Samotišky

Zdrobnělá podoba Samotíšky / Samotišky je doložena od 16. století, předtím se v písemných dokladech vyskytuje nezdrobnělá podoba Semitěšice. Původní Sěmitěšici bylo odvozeno od osobního jména Sěmitěch (v první části je praslovanské sěmь – „osoba“ nebo sěmьja – „rodina“) a jeho význam byl „Sěmitěchovi lidé“. Písmeno -a- v první slabice vzniklo přikloněním první části jména ke slovu sám. V 17. a 18. století se používala i podoba Samotiško / Samotíško.[3]

Samotišky byly poprvé zmíněny v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka v roce 1141, která ohlašovala přenesení biskupského sídla k novému chrámu svatého Václava. Biskup Jindřich Zdík tak dal sepsat vše, co v té době ke kostelu patřilo, včetně dvou popluží v Samotiškách. K roku 1275 je zde doložen i majetek kláštera Hradisko, který postupem doby překonal majetek kapituly.[4]

V minulosti se obce dotýkaly události olomouckého obklíčení vojsky Pražanů během husitských válek i obsazení švédskými vojsky v letech 1642 až 1650. V roce 1669 obec také výrazně ovlivnila stavba kostela na Svatém Kopečku, jež byla financována výnosem ze svobodného dvora (později známého jako rychta), který získal olomoucký měšťan Jan Andrýsek.[4] V roce 1771 tvořilo obec 32 usedlostí a došlo k prvnímu číslování domů. Kolem roku 1850 měly Samotišky 699 obyvatel. Největší tragédie, kterou obec potkala, byl v roce 1856 obrovský požár, kdy shořelo 31 usedlostí a domů. O deset let později obyvatele zasáhla cholera, které podlehlo 75 osob. Postupem času přibývaly domy a obyvatelé, a tak v roce 1898 byla zahájena výstavba obecné školy. V obci byla až do roku 1977 také poměrně velká cihelna.

Největším novodobým zásahem do života obce, v níž si již mnoho olomouckých občanů postavilo své domy a která proto byla považována za satelitní obytnou zónu, bylo připojení k Olomouci k 1. červenci 1974. Dne 1. ledna 1993 ale došlo k opětovnému osamostatnění obce,[5] když pro se v místním referendu konaném 19. září 1992 vyjádřilo 65,3 % obyvatel obce.[4]

• Socha sv. Jana Nepomuckého
• Křížová cesta mezi klášterem Hradisko a poutním místem na Svatém Kopečku s bazilikou Navštívení Panny Marie
• Kaple sv. Anny a sv. Floriána na Bablerově náměstí

V obci např. působili:

• lékař doc. MUDr. Bedřich König, CSc.
• překladatel Otto František Babler
• malíř Jiří Stejskal
• výtvarník Stanislav Zatloukal
• vlastivědný pracovník Bohuslav Smejkal
• volejbalista, volejbalový funkcionář, člen Síně slávy českého volejbalu Jindřich Pudel