Siard Nosecký

František Kristián Ezechiel Nosecký (později přijal řádové jméno Siard, známý jako malíř Siard (Siardus) Nosecký, 12. dubna 1693, Praha-Staré Město[2] – 18. ledna 1753, Velká Chyška (Pelhřimov),[1] byl český římskokatolický duchovní, strahovský premonstrát a barokní malíř.

Siard František Nosecký
malíř Siardus Nosecký
Narození12. dubna 1693
Praha-Staré Město
České království České království
Úmrtí28. ledna 1758 (ve věku 64 let)
Velká Chyška (Pelhřimov)[1]
České království České království
PovoláníŘímskokatolický duchovní
RodičeVáclav Jindřich Nosecký
Znám jakoČlen řádu premonstrátských řeholních kanovníků – Premonstrátů
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život
Malířská výzdoba teologického sálu Strahovského kláštera

Narodil se jako František Kristián Ezechiel Nosecký v rodině malíře Václava Jindřicha Noseckého na Starém Městě pražském. První malířské vzdělání získal od svého otce

Později v mládí studoval na jihlavském gymnáziu a poté v tamním jezuitském semináři. S otcem spolupracoval na výzdobě kaple Bolestné Panny Marie v jihlavském kostele sv. Jakuba Většího.

V roce 1714 vstoupil do kanonie premonstrátů na pražském Strahově, a zde přijal řeholní jméno Siard. V roce 1721 přijal kněžské svěcení a byl poslán jako duchovní správce na premonstrátskou faru při kostele svatého Jana Křtitele ve Velké Chyšce u Pelhřimova. Později se vrátil na Strahov jako provizor (hospodářský správce kláštera).

Vedle své duchovenské a správní činnosti se věnoval malířství a proslul jako malíř fresek i olejových oltářních obrazů, například v kostele svatého Apolináře na Novém městě v Praze, v Želivi, ve Velké Chyšce, v Bohušovicích, v Havlíčkově Brodě nebo obraz na děkanství v Žatci,[3] jež jsou inspirovány Karlem Škrétou.[1] Zemřel v roce 1753 ve Velké Chyšce.[4]

Některé malířské práce

Odkazy

Reference
  1. OSN, heslo Nosecký.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Praha-Staré Město (kostel Panny Marie před Týnem)
  3. E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 1-4.
  4. OSN, heslo Nosecký. Jiné zdroje uvádějí datum 25. ledna a obec Píšť (okres Opava), což je méně pravděpodobné než premonstrátská fara ve Velké Chyšce.
  5. Jan Petr Cerroni, Skitze einer Geschichte der bildenden Künste in Mähren. MZA, fond G 12, I 32, Brünn 1807; MZA, fond G12, I 34, Brünn 1807, f. 178a - 181b.
  6. Emanuel Poche a kol., Umělecké památky Čech, Praha 1982, s. 255
  7. Strahovský klášter, Velká Chyška
  8. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine Bc. Petra Cinkaničová, BAROKNÍ GOTIKA - MULTIMEDIÁLNÍ VÝUKOVÁ POMŮCKA DIPLOMOVÁ PRÁCE, PF ZUP, 2013

Literatura
  • Ottův slovník naučný, heslo Nosecký, sv. 18, str. 431
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech I.-IV. Praha 1980.
  • Pražské baroko, Umění v Čechách XVII – XVIII století 1600 – 1800, Kalista Z., Poche E., Štech V. V., Stefan O., katalog 131 s., Výtvarný odbor Umělecké besedy, Praha, 1938
  • VENDL, Václav Karel. Fr. Siardus Nosecký, malíř baroka. Pardubice: vlastní náklad, 1924.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.