Sání krve
Sání krve (též hematofágie[1]) je vlastní proces příjmu krve ústním otvorem. Tento způsob vyživování je znám u krevsajícího (hematofágního čili sangvivorního) hmyzu, některých dalších členovců, ale i u dalších živočichů.
Příjem krve
Celý proces příjmu krve jako potravy je obvykle možné rozdělit do tří fází:[2]
- vyhledání hostitele – parazitičtí členovci se řídí na dálku čichem (pachy, především cítí oxid uhličitý v dechu, kyselinu mléčnou a mastné kyseliny z potu atp.), na blízko si pomáhají paraziti také zrakem nebo pomocí termoreceptorů vnímajících infračervené záření z těla hostitele
- vlastní sání krve – musí se dostatečně rychle nasát, aby přitom nevyvolali obranné chování hostitele; celý proces zahrnuje několik klíčových procesů a začíná nalezením cévy, pokračuje jejím narušením a končí samotným sáním; po celou dobu nesmí dojít k sražení krve ani k zánětu nebo stažení cévy
- trávení krve – nejprve musí být vyloučena přebytečná voda z krve (proces diureze), poté dochází v trávicí soustavě k hemolýze (rozkladu erytrocytů), načež začíná vlastní trávení pomocí hydrolytických enzymů, jako jsou proteázy (trypsin, chymotrypsin)
Riziko pro hostitele
Poškození tkání
Spíše vzácně může u některých druhů působit újmu samotné sání. Např. sání blech je bolestivé a způsobuje také alergické reakce. Sání jihoamerických ploštic Triatoma je bezbolestné, ale alergii způsobuje také. Klíšťata v tomto směru také obvykle nepředstavují výraznější riziko, ačkoliv u australského klíštěte Ixodes holocyclus a amerického druhu klíšťat Dermacentor andersoni může i z tohoto hlediska být sání problém pro lidské zdraví.[2]
Přenos onemocnění
Krevsající živočichové především představují hrozbu v tom, že se jedná o efektivní přenašeče některých infekčních onemocnění, a to jak lidských, tak i nemocí dobytka a divoce žijících zvířat. Následující tabulka zachycuje významná lidská onemocnění, přenášená členovci (nejedná se však o kompletní seznam):[2][3]
Přenašeč | Nemoc |
Roztoči | |
roztoč Ornithodoros | návratná horečka |
klíště Dermacentor | tularémie, horečka Skalistých hor, Q horečka, Coloradská klíšťová horečka, ehrlichióza |
klíště Ixodes | babesióza, lymská borelióza, klíšťová encefalitida |
Hmyz | |
veš šatní (Pediculus humanus) | skvrnitý tyfus, zákopová horečka, návratná horečka |
různé druhy blech | mor, myší skvrnivka, dipylidiáza |
krevsající ploštice Triatoma a Panstrongylus | Chagasova choroba |
moucha tse-tse | africká trypanosomiáza (spavá nemoc) |
muchničky Simulium | onchocerkiáza (říční slepota) |
ovádi Chrysops | tularémie |
mouchy Phlebotomus a Lutzomyia | leishmanióza, bartonelóza |
rozliční komáři (např. rody Culex, Aedes, Anopheles) | malárie, žlutá horečka, horečka Dengue, východní koňská encefalitida a další druhy virových encefalitid, filariázy, dirofilariáza |
Reference
- http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id1127/
- VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.
- MURRAY, Patrick R.; ROSENTHAL, Ken S.; PFALLER, Michael A. Medical Microbiology, Fifth edition. [s.l.]: Elsevier, 2005.