Seznam mytických panovníků Čech a Moravy

Praotec Čech a jeho družina.

Základní vyprávění o nejstarších panovnících je známo z Kosmovy kroniky.[2] Tito legendární panovníci měli podle pověstí žít mezi 7. až 9. století.

• Čech – praotec, který přivedl Čechy do země, kterou jim zasvětil na hoře Říp a podle kterého se Češi a Čechy nazývají; podle některých verzí bratr Lecha, praotce Poláků a Rusa, praotce Rusů;
• Krok – soudce, praotcův nástupce, měl tři dcery a žádného mužského potomka;
• Libuše – věštkyně, ujala se vlády po smrti svého otce Kroka; Češi nebyli s vládou ženy spokojeni a požadovali mužského vládce.

Kosmova kronika se podrobně věnuje Přemyslu Oráči a jeho ženě Libuši.[3] Ostatní bájní Přemyslovci jsou pouze vyjmenováni v uvedeném pořadí a Kosmas výslovně uvádí, že o nich není nic bližšího známo,[4] i když následně vkládá pověst o lucké válce za Neklana.[5]

• Přemysl Oráč – manžel Libuše, která jej povolala od pluhu na přání lidu, mytický zakladatel rodu Přemyslovců, sídlil na Vyšehradě, až posléze na základě Libušiny věštby byla založena Praha;

• Nezamysl – syn Přemysla a Libuše, odchován ve zlaté kolébce;
• Mnata;
• Vojen;
• Vnislav;
• Křesomysl;
• Neklan – vedl tzv. luckou válku proti Vlastislavovi v čele Lučanů;
• Hostivít – údajný otec prvního historicky doloženého Přemyslovce Bořivoje (Bořivoj žil mezi 852/853 – 888/890[6]);

Další nedoležená knížata Českého knížectví přichází až v období vrcholného středověku. Pověst o českém knížeti Bruncvíkovi je časově zařazena asi do 12. století, přičemž nijak nezapadá do linie doložených vládců. Některé prameny uvádějí také jeho otce a syna jako knížata.

• Žibřid či Štylfrýd – bájný otec Bruncvíka, měl za své skutky získat do znaku červený kotel;[7]
• Bruncvík či Brunclík – měl svými hrdinskými skutky získat lva do znaku Čech;
• Ladislav – údajný Bruncvíkův nástupce na českém trůně.[8]

Podle pověsti založil před odchodem do Polska Čechův bratr Lech kouřimské či zličské knížectví.

• Lech – Čechův bratr, zakladatel Kouřimi;
• Bořislav – dle Hájka kníže ustanovený zde jako vládce po Lechově odchodu.

Zlické knížectví, kde později vládli Slavníkovci a údajně je založil již Čechův bratr Lech, měl získat Neklanův druhý syn Děpolt, bájný zakladatel Děpolticů, vedlejší přemyslovské větve.

• Děpolt – zakladatel Zlicka, syn Neklana, v podstatě strýc prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje.

Český kníže Vnislav měl své knížectví rozdělit mezi mezi své syny Křesomysla a Vlastislava. Křesomysl obdržel knížectví české, Vlastislav knížectví lucké. Vlastislav se později, v rámci tzv. lucké války (údajně 1. polovina 9. století), snažil neúspěšně dobýt i české knížectví, kde již vládl Křesomyslův syn Neklan. Neklan tak nakonec pod svou vládou sjednotil obě části dědova knížectví. Vlastislavovi potomci (Zbislav, Vladislav a Leva[9]) se jen marně snažili obnovit samostatné Lucko.

• Vlastislav – lucký kníže, syn Vnislava.

Barokní kronikáři Gelasius Dobner a Tomáš Pešina z Čechorodu podávají výčet knížat vládnoucích na Moravě mezi Sámovou smrtí a založením Velké Moravy.[10] Pravděpodobně jde o seznam vymyšlený podle staršího výčtu mytických českých knížat.

• Moravod či Moravan, Marut – syn knížete Sáma, praotec Moravanů, který přišel z Panonie
• Vladuc
• Suanthos či Suatben – založil moravské sídlo Veligrad
• Samoslav – zavedl na Moravě křesťanství
• Hormidor – definitivně porazil Avary
• Mojmír I. či Mojmar I. – údajný otec Mojmíra I. resp. II.[11]

S příchodem uherských Ludaniců na chropyňské panství se na Moravě rozšířila pověst o moravském králi Ječmínkovi, který příjde v nejhorším zemi na pomoc. Ječmínek má pocházet z rodu hrdiného Chropina a jeho ledabyle vládnoucího syna, který Ječmínka zavrhnul. Tato trojice se měla na trůně vystřídat po smrti Svatopluka, rovněž jako pověst o českém Brunclíkovi nezapadá do doloženého sledu historických panovníků.[8]

• Chropin – údajný Ječmínkův děd, osvobodil svou sestru z maďarského zajetí, za co byl jmenován moravským knížetem
• bájný vladař neznámého jména – Chropinův syn, nevěnoval se správě Moravy
• Ječmínek – narozen v ječmeni, bájný ochránce Moravanů

Některé prameny zmiňují jména Mojmír a Svatopluk i po pádu Velké Moravy a smrti Svatoplukových synů. Může se jednat o syny Mojmíra II. a Svatopluka II., kteří udrželi lokálně moc i po skonu říše. Dále je uváděn potomek Rjurikovců nazývaný Olgus, který měl vládnout na Moravě v tzv. temném období.

• Mojmír IV.
• Svatopluk III.
• Olgus či Volcus, Holcus.