Shijak

Podobně jako v případě města Shëngjin vznikl i název Shijak, a to z latinského Sanctus Iacobus, svatý Jakub. Postupnými jazykovými změnami v albánštině z původního latinského názvu vzniklo současné jméno Shijak. Turecký název z doby nadvlády Osmanské říše zní Şayak.

Město se nachází 11 km východně od Drače, 38 km západně od Tirany, 120 km severně od Vlory, 90 km severozápadně od Elbasanu a 190 km západně od Pogradce. Nachází se ve střední v části Albánie a blízkosti hlavním ekonomickým i populačním centrům země, na západním svahu horského hřebenu, který odděluje pobřežní nížinu od Tiranské roviny.

Shijak hraničí s obcemi Xhafzotaj, Gjepalaj a Maminas. Administrativně se dělí na tři jednotky. Rozloha obce činí 3,5 km².

Podnebí je typicky středomořské s chladnými a vlhkými zimami a horkými a suchými léty.

V okolí současného města lze nalézt pozůstatky osídlení z období paleolitu.

Osada zde vznikala již v dobách před příchodem Turků. Vhodné podmínky představovala řeka, kterou musely tehdejší obchodníci přebrodit. V té době zde také vznikl kostel, který byl později Osmany zbořen.

Na svém současném místě bylo město založeno v roce 1880. Z malé vesnice postupně vznikla obec s hospodou, pekařstvím, kavárnou a mešitou. Po jistou dobu je v 19. století nicméně zmiňováno především díky svému trhu (bazaru), který umožnil počáteční vzestup. Usadili se zde také bosenští Muslimové[1] (Bosňáci), kterým Sali bej Deliallisi nabídl založení dvou vesnic. Díky blízkosti Tirany se obci dařilo i na počátku 20. století.

Střed města v roce 1964.

V období okolo první světové války pocházela ze Shijaku řada bojovníků proti Essadu Pashovi[2], který chtěl svrhnout tehdejší albánskou vládu a ustanovit nový stát, podporovaný tehdejším Srbskem. V květnu 1914 vypuklo v Shijaku (a v Kavaji) povstání, které se rozšířilo do celého okolí Tirany a Drače.[3]

V roce 1930 bylo rozhodnuto o komplexní urbanistické změně rychle rostoucího města. Na základě francouzského urbanistického plánu bylo město přestavěno, především jeho síť ulic. Ve 40. letech 20. století zde stálo 216 domů a 1352 obyvatel, v současné době zde žije okolo dvanácti tisíc lidí.

Během existence komunistické Albánie stálo malé město mimo zájem plánu rozvoje a industrializace země. V obci a jejím okolí bylo rozvíjeno především potravinářství a vinařství. Po roce 1991 řada místních obyvatel odešla nejen ze Shijaku, ale i z Albánie. Shijak dnes těží ze své polohy mezi metropolitními oblastmi Tirany a Durrës, v jejichž blízkosti vzniklo několik továren a řada menších společností.

V současné době je vzhledem k rychlému růstu nedaleké Drače intravilán obce postupně propojován s dračskými předměstími. I samotné město se rozrůstá co do počtu obyvatel, a to zhruba tempem 1 % ročně.

Shijak je jedním z mála albánských měst, resp. obcí, které vykazují rostoucí trend z hlediska počtu obyvatel. V roce 2011 se z místních 7 568 obyvatel hlásilo 82,06 % k sunnitskému islámu, 0,48 % k Římskokatolické církvi a 0,74 % k ortodoxnímu křesťanství.

Současné město jako separátní entita vzniklo na základě samosprávné reformy albánských obcí a měst v roce 2015. Má vlastní městský úřad, který má deset odborů a zaměstnává 33 lidí. Shijak byl prvním městem v Albánii, v jehož čele na pozici starostky stanula poprvé žena.

Hlavní náměstí v roce 2008.

Střed města v roce 2019.

Severně od města Shijak je vedena čtyřproudá silnice SH2, která zajišťuje silniční spojení mezi Dračí a Tiranou. Ve stejném směru poté existuje i železnice. Samotný Shijak však vlastní nádraží nemá; nejbližší železniční stanice na trati Drač–Peqin se nachází v obci Sukth.

Město má své kulturní centrum, které financuje radnice města. Místní palác kultury má divadelní scénu s 570 místy k sezení a malý jednací sál s kapacitou padesáti míst.

V Shijaku bylo zřízeno rovněž i městské muzeum.

Ve městě působí 3 mateřské, 3 základní a jedna střední škola.

Místní fotbalový klub se jmenuje KF Erzeni Shijak, který byl založen v roce 1931. V Shijaku působí i volejbalový tým.

• Xhelal Deliallisi, signatář albánské deklarace nezávislosti
• Ymer bej Deliallisi, signatář albánské deklarace nezávislosti
• Ibrahim Efendiu, signatář albánské deklarace nezávislosti
• Armand Duka, předseda albánského fotbalového svazu
• Niko Bespalla, albánský fotbalista
• Arbër Çyrbja, albánský fotbalista
• Amer Duka, albánský fotbalista
• Klement Zguri, politik