Kaple svatého Jana Nepomuckého (Plandry)

Poutní areál sv. Jana Nepomuckého v Plandrech nechává v roce 1735 postavit Josef Ignác Zebo a dokončen byl už v roce 1739 (jak dokládá nápis na klenbě lodi). Po smrti Aloisie ze Schirdingu v roce 1817 došlo k opravě kaple, která byla dokončena v roce 1826. V 50. letech 20. století byla kaple poničena a interiéry zničeny či rozkradeny. V letech 1988 -98 byla provedena oprava kaple, v roce 1992 pak byla provedena restaurace stropní fresky, v roce 2010 proběhla restaurace šindelové střechy.

Kaple je čtvercového půdorysu s odděleným výstupkem jako presbytářem s cibulovou šindelovou bání a lucernou (kde visel zvon). Hlavní průčelí dělí dvojice pilastrů po stranách hlavního portálu, nad kterým je oválné okno s rokokovou mříží. Okolo kaple je ohradní zeď se vstupní bránou a pěti bočními kaplemi. Boční strany kaple jsou členěny podobně jako průčelí. V kaplích byly původně za mřížemi umístěny Noseckého fresky, později, pri rekonstrukci v roce 1826 byly nahrazeny obrazy s tematikou svatojánské legendy, dnes jsou kaple prázdné. Rokokové mříže pocházejí z roku 1740. Na severní straně kaple byl v roce 1826 přidán náhrobek Aloisie ze Schirdingu od sochaře Václava Práchnera a kaple se tak začala měnit na rodinné mauzoleum. Před kaplí je jediný dochovaný náhrobek z bývalého hřbitova, patří rodině Dobřenských. Ke kapli vede státem chráněná lipová alej.

Klenutá kopule kaple je vyzdobena freskou Apoteózy Jana Nepomuckého z roku 1739, pravděpodobně od S. Noseckého. Nad vstupem je kruchta s dřevěným vyřezávaným zábradlím. V roce 1826 přibylo v bočních kaplích pět obrazů se svatojánskou tematikou od malíře Klause, čtyři z nich se dochovaly (v letech 1993 -95 byly restaurovány), dnes jsou uloženy na obecním úřadě.

V minulosti býval za autora poutního areálu označován Jan Blažej Santini – Aichel, který ovšem umírá již 7. prosince 1723 (stavba byla provedena v letech 1735 - 1739). Skutečným autorem byl pravděpodobně D. Morazzi, v té době nepříliš známý architekt. Dodnes bývá oceňován především za citlivé zapojení celého areálu do přírody. Ve své práci se nechal inspirovat kostelem svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, který postavil právě Jan Blažej Santini – Aichel. Kromě centrální kaple nechal také kolem areálu vystavět ohradní zeď s pěti kapličkami. Právě velká podobnost s kostelem na Zelené hoře stála za názorem, že architektem je Santini.

Ke kapli se váže řada pověstí a legend. Jednou z nich je pověst rodu Dobřenských. Pověst vypráví o synovi majitele panství, který v mládí na panství svého otce rád pozoroval čápy, kteří zde měli hnízdo. Jeden z mladých čápů si na chlapce zvykl. Později musel šlechtic odjet do války, byl zde zajat (pravděpodobně Turky) a stal se otrokem. Jednou otrokům nad hlavami zakroužili čápy. Mezi nimi byl i onen ochočený čáp, který mladého šlechtice poznal. Ten mu na nohu připevnil cedulku se zprávou. Čáp se poté vrátil do Čech a na panství si brzy všimli cedulky na noze čápa. Dozvěděli se, kde se chlapec nachází a vykoupili ho. Na počest jeho záchrany pak byla postavena nedaleko zámku kaple.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple svatého Jana Nepomuckého na Wikimedia Commons
• Kaple na stránkách obce Plandry^{[nedostupný zdroj]}