Krevní msta

Krevní msta (něm. Blutrache, fr. vengeance sanglante, lat. inimicitia capitalis nebo mortalis) je právní institut ve všech rodových (tj. předstátních) společnostech a jako přežitek i v některých státech spočívající v tom, že příbuzný (příslušník rodu/klanu) zabitého má právo a zároveň i povinnost pomstít vraždu vlastní rukou. Krevní msta se objevuje již s příchodem zemědělství.[1] Mezi nejstarší zásady krevní msty patří „krev za krev“, takže vražda musí být pomstěna vraždou a „všichni za jednoho“, tedy vražda je kolektivní vinou celého rodu, z toho důvodu nabývala krevní msta rázu války mezi dvěma rody a vražda na jedné straně je vykoupena více vraždami na druhé straně. Krevní msta je později zjemňována zavedením fikce msty, kdy je vrahovi rituálně odpuštěno, a zavedením pokuty, kterou se vrah může vykoupit. V Evropě byl tento společenský institut vytlačen v raném křesťanském období, na mnoha místech se ale dochoval až do počátku 20. století (Albánie, Korsika, Srbsko, jižní Itálie) a v mafiánských kruzích až dodnes (vendeta). V mimoevropských zemích byl dlouho znám například v Japonsku i jinde. Dlouhodobé násilné konflikty se ke konci 19. století vyskytovaly i v americké Kentucky.

Opevněný dům (kullë), Theth, severní Albánie

Krevní msta v Itálii

Krevní msta se v Itálii nazývá vendeta (italsky vendetta, z latinského vindicta, msta). Je typická pro jižní Itálii, Sicílii a francouzskou Korsiku. Známá je především z mafiánského prostředí a jeho filmových ztvárnění, proto v moderní době bývá výraz používán i pro pomstu všeobecně.

Krevní msta v Albánii

Zde se krevní msta nazývá gjakmarrja. V některých oblastech Albánie a Kosova se vyskytuje dodnes.[2] Odhaduje se, že v roce 2014 se gjakmarrja týkala přibližně 3000 albánských rodin.[3] V Albánii se, stejně jako v jiných oblastech praktikujících krevní mstu, stavěly opevněné věžovité domy, do kterých se uchylovali muži ohrožení krevní mstou.

Opovědnictví v Čechách

Až do 16. století existovalo v českých zemích tzv. opovědnictví, čili soukromé vypovězení nepřátelství (původně vycházející z principů krevní msty). Nejznámějším opovědníkem byl šlechtic Jiří Kopidlanský, který vedl od roku 1507 několik let soukromou válku proti Praze a dalším městům, aby pomstil smrt svého bratra.[4]

Odkazy

Reference
  1. http://phys.org/news/2016-10-ancient-burials-blood-feuds.html - Ancient burials suggestive of blood feuds
  2. Kolotoč s příchutí krve. Lidé a Země. 27. září 2010.
  3. Blood feuds in Albania’s Accursed Mountains. BBC. 9. ledna 2015.
  4. Zemští škůdci na počátku raného novověku.. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.