Auripigment
Auripigment (Agricola, 1546), chemický vzorec As2S3 (sulfid arzenitý), je jednoklonný minerál. Název složen z latinských slov aurum – zlato a pigmentum – barvivo.
Auripigment | |
---|---|
Auripigment, provincie Chu-nan, Čína | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | As2S3 |
Identifikace | |
Barva | zlatožlutá, oranžově žlutá, hnědá |
Vzhled krystalu | krátce prizmatické |
Soustava | jednoklonná |
Tvrdost | 1,5 – 2 |
Lesk | mastný, perleťový |
Štěpnost | dokonalá |
Index lomu | nα = 2,400 nβ = 2,810 nγ = 3,020 |
Vryp | světle žlutý |
Hustota | 3,49 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | v KOH |
Ostatní | jedovatý |
Původ
Morfologie
Vzácně vytváří krátce sloupcovité (max 10cm) až tabulkovité krystaly. Obvykle tence lupenité agregáty, náteky, zemité, ledvinité, práškové agregáty. Dvojčatí podle {100}.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5 – 2, hustota 3,49 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, tenké lupínky jsou částečně ohebné, částečná podle {100}, lom nerovný. Před dmuchavkou se snadno taví a dává bílý nálet.
- Optické vlastnosti: Barva: zlatožlutá, oranžově žlutá, hnědá. Lesk mastný, na štěpných plochách perleťový, průhlednost: lupínky jsou průhledné, vryp světle žlutý.
- Chemické vlastnosti: Složení: As 60,9 %, S 39,1 %, časté příměsi Hg, Ge a Sb. Před dmuchavkou se taví a dýmy zapáchají po česneku. Žíhán v baničce vzniká žlutý sublimát. Rozpouští se v KOH, na vzduchu oxiduje.
- Další vlastnosti: Jedovatý, po manipulaci s ním si umyjte ruce mýdlem! Vyvarujte se vdechnutí prachu při manipulaci nebo při rozbití! Nikdy neolizujte nebo nepožívejte!
Podobné minerály
Využití
Zdroj arsenu, barvivo, také jako drahý kámen.
Naleziště
Řídce se vyskytující minerál.
Odkazy
Literatura
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 266–269.
- DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články
Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.