Slaměný klobouk (divadelní hra)

Slaměný klobouk, vaudeville o osmi obrazech je 18. divadelní hra autorů Jana Wericha a Jiřího Voskovce s hudbou Jaroslava Ježka, v Osvobozeném divadle. Hra je volným zpracováním podle Labiche a Martina.

Slaměný klobouk
AutorJiří Voskovec a Jan Werich
Premiéra27. února 1934
Štáb
RežieJindřich Honzl
HudbaJaroslav Ježek
VýpravaBedřich Feuerstein
ChoreografieJoe Jenčík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Premiéra byla 27. února 1934. Režie Jindřich Honzl, hudba Jaroslav Ježek, choreografie Joe Jenčík, výprava a kostýmy Bedřich Feuerstein. Hra se dočkala 83 představení.

Charakteristika

V početném repertoáru Osvobozeného divadla z péra Jana Wericha a Jiřího Voskovce zaujímá zvláštní místo trojice her, které jsou adaptací cizích předloh. V+W sahali patrně po cizím vzoru, když bylo potřeba rychle nasadit novinku a když se sami ještě rozmýšleli nad svou další vlastní hrou. Labiche a Martin napsali tuto skvěle konstruovanou situační komedii Chapeau de paille d'Italie již v roce 1850. V+W ji nasadili do repertoáru po mimořádném úspěchu předešlé komedie Osel a stín zřejmě jako oddech po něm a jako tvůrčí výdech před další časovou hrou, kterou bude Kat a blázen. Jednalo se jim v první řadě o vzkříšení secesní atmosféry roku 1900 a teprve potom o Slaměný klobouk. Na tuto hru je jistě přivedl i jiskřivý a ironicky úsměvný film René Claira. Slaměný klobouk se už na českém jevišti objevil v roce 1924, kde ho ve stavovském divadle nastudoval Vojta Novák s výpravou Josefa Čapka. Ředitel Karel Hugo Hilar pozval k pohostinskému účinkování Vlastu Buriana, který hrál Ferdinanda.

V roce 1957 přepsal Werich obnovení Slaměného klobouku pro Divadlo satiry pod názvem Helenka je ráda a v roce 1971 natočil Oldřich Lipský film Slaměný klobouk

Osoby a premiérové obsazení

Ferdinand, ženichJ. Werich
Felix, jeho sluhaF. Filipovský
Vézinet, strýc a konšelV. Trégl
Emil, poručík spahi na dovolenéJ. Voskovec
Louisa, dáma své dobyE. Hráská
Nonancourt, tchán FerdinandůvJ. Plachta
Helena, nevěstaM. Mottlová
Robin, bratránekB. Záhorský
Klára, modistkaH. Vítová
Melichar Mahuleno, vězeňJ. Werich
Tardiveau, sluhaL. Liška
Baronka de ChampignyM. Nademlejnská
GenerálK. Hradilák
La Goulue, kankánová divaJ. Švabíková
Sluha u baronkyV. Černý
Beauperthuis, ministerský radaF. Černý
Svatebčané, midinetky, kankánové tanečniceJenčíkovy girls

Děje se v Paříži v roce 1900

Děj

Pařížský bonviván Maurice Ferdinand je ve svých čtyřiceti letech finančně na dně. Jediným možným řešením je pro něj sňatek s nezkušenou, avšak zazobanou Helenkou, dcerou zelináře Nonancourta. Ve svatební den se Ferdinand naposledy v lesíku sejde se svou milenkou. Jeho kůň nedopatřením sežere slaměný klobouk jiné dámy, Louise, která je tu se svým milencem, poručíkem Emilem. Protože Anais se ke svému žárlivému manželovi nemůže vrátit bez klobouku, požaduje Emil na Ferdinandovi okamžitou nápravu. Dokonce kvůli tomu i s Louisou dorazí do Ferdinandova bytu. A tady začne kolotoč zmatků a nedorozumění. Ferdinand neví, zda se nejdřív věnovat nevěstě a jejímu početnému příbuzenstvu, nebo rozzuřenému Emilovi. Ani jedni nechtějí čekat, a hlavně je zde kardinální otázka: kde v celém městě sehnat přesně stejný slaměný klobouk?

Hudba

Ve hře zazní tango Secesní valčík, Vyznání lásky, Tři doby země evropské

Nahrávky

Některé písně a orchestrální skladby byly v roce 1934 zaznamenány na gramofonové desky firmy Ultraphon:

  1. Kam asi svět míří - 1900 a 34, Jaroslav Ježek, zpívají V+W, na klavír hraje Jaroslav Ježek, nahráno 8. března 1934
  2. Vyznání lásky, Jaroslav Ježek / Voskovec a Werich, zpívají V+W, dirigent Robert Brock, nahráno 7. října 1934[1]

Odkazy

Reference

  1. JUST, Vladimír. Osvobozené divadlo 1929-1938. Praha: Supraphon, 2007. 56 s. S. 16, 19–20.

Literatura

  • VOSKOVEC, Jiří; WERICH, Jan. Slaměný klobouk : vaudeville ; volně zpracováno podle Labiche a Martina. Praha: Centrum, 1934. 92 s. (Knihovna dobrých her; sv. 6).
  • VOSKOVEC, Jiří; WERICH, Jan. Hry Osvobozeného divadla. IV. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1957. 109 s.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.