Siemens Vectron

Siemens Vectron je třída modulárních víceúčelových lokomotiv firmy Siemens Mobility vyráběných v německém Mnichově. Je zamýšlena jako nástupce úspěšné řady EuroSprinter. Sice byla původně ohlášena jako čistě elektrická, nicméně na veletrhu InnoTrans 2010 byla představena i verze se vznětovým motorem.

Siemens Vectron
(v ČR řada 383 dle označení UIC)
Základní údaje
Výrobce Siemens AG
Rok výroby od 2010
Počet vyrobených kusů1000
Provozovatel RegioJet, ČD, ČD Cargo,
DB Cargo Polska, Railpool, PKP Cargo, ZSSK a další
Období provozu 2011–dosud
Trvalý výkon 5 200 kW / 6 400 kW
(podle provedení)
Trvalá tažná síla 300 kN
Maximální rychlost 160 km/h / 200 km/h
(podle provedení)
Vytápění vlaku elektrické
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 80–87 t (podle provedení)
Délka přes nárazníky 18 980 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků
150 m
Rozchod koleje1435 mm / 1524 mm (Finsko)
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduBo´ Bo´
Napájecí soustava3 kV ss
25 kV / 50 Hz
15 kV / 16,7 Hz
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Kromě evropského trhu ji Siemens nabízel i do Spojených států amerických firmě Amtrak coby vhodnou lokomotivu pro Severovýchodní koridor. V této snaze uspěl a bylo objednáno 70 lokomotiv. Verze upravená pro americké železnice se nazývá Amtrak Cities Sprinter.

Technický popis

Vectron AC na malém zkušebním okruhu v Cerhenicích

Vzhledově lokomotiva vychází ze svého předchůdce Siemens ES 2007. Zvenku vypadá Vectron velice podobně, nejvýraznější designové úpravy prodělala čela lokomotivy, která byla estetizována. Zásadních změn však doznal vnitřek lokomotivy. Ve strojovně se nachází přímá středová ulička, po jejíchž stranách jsou rozmístěny komponenty.

Provozní hmotnost tohoto čtyřnápravového stroje se udává mezi 80 a 87 tunami. Lokomotiva může být provozována prakticky v celé Evropě.

Vectron je modulární lokomotiva, je možné vyrobit až pět různých modifikací, z nichž jsou čtyři elektrické a jedna dieselová:

  • A: Vectron MS, vícesystémová lokomotiva s výkonem 6400 kW a maximální rychlostí 200 km/h
  • B: Vectron AC, lokomotiva pro střídavé napájecí soustavy s výkonem 6400 kW a maximální rychlostí 160 nebo 200 km/h
  • C: Vectron DC, lokomotiva pro stejnosměrné napájecí soustavy s výkonem 5200 kW a maximální rychlostí 160 nebo 200 km/h
  • D: Vectron AC, lokomotiva pro střídavé napájecí soustavy s výkonem 5600 kW a maximální rychlostí 160 km/h
  • G: Vectron DE, dieselelektrická lokomotiva s výkonem 2400 kW a maximální rychlostí 160 km/h

Provoz v Česku

Lokomotiva 383.001 na ostravském veletrhu Czech Raildays 2016
Lokomotiva ELL 193 296 „Vectron“ v Praze na hlavním nádraží

RegioJet

Tři tyto lokomotivy si od společnosti ELL Austria[1] zapůjčila koncem roku 2014 společnost RegioJet, využívat je plánuje na trati mezi Bratislavou a Košicemi.[2] Od prosince 2015 má Regiojet další dvě lokomotivy, které využívá i na nočních vlacích z Prahy do Košic. V současné době[kdy?] nasazuje společnost flotilu lokomotiv Vectron na linky do Brna resp. Vídně a Bratislavy.[zdroj?]

LTE

Dalším uživatelem lokomotiv najatých od společnosti ELL Austria[1] na českém a slovenském území se stala společnost LTE, která provozuje 4 lokomotivy Vectron.

LokoTrain

LokoTrain provozuje trojici lokomotiv 193.220, 221, 222 a dále lokomotivu 193.823. Posledně zmíněná se stala zároveň první lokomotivou ve vlastnictví českého subjektu, kterým je EP Cargo – většinový vlastník LokoTrainu.[zdroj?]

ČD Cargo

ČD Cargo podepsalo 13. dubna 2016 se společností Siemens smlouvu na dodání pěti třísystémových lokomotiv Vectron,[3] s opcí na další tři do konce roku, kterým Drážní úřad přidělil řadu 383.

Důvodem pro nákup lokomotiv bylo potřeba vícesystémových lokomotiv pro zajíždění do sousedních států a Maďarska. Výhledově se plánuje i zajíždění do vzdálenějších zemí jako jsou Rumunsko, Chorvatsko, Slovinsko a státy Beneluxu.

Lokomotivy mohou jezdit pod třemi napájecími soustavami 25 kV / 50 Hz, 15 kV / 16,7 Hz a 3 kV ss. Maximální rychlost je omezena na 160 km/h. První lokomotivu nové řady 383 dopravce převzal 2. června 2016.[4]

2. května 2017 ČD Cargo potvrdilo odebrání i tří lokomotiv z opce.

České dráhy

Po neúspěchu se schvalováním řady 380 na síti DB vyhlásily na jaře 2017 ČD veřejnou zakázku na pronájem 10 lokomotiv na 10 let pro rychlost 200 km/h na vlaky EuroCity Praha – Berlín – Hamburk. V červnu byl vyhlášen vítěz, stala se jím společnost ELL a již na konci měsíce došlo k prvnímu nasazení Vectronu 193.270 na rychlíky Praha – Ústí nad Labem – Cheb v úseku Praha – Ústí nad Labem. Stroj sloužil k zaškolení a zkouškám; lokomotivy, které následně byly pronajmuty, byly v té době ještě ve výrobě.

Nasazování na vlacích EC začalo v prosinci 2017. Zatím však kvůli opožděnému zaškolení německých strojvedoucích jezdily pouze v úseku Praha – Drážďany, kde nahradily řadu 371. Dále vlaky byly stále vedeny německými stroji řady 101. Jedna lokomotiva pak od prosince 2017 vozí rychlíky Praha – Cheb v úseku Praha – Ústí nad Labem. Od 10. 6. 2018 byl přepřah v Drážďanech zrušen, od tohoto dne jsou vlaky EC vedeny Vectronem z Prahy až do Berlína, resp. Hamburku; 1 pár vlaků denně pokračuje s touto lokomotivou v čele až do Kielu.

Unipetrol Doprava

Dceřiná společnost firmy Unipetrol zakoupila od Siemensu 3 lokomotivy Vectron MS, které v ČR jezdí pod řadou 383, stejně jako lokomotivy ČDC. Rozdíl je v inventárním čísle, zatím jediná lokomotiva společnosti Unipetrol Doprava nese označení 383 050. Nákup nových elektrických lokomotiv je součástí postupné obnovy vozového parku společnosti Unipetrol Doprava[5] a další 4 stroje budou zprovozňovány od roku 2021.[6]

METRANS

Intermodální operátor METRANS podepsal se Siemensem v dubnu roku 2019 smlouvu na 10 strojů, společně s opcí na další dvacítku lokomotiv. Účelem nákupu nových strojů je jejich nasazení na mezinárodních vlacích v rámci regionu střední a východní Evropy, kde by měly nahradit starší pronajaté lokomotivy.[7]

Správa železnic

V roce 2021 zakoupila Správa železnic od firmy Siemens Mobility zánovní lokomotivu 193 901, která byla vyrobena již v roce 2010 a do odprodeje Správě železnic byla používána pro testovací účely přímo svým výrobcem. Správa železnic si lokomotivu pořídila pro potřebu vozby svých diagnostických vozů pro měření parametrů železničních tratí.[8]

Provoz v Rakousku

První lokomotivu tohoto typu ve dvoufrekvenční verzi převzal dopravce CargoServ v roce 2014. Byl označen řadou 1193.[9]

Počátkem roku 2018 zahájil výrobce dodávky 30 Vectronů pro rakouské dráhy ÖBB (řada 1293), které by měly sloužit především v nákladní dopravě. Jedná se o součást zakázky na dodávku až 200 strojů.[10]

Provoz ve Finsku

Finská státní společnost VR Group si v roce 2013 objednala 80 Vectronů verze AC s dalšími úpravami pro provoz při teplotách do -40 °C, s pomocným dieselovým motorem pro dojezd po vlečkách a samozřejmě s úpravou pro 1524mm rozchod. První dodané lokomotivy začaly jezdit v roce 2017. Součástí kontraktu je i opce na dalších 97 lokomotiv. Nové Vectrony mají pod označením Sr3 nahradit staré sovětské lokomotivy řady Sr1.

Odkazy

Reference

  1. ŠTEFEK, Petr. Zkušební provoz lokomotiv Vectron MS v Česku. Stránky přátel železnic [online]. Listopad 2014 [cit. 2015-02-05]. Dostupné online.
  2. HRADILEK, Ludvík: Fotky: Nejmodernější v Evropě. RegioJet ukázal lokomotivu. Aktuálně.cz 21. listopadu 2014. Dostupné online.
  3. Lokomotivy Siemens Vectron rozšíří lokomotivní park ČD Cargo
  4. ČD Cargo převzalo první lokomotivu Vectron, už jezdí v modrých barvách
  5. Unipetrol koupí od společnosti Siemens tři nové lokomotivy Vectron. Tiskové centrum SIEMENS Česká republika [online]. 2019-04-12 [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-19.
  6. První Vectron z druhé série pro UNIDO | Železniční magazín. www.zeleznicni-magazin.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online.
  7. SŮRA, Jan. Metrans má první vectron, vyjede do dvou týdnů [online]. Zdopravy.cz [cit. 2019-11-03]. Dostupné online.
  8. BRABENEC, Daniel. Vectron MS 193.901 Správy železnic. Stránky přátel železnic [online]. Listopad 2021 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online.
  9. ŠTEFEK, Petr. První Vectron rakouského dopravce CargoServ. Stránky přátel železnic [online]. Březen 2014 [cit. 2018-03-12]. Dostupné online.
  10. BRABENEC, Daniel. Vectrony pro ÖBB. Stránky přátel železnic [online]. Březen 2018 [cit. 2018-03-12]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.