Lučané

Písemné doklady z doby, kdy měl tento kmen samostatně existovat, nemáme. O Lucku a Lučanech se zmiňuje první díl Kosmovy kroniky,[1] odkud pochází většina informací.

Vladimír Karbusický přišel s teorií, že Kosmas při zápisu pověsti vycházel ze staršího zdroje, kterým má být dnes ztracená staročeská hrdinská píseň.[2]

Lucké území se podle ní rozkládalo podél řeky Ohře.[1][3] Sousedilo na západě u dnešních Lovosic s územím Litoměřiců. Hranice s kmenem Čechů by pak zřejmě běžela zhruba podél řeky Ohře až k Žatci a poté směrem na jih k řece Mži.[1] Není jasné, kde by měla být západní hranice Lucka, ale dá se předpokládat, že by pod vládu Lučanů patřilo i dnešní Sokolovsko.^[zdroj?] Kosmas ve své kronice uvádí, že národ Lučanů (natio Luczano), který se nyní – v Kosmově době – ponovu (a modernis) nazývá podle hradu Žatec (Satc) Žatčané (Satcenses), žil na území (provincia), které se rozdělovalo na pět krajin (regio), a dále tyto krajiny vyjmenovává: první kolem říčky Guntna, druhá kolem řeky Uzka, třetí kolem potoka Brocnica, čtvrtou krajinu nazývá Lesní (Silvana) a pátou je vlastní Lucko či Luka (Luca).[4]

Kromě Žatce mělo být také významné hradiště Vlastislav nedaleko dnešních Třebenic.[3] Dalším luckým hradištěm, po němž zbyl jen název místní čtvrti, byla Drahúš v dnešním městě Postoloprty.

Lučané podle pověsti byli nepřátelé kmene Čechů a jejich vládců Přemyslovců. Podle Kosmy Lucko zaniklo za vlády knížete Neklana, jehož vojsko v lucké válce, konkrétně v bitvě u Turska, porazilo silnou luckou Vlastislavovu armádu.[1] Pod vládou Přemyslovců ovšem Lučané zřejmě existovali dále, Kosmas o nich mluví jako o svých současnících.

Kosmas v lucké válce zřejmě popisoval historickou událost z doby pozdější než z období předbořivojovského, totiž pravděpodobně upevňování pozice knížete Boleslava I. po zavraždění bratra Václava. Ve Widukindově kronice se k roku 936 píše o intervenci saských a durynských jednotek v boji mezi Boleslavem a jiným "drobným knížetem" (subregulus). Kníže Boleslav měl durynský a posléze saský sbor porazit a při návratu vypálit hrad (urbs) onoho knížete[5]. Tomu odpovídají i archeologické nálezy včetně datování ve Vlastislavi. [6]

O existenci samostatného kmene na severozápadě Čech soupeřícího s Čechy (Přemyslovci) se dnes pochybuje.[7] Lučané se ale považují za jedno z českých knížectví.[7]

Pověst o lucké válce zpracoval Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých.[8]

Česká blackmetalová skupina Maniac Butcher natočila v roce 1996 album Lučan Antikrist.[9]

V okrese Louny byl vydáván Deník Lučan, dnes Žatecký a lounský deník vydavatelství Vltava-Labe-Press. V Žatci se vařilo pivo Lučan a stejně se jmenovalo i zdejší kino nebo vojenská tělovýchovná jednota.

Lučan je také české příjmení.