70. letech 20. století přišla do Prahy tzv. „úřednická migrace“ do řad stranického aparátu a armády.[4]

V roce 1991 čítala menšina na území dnešní ČR 314 000 osob.[4] Po rozdělení Československa došlo k výraznému snížení počtu, stále však Slováci zůstali nejpočetnější národnostní menšinou (zahraničního původu). Od 90. let směřuje významná migrace Slováků do největších českých měst za studiem a prací.

Moravští Slováci
Podrobnější informace naleznete v článku Velké Slovensko.

V roce 1939 požadovala moravská kolaborantská organizace Národopisná Morava připojení jihovýchodní Moravy ke Slovenské republice s tím, že místní obyvatelé, tzv. Moravští Slováci, jsou také Slováci. Tato aktivita měla podporu na Slovensku a slovenská vláda vznesla vůči Německu požadavek na připojení části Moravy ke Slovensku. Německo však slovenskému požadavku nevyhovělo.

Moravští Slováci se za (národnostní) Slováky vesměs nepovažují, hlásí se zpravidla k české, případně moravské národnosti.

Reference
  1. Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné online.
  2. ČSÚ: Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství - k 31. 5. 2011
  3. Národnost | Sčítání 2021. www.czso.cz [online]. [cit. 2022-02-13]. Dostupné online.
  4. Úřad vlády ČR: Slovenská národnostní menšina

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.