Samotišky

Obec Samotišky (katastrální území nese název Samotíšky) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. V letech 1974–1992 byly součástí města Olomouce.

Samotišky
Socha sv. Jana Nepomuckého
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0712 547077
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíOlomouc
Okres (LAU 1)Olomouc (CZ0712)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°37′50″ s. š., 17°19′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 373 (2022)[1]
Rozloha1,9 km²
Katastrální územíSamotíšky
Nadmořská výška267 m n. m.
PSČ779 00
Počet domů418 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVybíralova 4/8
Samotišky
77900 Olomouc 9
[email protected]
StarostkaJana Zaoralová
Oficiální web: www.samotisky.cz
Samotišky
Další údaje
Kód obce547077
Kód části obce146030
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Zdrobnělá podoba Samotíšky / Samotišky je doložena od 16. století, předtím se v písemných dokladech vyskytuje nezdrobnělá podoba Semitěšice. Původní Sěmitěšici bylo odvozeno od osobního jména Sěmitěch (v první části je praslovanské sěmь – „osoba“ nebo sěmьja – „rodina“) a jeho význam byl „Sěmitěchovi lidé“. Písmeno -a- v první slabice vzniklo přikloněním první části jména ke slovu sám. V 17. a 18. století se používala i podoba Samotiško / Samotíško.[3]

Historie

Samotišky byly poprvé zmíněny v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka v roce 1141, která ohlašovala přenesení biskupského sídla k novému chrámu svatého Václava. Biskup Jindřich Zdík tak dal sepsat vše, co v té době ke kostelu patřilo, včetně dvou popluží v Samotiškách. K roku 1275 je zde doložen i majetek kláštera Hradisko, který postupem doby překonal majetek kapituly.[4]

V minulosti se obce dotýkaly události olomouckého obklíčení vojsky Pražanů během husitských válek i obsazení švédskými vojsky v letech 1642 až 1650. V roce 1669 obec také výrazně ovlivnila stavba kostela na Svatém Kopečku, jež byla financována výnosem ze svobodného dvora (později známého jako rychta), který získal olomoucký měšťan Jan Andrýsek.[4] V roce 1771 tvořilo obec 32 usedlostí a došlo k prvnímu číslování domů. Kolem roku 1850 měly Samotišky 699 obyvatel. Největší tragédie, kterou obec potkala, byl v roce 1856 obrovský požár, kdy shořelo 31 usedlostí a domů. O deset let později obyvatele zasáhla cholera, které podlehlo 75 osob. Postupem času přibývaly domy a obyvatelé, a tak v roce 1898 byla zahájena výstavba obecné školy. V obci byla až do roku 1977 také poměrně velká cihelna.

Největším novodobým zásahem do života obce, v níž si již mnoho olomouckých občanů postavilo své domy a která proto byla považována za satelitní obytnou zónu, bylo připojení k Olomouci k 1. červenci 1974. Dne 1. ledna 1993 ale došlo k opětovnému osamostatnění obce,[5] když pro se v místním referendu konaném 19. září 1992 vyjádřilo 65,3 % obyvatel obce.[4]

Vývoj Samotišek podle sčítání lidu[6][7]
Rok1869188018901900191019211930
Obyvatel 7266927538158518971070[p 1]
Domů 9697105111118133181
Rok1950196119701980199120012011
Obyvatel 95496889885991710341272
Domů 240229239251312356385
  1. Z toho 1040 osob národnosti československé, 19 německé a 11 ostatních.[8]

Pamětihodnosti

Významné osobnosti

V obci např. působili:

  • lékař doc. MUDr. Bedřich König, CSc.
  • překladatel Otto František Babler
  • malíř Jiří Stejskal
  • výtvarník Stanislav Zatloukal
  • vlastivědný pracovník Bohuslav Smejkal
  • volejbalista, volejbalový funkcionář, člen Síně slávy českého volejbalu Jindřich Pudel

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 421.
  4. TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 139, 140.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 464.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 506.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 87.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.