Sága

Islandský termín saga (plurál sögur) může znamenat jednak „to, co je řečeno, sdělení“, ale i „příběh, povídka“. Souvisí s anglickým slovesem say a německým slovesem sagen (oboje znamená mluvit). Islandské ságy jsou založeny na ústním podání a často se zkoumáním ságy dá odhalit její historický základ. Historická přesnost ság je ale předmětem sporů. Většina rukopisných záznamů ság byla v 17. století převezena do Dánska nebo do Švédska, ale později vrácena na Island.

Ságy jsou o králích (např. Heimskringla), obyčejných lidech (Bandamanna saga) a významných osobnostech (Egils saga), poměrně často také líčí příběh rodu v nějakém období (Sága o lidech z Lososího údolí). Ságy popisují část historie severských zemí. Často jsou v nich zmiňovány Britské ostrovy, Francie a Severní Amerika (ta ovšem byla v příbězích poznána až na počátku 20. století).

Většina ság pocházejících z Islandu se odehrává mezi lety 930 - 1030, takže je toto období v islandské historii dnes nazýváno söguöld (Doba ság). Ságy o králích a biskupech jsou samozřejmě zařazovány do období života dotyčné osobnosti. Většina ság byla zaznamenána mezi lety 1190 - 1320, někdy ale tyto ságy měly často mnohem delší historii v ústním podání. Některé jsou čirá fikce, u některých známe jejich zdroje (autor Ságy o králi Sverrirovi se s ním setkal a uvedl jako zdroj jeho vyprávění). Mytologická teorie o vzniku ság tvrdí, že děj a postavy ság často vznikly přesunutím mytologického materiálu do jiného dějinného prostředí.

Většina ság se odehrává v období na pomezí, jak historickém, tak duchovním, mezi pohanstvím a křesťanstvím, vyskytuje se motiv hříčky osudu.

Styl ság je neosobní, hutný, bez vysvětlování příčiny nějaké události. Věci se stávají a lidé jednají, tak, jak jednají, nicméně není vysvětleno proč. Postavy jsou obvykle uvedeny větou typu „Byl muž jménem…“, po které následuje stručný životopis, genealogie a stručný popis vztahů k ostatním postavám ságy. Povaha postav je líčena přes jejich činy, popisy myšlení a psychologie postav zcela chybí, nanejvýše jsou shrnuty větou typu byl znamenitý vůdce. Mezi postavami jsou spletité vztahy, zahrnující přátelství, rodovou příslušnost, sňatky, sousedství.

Jeden z nejčastějších motivů je boj proti nadpřirozenému či fantastickému protivníkovi. Filozofie hrdinů ság je přibližně taková: život je krátký a nejistý, jediná jistota je v něm posmrtná sláva, kterou jsme povinni si za života dobýt. Příčiny jednání hrdinů ság nejsou nijak vysvětleny, nevyplývají-li z příběhu samotného.

Často hrají v sáze nějakou roli nadpřirozené síly, zejména věštění (často prorokování ze snů). Děj ságy se často točí kolem sporu krevní msty mezi rody, podstatnou část děje zabírají právnické záležitosti a soudní jednání.

Ságy se dělí do několika skupin:

• Královské ságy – většinou pocházejí z 12. století - 14. století, jde o životopisy skandinávských králů.
• Islandské ságy – líčí události na Islandu v 10. století a na začátku 11. století, převážně události související s přijetím křesťanství. Jde o rodové ságy, což znamená, že líčí příběh jednoho rodu, ne jednoho jednotlivce.
• þættir (jednotné číslo þáttr, tj. krátké povídky o Islanďanech) – zpracovávají tutéž látku jako islandské ságy, jen podstatně kratším způsobem.
• Legendární ságy – kombinují historii s mýty a legendami, vyznačují se podstatně větším podílem fantastických motivů.
• Rytířské ságy – jde většinou o překlady středověkých rytířských romancí a písní žánru chansons de geste formou ságy.
• Lživé ságy – smyšlené ságy, jejímž hlavním účelem bylo bavit, a které začaly vznikat na Islandu na počátku 12. století. Ve své podstatě se jedná o "brakovou" literaturu tehdejší doby.

Některé ságy jsou dostupné v češtině, a to převážně jako součást překladatelského díla Ladislava Hegera. Jedná se o tato díla:

• Saga o Hrafnkelovi, knězi Freyově. In Časopis Obrození 1912:102-114, 161-171.
• Saga o Gunnlaugovi Hadím jazyku – vydal roku 1919 Ludvík Bradáč, přeložil Emil Walter.
• Saga o Hrafnkelovi knězi Freyově – vydal Hynek roku 1920, přeložil Emil Walter.
• Saga o Egilovi synu Skallagrímově – vyšlo v roce 1926, překlad Karel Vrátný.
• Okouzlení krále Gylfa – vydal Arkún, Praha, 1929, překlad Emil Walter.
• Saga o lidech z Vatnsdalu – vyšlo v roce 1929 (Müller a spol.), překlad Emil Walter.
• Tři eddické písně (Skírnova cesta, Píseň o Völundovi a Píseň o Gudrúně) – vyšlo v roce 1930 (Vydal Lad. Kuncíř v Praze, X. svazek edice Philobiblon), přeložil Emil Walter.
• Guta-saga – edice a překlad Leopold Zatočil. In Hrst studií a vzpomínek. Prof dr. Ant. Beerovi jeho žáci. Odbočka Jednoty českých filologů v Brně 1941:17-59.
• Píseň o hunské bitvě. In Slezský sborník 1946:30-34.
• Sága o Grettim – vyšlo v roce 1957 v SNKLHU jako součást edice Živá díla minulosti, překlad Ladislav Heger. Druhé vydání vyšlo pod stejným názvem roku 2020 v nakladatelství Garamond.
• Sága o Volsunzích – vydalo Státní pedagogické nakladatelství, 1960, překlad Leopold Zatočil. Kromě samotné Vǫlsunga sagy obsahuje i český překlad Povídky o Nornagestovi a Hvenskou kroniku a staroislandské pasáže z Skáldksapramálu Snorriho Sturlusona.
• Staroislandské ságy – soubor pěti ság (Sága o Eiríkovi Zrzavém, Sága o lidech z Eyru, Sága o Gíslim, Sága o lidech z Lososího údolí a Sága o Njálovi), vyšel v SNKLU v roce 1965 v překladu a edici Ladislava Hegera (2. vydání Garamond 2015).
• Sága o Grónsku a Sága o Eiríkovi Rudém in Helge Ingstad: Kolumbus nebyl první, Praha 1971; s. 32-44, 45-55.
• Sága o svatém Olavu (autorem ságy je patrně Snorri Sturluson) – vyšlo v roce 1967 v nakladatelství Lidová demokracie, překlad Ladislav Heger. Roku 2021 vyšlo druhé, renovované vydání s názvem Sága o svatém Óláfovi v nakladatelství Garamond.
• Sága o Torgilsovi Orrabeinsfostri. In Farley Mowat: Polární vášeň. Praha 1973:13-24.
• Královské ságy – přeložený a převyprávěný text šesti ság z Heimskringly (Sága o Ynglinzích, Sága o Hálfdanovi Černém, Sága o Haraldovi Krásnovlasém, Sága o Hákonovi Dobrém, Sága o Haraldovi Šedém Kožichu a Sága o Óláfu Tryggvasonovi), vydal Albatros, 1980, překlad Jaroslav Kaňa.
• Edda a Sága o Ynglinzích – Sága o Ynglinzích vyšla společně s Prozaickou Eddou a Jazykem básnickým, Odeon, 1988 (2. vydání Argo, 2003), překlad Helena Kadečková.
• Staroislandské povídky – soubor 17 þættir (Audun ze Západních fjordů, Halli Prostořeký, Hreidar Hňup, Štědrý Brand, První příběh o Halldóru Snorrasonovi, Druhý příběh o Halldóru Snorrasonovi, Ögmund Rána a Gunnar Půlka, Torstein Neochvějné srdce, Býk Brandkrossi, Sen Torsteina Hallssona, Gunnar, který zabil Tidranda, Pivní čapka, Ófeig, Torstein, Hrómund Kulhavý, Torvald Zcestovalý a První grónský biskup), vydal Dauphin 1999, přeložily Helena Kadečková a Veronika Dudková.
• Sága o Völsunzích a jiné ságy o severském dávnověku – soubor tří ság (Sága o Völsunzích, Sága o Ragnaru Huňaté nohavici a Sága o Bósim a Herrauðovi) vydalo Argo, 2001, překlad Helena Kadečková a Veronika Dudková.
• Sága o Hervaře – vydal Herrmann & synové, 2008, přeložil Jan Kozák (druhý svazek s komentáři vyšel v r. 2009).
• Sága o Hervör a králi Heidrekovi Moudrém – vydal Perplex, Opava, 2009; z angličtiny přeložil Miroslav Černý.
• Guta saga: dějiny lidu z ostrova Gotland – editoval Miroslav ČERNÝ; Edice X, Pečky, 2014.
• Sága o Álim Flekovi – přeložila Markéta Podolská, Plav, měsíčník pro světovou literaturu 9/2014 – Toto není mystifikace!.
• Sága o plášti – přeložila Markéta Podolská, Plav, měsíčník pro světovou literaturu 2/2015 – Hory přenáší.
• Sága o Bárðovi Snæfellsássovi – přeložila Kristýna Králová, Plav, měsíčník pro světovou literaturu 3/2015 – Populární středověk.
• Lživé ságy starého Severu – soubor staré islandské "brakové" literatury (Sága o Egilovi a Ásmundovi, Sága o Jarlmannovi a Hermannovi, Sága o Álim Flekovi, Sága o Sǫrlim Silném, Sága o Hjálmþérovi a Ǫlvim, Sága o Hálfdanu Eysteinssonovi, Sága o Sigurðovi Mlčenlivém a Sága o Vilmundu Mimoňovi). Vydal Herrmann & synové, 2015, překlad Jiří Starý, Lucie Korecká, Ondřej Himmer, Marie Novotná, Markéta Podolská, Kateřina Ratajová, David Šimeček a Pavel Vondřička.
• K čemu tak velká slova? Staroseverská rytířská literatura I. – překlad 4 rytířských ság, 2 z nich jsou staronorské překlady francouzských děl (Sága o Erexovi, Artušovu rytíři a O runzivalské bitvě), další dvě pak islandské variace (Sága o Tristramovi a Ísoddě a Sága o krásném Bæringovi) vydala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2018, přeložila Markéta Ivánková.
• Sám spatříš svět stínů. Hranice mezi světy v pozdních ságách o Islanďanech – s rozborem pozdně islandských ság překlad několika příběhů (Příběh Orma Stórólfssona, Příběh o Þorsteinovi Býčí noze, Příběh o obyvateli mohyly, Příběh o obyvateli hor, Sen Oddiho Hvězdáře, Příběh o Sǫrlim, Heðinovi a Hǫgnim, Sága o lidech z údolí Svarfaðardal, Sága o Hǫrðovi a psancích z ostrova) od Lucie Korecké, vydal Herrmann & synové, 2018.
• Královo zrcadlo z angličtiny přeložil Jan Alex Voltr, vydalo Tribun EU 2019.
• „A tehdy pronesl strofu...“ Staroseverské příběhy o skaldech – překlad ság a příběhů o skaldech (Příběhy o Bragim Boddasonovi; Příběh o Þjóðólfovi z Hvínů; Sága o skaldech Haralda Krásnovlasého; Příběh o Þorsteinovi Staviteli stanů; Příběh o Eyvindu Finnssonovi, zvaném Kaziskald; Příběh o králi Sigurðovi Slině, synu Gunnhildinu; Příběh o Hrómundovi Kulhavém; Příběh o Þorleifu Ásgeirssonovi; Příběh o Þorvaldu Zcestovalém; Příběh o Stefnim Þorgilssonovi; Příběh o Þórarinu Loftungovi; Příběh o Þormóðu Kolbrúnarskaldovi; Příběh o Jǫkulu Bárðarsonovi; Příběh o Sighvatu Þórðarsonovi a Příběh o Óttaru Černém; Příběh o Ívaru Bílém a Sighvatu Þórðarsonovi; Příběh o Hrafnu Guðrúnarsonovi; Příběh o Þorgrímu Hallasonovi a Bjarnim Gullbrár-Skaldovi; Příběh o Arnórovi Skaldovi jarlů; Příběh o Þórim Álfhildarsonovi; Delší příběh o Stúfovi Slepém; Příběh o rybáři; Příběh o Sneglu-Hallim; Smrt krále Haralda Sigurðarsona; Příběh o Gíslu Illugasonovi; Příběh o Þórðu od Ásy Zlaté; Příběh o Ívaru Ingimundarsonovi; Příběh o Einaru Skúlasonovi; Příběh o Þórarinu Krátkém plášti; Příběh o Mánim z Islandu; Příběh o Sturlovi Þórðarsonovi) vydala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2019, překlad Jiří Starý, Magda Králová, Ondřej Vaverka, Lucie Korecká, Lada Halounová, Kristýna Králová, David Šimeček, Helena Kadečková, Veronika Dudková a Marianna Gorroňová.
• Věk Sturlungů. Ságy o Islandu třináctého století – překlad několika islandských ság o rodu Sturlungů z 13. století (Sága o Aronu Hjǫrleifssonovi; Rod Sturlungů; Þórð Sighvatsson; Sága o Þorgilsovi Zaječím pysku; Gizur Þorvaldsson; Příběh o Sturlovi Þórðarsonovi) vydala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2021, přeložila Markéta Ivánková.

• Sága rodu Forsytů