Salmiak (minerál)

Salmiak (Agricola, 1546), chemický vzorec NH4Cl (chlorid amonný), je krychlový minerál. Název pochází z řeckého άλας άμμωνιακός, alas ammóniakos („sůl Ammónova“), byl totiž znám již ze starého Egypta.

Salmiak
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec NH4Cl
Identifikace
Barva bezbarvý, bílá, žlutá,
načervenalá
Vzhled krystalu mnohoploché krystaly,
agregáty
Soustava krychlová
Tvrdost 1–2
Lesk skelný
Štěpnost dokonalá
Index lomu n=1,639
Vryp bílý
Hustota 1,5 g ⋅ cm−3
Rozpustnost lehce ve vodě
Ostatní slaná chuť

Vznik

Doprovází vulkanickou činnost, guánová ložiska, hořící uhelné haldy.

Morfologie

Tvoří obvykle zaoblené krystaly buď samostatně nebo v drúzách. Krystaly, zvláště umělé, jsou často jednosměrně vyvinuté (monstrózní) a mají pak vzhled šesterečný, čtverečný, kosočtverečný až asymetrický. Jednotlivé krystaly mohou dosáhnout v přírodě velikosti až 5 cm. Také tvoří zrnité kůry a povlaky, nálety složené z drobných stalaktitů, bývá zemitý a práškovitý. Na hořících uhelných haldách často vytváří rovnoběžně vláknité agregáty a shluky rovnoběžných vláken, na jejichž koncích narůstají izometrické krystaly.

Vlastnosti
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1-2, hustota 1,5-1,6 g/cm³, je plastický, dá se krájet. Lom lasturnatý, štěpnost dokonalá podle {100}, nedokonale podle {111},
  • Chemické vlastnosti: Složení: NH4 33,72%, Cl 66,28%. Před dmuchavkou snadno a úplně vyprchá bez tavení za tvorby dýmů. Rozpouští se ve vodě, při zahřátí se sodou a kyselinami vzniká amoniak.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, vlivem příměsí bývá zbarven do žluta, červena až hněda, vryp bílý, lesk skelný, průhledný.
  • Jiné vlastnosti: Má palčivě slanou chuť. Po mechanické deformaci se někdy objeví slabý dvojlom.


Parageneze

Využití

Praktické využití minerál nemá.

Průmyslově se využívá uměle připravený chlorid amonný, například jako tzv. salmiak na letování na čištění hrotů pájičky. Teplem se rozkládá na chlorovodík a čpavek, který hrot pájičky čistí nejen mechanicky, ale i chemicky.

Naleziště

Lokální výskyt

  • Česko
    • Čechy: hořící haldy uhelných revírů - Bečkov u Trutnova, Kladno, Lampertice u Žacléře z haldy dolu Eliška, Radvanice u Trutnova krystalické kůry i drúzy dobře vyvinutých krystalů až 15 mm velkých z haldy dolu Kateřina
    • Morava: Bzenec, Oslavany – býval hojný až v 1 cm velkých krystalech, Zastávka – v bílých drúzách v lokalitě U bítešské silnice
    • Slezsko: na Ostravsku z Doubravy, Karviné, Lazů, Petřkovic, Poruby (obec Orlová)
  • Itálie – zejména ze sopek (Etna, Stromboli, Vesuv)
  • Rusko – hořící haldy v Čeljabinsku (Ural)

Odkazy

Literatura
  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 15–18
  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.