Fumarola

Fumarola (z latinského slova fumus – kouřit) je formou projevu sopečné činnosti, která vypouští do svého okolí plyn. Jedná se o otevřenou spojnici zemského povrchu a zemského podloží, která produkuje páru a plyny. Plyn je převážně složen z HCl, v menší míře je tvořen SO₂, H₂S, SO₃ a přehřátou vodní párou. Teplota unikajícího plynu je v rozmezí 200 až 800 stupňů Celsia. Jedná se o doprovodné jevy vulkanismu, které vypovídají o stále aktivní magmatické činnosti. Sopečné plyny se uvolňují při odplynění magmatu.

Záběr ukazuje systém několika fumarol v Řecku

Fumaroly se často objevují v celých pásech, či v oblastech, tzv. polích, neuspořádaně. Pole je většinou oblast, kde je hojný výskyt termálních pramenů, které jsou doprovázeny výrony plynů.

Jedním ze známých příkladů fumarol je oblast Valley of Ten Thousand Smokes, která během erupce sopky Novarupta v roce 1912 na Aljašce nechala vzniknout mnoho tisíců výronů plynů, které byly zasypány padajícím prachem. Většina těchto nově vzniklých fumarol ale postupem času přestala být aktivní. Další známou oblastí je národní park Yellowstone, kde je možno objevit přes čtyři tisíce fumarol.

Životnost fumarol je různá a může se pohybovat od dnů, přes týdny, roky až po celá staletí v závislosti na síle doznívání vulkanické aktivity. Fumarola je aktivní tak dlouho, dokud má tepelný zdroj schopný ji napájet plyny a párou.