Simone Faggioli

Od roku 2005 tak Simone Faggioli prezentoval na kopcích dvoulitrový speciál Osella PA21S Honda s nímž hned v první sezóně ve vrchařském evropském šampionátu zvítězil a značce Osella přinesl již 19. titul mistrovského vozu. Jeho cestu za vavříny ale přerušila další změna předpisů, kdy byly do hodnocení mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu zařazeny formulové monoposty s třílitrovými motory. V ten moment neměla Osella konkurenceschopný vůz a Simone Faggioli se stáhl zpět do italského šampionátu, kde s Osellou PA21s Honda dominoval. Spolu s Enzo Osellou ale urputně začali pracovat na nové zbrani a v sezóně 2008 vyjeli opět na evropské vrchy s prototypem Osella PA27 BMW. Nová koncepce prototypu s trubkovým rámem s dvoumístným provedením určeným pro skupinu E2-SC (sportscar), ale jen stěží stačila konkurovat formulovým monopostům F3000 s výkonnějšími motory Zytek či Mugen. Hlavní problém tedy byl v nespolehlivé a málo výkonné pohonné jednotce. S nepříliš spolehlivým šestiválcovým motorem BMW v úpravě Armaroli nebylo možné dosáhnout na lepší výsledek než třetí místo v hodnocení mistrovství Evropy ZAV v kategorii 2.[3]

Osella PA27 BMW byla pro Simone Faggioliho jen mezistupněm. Enzo Osella pro něho vymyslel vítězný vůz s označením Osella FA30 Zytek. Jednalo se o sportovní prototyp s umístěním jezdce v ose vozu tedy monopost pro skupinu E2-SS (single seater) a nespolehlivý agregát BMW, který byl v Oselle PA27, nahradil upraveným motorem Zytek, tedy motorem, jenž využívaly tehdy nedostižné monoposty F3000. Spojení prototypu Osella a Simone Faggioli navíc využilo podpory pneumatikářské firmy Marangoni, která pro Simone Faggioliho připravovala speciální prototypové pneumatiky pro závody do vrchu. Simone Faggioli se podílel na vývoji pneumatik Marangoni i speciálu Osella FA30 Zytek od samého začátku a výsledkem společné práce s Marangoni i s Osellou byla absolutní dominance na italských i evropských kopcích. Simone Faggioli nejenže sbíral vítězné vavříny, ale překonával i rekordy tratí po celé Evropě. Pět titulů mistra Evropy pro Simone Faggioliho a Osellu v řadě bylo jasným důkazem, že Simone Faggioli je vrchařským vládcem své doby.[2]

Po sezóně 2013, kdy Simone Faggioli dovršil pátý evropský titul v řadě a šestý celkově, odešel od italské Oselly a přechází ke konkurenční francouzské Normě a opět se podílel na vývoji. Norbert Santos, majitel a konstruktér Normy Auto Concept, mu nabídl zcela nový model Norma M20FC Zytek ve zkrácené vrchařské podobě, který spadal do skupiny E2-SC, protože jeho konstrukce byla klasickým dvoumístným sportovním prototypem, kde byl jezdec umístěn na straně (Norma konstruovala šasi s umístěním jezdce vpravo), tedy mimo osu vozu. Opticky menší vůz oproti Oselle FA30 Zytek vynikal moderními prvky aerodynamiky a konstrukčně se vyjímal kevlar karbonovým šasi. Simone Faggioli s novým vozem navázal na předchozí působení u Oselly a nadále vévodil italskému a evropskému vrchařskému šampionátu. Jediným soupeřem mu byly v sezóně 2014 a 2015 jeho časy, kterých dosahoval s Osellou. Vývoj a zkušenosti Simone Faggioliho brzy posunuly Normu M20FC Zytek na stejnou úroveň na jaké byla Osella FA30 Zytek v sezóně 2015, zvlášť, když Simone Faggioli začal spolupráci s pneumatikářským gigantem Pirelli. Simone Faggioli měl k dispozici nesrovnatelné podmínky oproti konkurentům, mnoho komponentů na jeho voze bylo prototypových, firmy vyvíjející závodní komponenty na jeho voze aplikovaly své nejlepší výrobky (převodovka, tlumiče, elektronika). Simone Faggioli byl v sezónách 2015, 2016 na absolutním vrcholu – s Normou jel rychleji než s Osellou.[4]

Simone Faggioli po přechodu k Normě navázal na své úspěchy a potvrdil to trojím triumfem na evropských kopcích, v sezónách 2014, 2015 a 2016 znovu dominoval v kontinentálním vrchařském šampionátu a srovnal počet získaných evropský titulů na hodnotu devět, shodně s legendou evropských závodů do vrchu ze 70. a 80. let, Maurem Nesti.[1]

V sezóně 2016 se konal závěrečný podnik sezóny pod hlavičkou FIA jako 2. ročník FIA Hill Climb Masters, kdy se na trati Ecce Homo Šternberk závodilo na 3200 metrů dlouhé variantě dráhy. Simone Faggioli zajel během závodu nejrychlejší čas a vyhrál v kategorii 2 i skupině E2-SC.[5]

V roce 2017 Simone Faggioli získal desátý titul mistra Evropy v závodech automobilů do vrchu v kategorii 2. S vozem Norma M20FC Zytek v sezóně 2017 vyhrál 6 závodů v absolutním pořadí a všech 11 závodů, ve kterých startoval v rámci hodnocení skupiny E2-SC. V nepřímém boji o titul mistra Evropy s krajanem Christianem Merlim se opět rozhodlo, stejně jako v předchozí sezóně, v 11 závodě sezóny v Ilirské Bistrici (SLO), kde Merli nedokončil závod kvůli technickým potížím a Faggioli tak získal rozhodující bodový náskok, který mu zajistil desátý triumf na evropském poli závodů do vrchu.

Tým Faggioli Racing v sezóně 2018 nasadil do závodů mistrovství Evropy novou specifikaci prototypu Norma M20FC Zytek, která se vyznačuje upravenou aerodynamikou, upravenou pohonnou jednotkou Zytek a modifikovanou převodovkou Sadev. Vstup do první poloviny sezóny byl z pohledu Simone Faggioliho velmi problematický. Vývoj a příprava nového vozu nebyl zcela podle představ a četné technické potíže v první polovině sezóny Faggioliho výrazně přibrzdily v souboji s úhlavním soupeřem z posledních dvou let – Christianem Merlim. Simone Faggioli navíc v první polovině sezóny 2018 věnoval své úsilí i přípravě projektu startu svého týmu na americkém závodě Pikes Peak International Hill Climb 2018. K tomuto závodu nastoupil s prototypem Norma M20 SF PKP a při svém premiérovém startu zaznamenal druhé místo za Romainem Dumasem, který ve stejném roce vyhrál s vozem VW I.D. R Pikes Peak a stanovil nový absolutní rekord tratě.

Po návratu z Ameriky se Faggioli vrátil do vrchařského evropského šampionátu. Evropský titul již ale v sezóně 2018 neobhájil, tentokrát byl úspěšnějším jeho krajan Christian Merli, který navíc v této sezóně Faggiolimu přebral držení většiny rekordů na evropských tratích.

Účast při závodě Montée des Légendes - Col de la Faucille, proměnil Faggioli ve vítězství. Jednalo se o první ročník závodu do vrchu (frekvence závodu je jednou za 2 roky, následující se tedy bude konat v roce 2020), ve kterém startovaly slavní jezdci evropských motoristických disciplín se svými speciály (Sébastien Loeb - Peugeot 208 T16 Pikes Peak, Romain Dumas - Porsche 911, Romain Grosjean - Lancia Delta S4, Ari Vatanen - BMW M3 E30, aj.).

Simone Faggioli sezónu 2018 uzavřel porážkou při FIA Hill Climb Masters 2018 v italském Gubbiu, kde si rovněž nedokázal poradit s rychlejším Christianem Merlim a neobhájil tak zlato z roku 2016 v kategorii 4, kterého dosáhl při FIA Hill Climb Masters 2016 ve Šternberku v České republice.

Sezóna 2019 se stala pro Simone Faggioliho opět sezónou vítěznou. Ve své skupině E2-SC v rámci kategorie 2 nezaznamenal v průběhu sezóny jedinou porážku. S deseti vítězstvími si připsal maximálním bodovým zisk a společně s Christianem Merlim se stali vítězi - mistry Evropy v kategorii 2 FIA závodů automobilů do vrchu za rok 2019. K vítězství v Mistrovství Evropy navíc přidal další, v pořadí již třináctý, absolutní titul mistra Itálie v závodech automobilů do vrchu (CIVM).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simone Faggioli na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Simone Faggioli na Wikimedia Commons

1. webové stránky závodu Ecce Homo Šternberk (česky) :
2. webové stránky závodu Serra da Estrela (portugalsky):
3. webové stránky závodu Trier (německy): Archivováno 6. 2. 2020 na Wayback Machine
4. webové stránky závodu Le Mont Dore (francouzsky):
5. webové stránky závodu Mickhausen (německy):
6. webové stránky závodu Dobšinský kopec (slovensky):
7. webové stránky závodu Buzet (chorvatsky):
8. webové stránky závodu Col Saint Pierre (francouzsky):
9. webové stránky závodu Ascoli-Piceno (italsky):
10. webové stránky závodu Ilirska Bistrica (slovinsky):
11. webové stránky závodu Rampa da Falperra (portugalsky):
12. webové stránky závodu Saint Ursanne – Les Rangier (francouzsky):
13. webové stránky závodu Trento Bondone (italsky):
14. webový portál CRONOSALITE.COM (italsky):
15. webový portál ACISPORT.IT (italsky): ^{[nedostupný zdroj]}
16. webový portál SIMONEFAGGIOLI.COM (italsky):
17. webový portál s výsledky závodů do vrchu EUROMONTAGNA.COM (anglicky):