Sekta (divadelní hra)
Sekta (1965) je hra Jiřího Suchého. Využívá surrealistických motivů. Jiří Šlitr odmítl k písním ve hře napsat hudbu a tak ji napsal Jiří Suchý sám.[1] Hra ale měla špatné ohlasy a hrála se jen krátce[2].
Sekta | |
---|---|
Autor | Jiří Suchý |
Žánr | hudební divadlo |
Premiéra | 22. března 1965 |
Místo premiéry | Divadlo Semafor, Praha derniéra: 2. července 1965 |
Soubor | Semafor |
Počet představení | 35 |
Štáb | |
Režie | Jiří Suchý |
Hudba | Jiří Suchý (hudba k písním) Milan Dvořák (scénická hudba) |
Choreografie | Milena Zahrynowská |
Kostýmy | Běla Novotná |
Výtvarná spolupráce | Vojtěch Adamec Josef Symon |
Obsazení | |
Klára Jerneková Milena Zahrynowská Renata Tůmová Pavlína Filipovská Věra Křesadlová | |
Profesionální kritika | |
| |
Semafor chronologicky | |
Dvacet (1964) | |
Jiří Suchý chronologicky | |
Údaje v infoboxu aktuální k 11. 2. 2012 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V představení hrál Orchestr divadla Semafor řízený Ferdinandem Havlíkem.
V roce 2008 mělo v Semaforu premiéru nové nastudování Sekty. Sedmi písněmi ze hry byla také obohacena inscenace Dobře placené procházky v Národním divadle (2007).[3]
Děj
Hra pojednává o dívce Evě, která se utvrzuje v tom, že je všemi milována. Dostává zamilované dopisy z vězení, pan farář jí po dvou družičkách poslal zlatou monstranci, zbožňuje ji i další dívka – motocyklistka. Pak se ale ukáže, že vězeň utekl z vězení k jiné dívce a ukradenou monstranci družičky u Evy pouze schovávají. Eva ale dál jedná tak, jako by se pravdu nedozvěděla, a motocyklistka jí u ní v bytě uspořádá obřad, jakoby byla Eva bohyní. Nakonec do bytu vtrhnou policisté a všechny dívky zatknou.
Obsazení
Klára Jerneková / Milena Zahrynowská / Jana Drbohlavová | Eva |
Renata Tůmová | motocyklistka |
Pavlína Filipovská | 1. družička |
Věra Křesadlová | 2. družička |
hudebníci | pět policistů |
Sbor dívek hrály a v jednotlivých rolích dále alternovaly Vlasta Kahovcová, Jana Malknechtová, Irena Minaříková, Yvonne Přenosilová, Lilka Ročáková, Eva Malknechtová.
Seznam písniček
- Zpěváků a herců sbory
- Na střeše světa
- Pokud vám jde o děj
- Jak se plaší zlé sny
- Ornament
- Plameny plápolají
- Nevíme nic
- Blázen a dítě
- báseň Med ve vlasech
Pro hru Suchý složil také píseň Dívka má růžovou duši, která ale nakonec nebyla použita.[4]
Záznamy hry
Záznam představení se nedochoval, dvě písničky, které vyšly na LP Divadlo Semafor 1959 - 1969, Supraphon, 1978 (Zpěváků a herců sbory a Pokud vám jde o děj), jsou z podkladu k připravovanému filmu.[1]
Film
Ke konci 60. let 20. století připravoval Jiří Suchý na motivy hry stejnojmenný film. Ten ale nedokončil. V 80. letech se k materiálu vrátil a s Věrou Křesadlovou o filmu točil fiktivní dokument, který ale také nedokončil. Fragmenty vyšly na videokazetě Když bylo Perplexu 16 mm.
Inscenace z roku 2008
2. dubna 2008 mělo v Semaforu premiéru nové nastudování Sekty. Režisérem byl opět Jiří Suchý. Kritika přijala hru poměrně vlažně[5][6].
Obsazení
Jiří Suchý | Fámulus |
Jitka Molavcová | Mahulena |
Markéta Zehrerová | Eva |
Zuzana Maxa (Říhová) | motocyklistka |
Vanda Hauserová | zlá družička |
Veronika Kubařová / Adéla Zejfartová | hodná družička |
Michal Stejskal | policejní inspektor |
Barbara Mykisková | gymnastka |
Lenka Harazimová | gymnastka |
Jan Vyhnálek | gramofon |
Václav Kopta | hlas otce |
Otto Weiss | hlas vězně |
V dívčím pěveckém sboru různě alternovány účinkují: Kamila Novotná, Lucie Chlumská, Veronika Šotová, Magdalena Turchichová, Martina Jiránková, Nella Kosíková, Dana Hejtmanová, Barbora Smejkalová, Kristina Durczaková, Lucie Zemanová, Vilma Frantová, Tereza Vágnerová, Daniel Bič.
V baletním policejním sboru účinkují: David Bouša, Filip Gröger, Petr Novotný, Pavel Kaucký.
Technicko-umělecké zázemí
- hudební nastudování – Jiří Svoboda
- scénický výtvarník – Jaroslav Svoboda
- kostýmní výtvarník – Jiří Suchý
- choreografka – Kristýna Černá
- pohybová spolupráce – Zora Nováková (step)
Knižní vydání textu hry
- Jonáš a dr. Matrace a jiné hry ze Semaforu, Mladá fronta, 1994.
- Encyklopedie Jiřího Suchého, svazek 10, divadlo 1963–1969, Karolinum a Pražská imaginace, Praha 2002: s. 45-68.
Reference
- BERNÝ, Lukáš: Sekta. Semafor.wdr.cz. Dostupné online.
- SEKTA - recenze (1965) Autor: I. P., vyšlo v časopise Melodie č. 6, 1965
- JŮZOVÁ, Markéta: Dobře placená procházka v Národním divadle. Muzikus.cz 18. prosince 2007. Dostupné online.
- Encyklopedie Jiřího Suchého, svazek 3, písničky A–H, Karolinum a Pražská imaginace, Praha 2000: s. 303.
- Semafor uvedl po 40 letech hru Sekta
- Hrát Sektu není snadné. host.divadlo.cz [online]. [cit. 2012-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13.