Seznam povodní v Česku

Tento seznam obsahuje chronologicky seřazené významnější historicky doložené povodně, které zasáhly území Čech, Moravy nebo Českého Slezska. Tučně zvýrazněný rok odkazuje na samostatný článek o dané povodni.

12. století

• 1118: Praha – v září povodeň strhla mnoho domů (kronikář Kosmas),[1] kdy „vystoupila voda přes deset loktů nad most“[2][3]

13. století

• 1272: Praha – v březnu Juditin most poškodila velká voda ledovými krami.

14. století

• 1342: Praha – v únoru Juditin most pod náporem ledu zásadně poničen a Karel IV. rozhodl o jeho nahrazení novým mostem.

15. století

• 1432: Praha – po velkém suchu přišly v červenci 4 dny dešťů, připlavené dřevo ucpalo Vltavu a Karlův most přišel o pět pilířů (oprava trvala 71 let).

17. století

• 1655: Praha, březen, „voda led po dvakráte přinesla na staroměstský rynk“, odhad 4000 m³/s[4]

18. století

• 1768: Písek – při únorové povodni se zřítila levobřežní brána Kamenného mostu.
• 1774: Labe
• 1784, únor/březen: 28. února průtok Vltavy v Praze 4500 m³/s
• 1799: Labe, únor

19. století

• 1824: Vltava, červen
• 1830: Vltava, březen
• 1845, březen: jedna z historicky největších povodní, odhadovaný průtok Vltavy v Praze 4500 m³/s, kde byla hladina 544 cm nad normálem[5]
• 1862, únor/březen: Labe
• 1872, květen: zasažena hlavně Berounka a Vltava, na Berounsku zahynulo několik desítek lidí, některé vesnice byly úplně zničeny, voda se na berounském náměstí zastavila ve výšce dvou metrů. Průtok vody ve Vltavě 3300 m³/s.
• 1876, únor: Labe
• 1888, 3.–4. září, více toků v jižních Čechách, jedna z nejničivějších povodní v Českých Budějovicích
• 1890, září: Vltava, opět pobořen Karlův most převážně nahromaděním dříví a vorů, průtok Vltavy v Praze 4000 m³/s,[6] voroplavba v Čechách byla již na ústupu
• 1893: Vltava, únor

20. století

• 1915: Vltava, říjen[7][8]
• 1940, březen: Vltava – 15. březen průtok 3245 m³/s[9], Labe – 18. březen[10]
• 1954: Vltava, červenec (velkou část povodňové vody zadržela dokončovaná vodní nádrž Slapy; Vltavská kaskáda již brání tvorbě ledu, který při povodních ucpával koryto)
• 1966: Slezsko, červenec, oblast Novojičínska (škody přes 100 milionů Kčs)
• 1970: jižní Morava, červen (35 mrtvých)
• 1981: Čechy, červenec, po čtyřdenních deštích trval povodňový stav na Berounce více než týden
• 1985: jižní Morava, Vysočina, severní Morava - květen
• 1987: Čechy, červen/červenec
• 1997, srpen: Morava, Slezsko a východní Čechy (50 mrtvých)[11]. Tato nejrozsáhlejší katastrofa konce 20. století prokázala nepřipravenost tehdejších institucí a vedla k rozsáhlému přepracování havarijních plánů.
• 1998, 23. července: Královéhradecký kraj (6 obětí)[11]

21. století

• 2002, srpen: Vltava a Labe, dosud největší změřené povodně v Čechách – průtok Vltavy v Praze 5300 m³/s (17 mrtvých)[11]
• 2006, březen a duben: různé řeky (7 obětí)[11]
• 2009, červen a červenec: především Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Jihočeský kraj (13 mrtvých)[11]
• 2010, květen: především Moravskoslezský, Olomoucký (Troubky), Zlínský a Jihočeský kraj (1 mrtvý)
• 2010, srpen: hlavně Liberecký kraj (5 mrtvých)[12]
• 2013, červen: zasažena celá povodí toků Labe a Vltavy - průtok Vltavy v Praze 3210 m³/s (7 mrtvých k 3. 6. 2013)[13]

Karlův most v Praze při povodni v květnu 1872

Značky povodní v Srbsku na Berounce

Značky vltavských povodní na železničním mostu ve Vepřku (část Nové Vsi v okrese Mělník)