Mnata
Mnata byl mytickým pokračovatelem Přemysla Oráče a kněžny Libuše, jedním ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.
| Mnata | |
|---|---|
| legendární český kníže | |
 | |
| Náboženství | slovanské (pohanské) |
| Narození | 738 |
| Úmrtí | 804 (ve věku 65–66 let) |
| Potomci | Vojen |
| Otec | Nezamysl |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedna z teorií týkajících se počtu těchto knížat je podepřena freskami na zdech rotundy v moravském Znojmě, ale Anežka Merhautová tvrdí, že tyto fresky zobrazují historicky doložené Přemyslovce včetně moravských údělníků.[1]
Původ jména
Jméno Mnata zaznamenal ve své Kronice české Kosmas, převzala ho i většina historiků z 19. století, včetně Františka Palackého. Jméno lze vyložit jako pamětlivý (od slova mníti – pamatovat).
Záviš Kalandra uvádí, že jména sedmi mytických českých knížat jsou odvozena ze starých slovanských názvů dnů v týdnu. Mnata by jako druhý z nich odpovídal pondělí, německy Montag, anglicky Monday. Máno (Mani) byl bůh, kterému bylo, jak jméno napovídá, zasvěceno Montag/pondělí.[2]
Podle teorie Vladimíra Karbusického pochází dvanáct jmen mytických postav české historie včetně sedmi knížat z úryvku staroslověnského (či staročeského) textu - poselství Čechů k Frankům v 9. století.[3] V tomto textu mělo být psáno: Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit, což se vykládá jako: Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.
Posloupnost knížat
Kosmas píše, že: Po něm (Přemyslovi) Nezamysl nastoupil vládu. Když toho smrt uchvátila, Mnata dostal odznaky knížecí.
Dalimil a Kosmas se ovšem neshodují v tom, co bylo po Nezamyslově smrti. Dalimil píše: Po něm Mnata, potom Vojen, o němž známo je nám to jen, že byl ještě plný sil, když zem synům rozdělil.
Reference
- Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: "Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě", Praha 2000.
- Záviš Kalandra: "České pohanství", Praha 1947
- Vladimír Karbusický: "Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury", s. 237, Praha 1995
Literatura
- HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Pověsti o počátcích českého národu a o českých pohanských knížatech. Příprava vydání Jan Kočí. Praha: Kočí, 1917. Dostupné online. - kapitola Mnata, s. 111-127.
