Rudolf Ryšán

1912–1913 školní projekt městského divadla v Kutné Hoře pro 600 diváků.[4] Projekt byl zveřejněn v časopisu Architektonický obzor v roce 1915.[5][p 2]

Zemská průmyslová škola.

(projekt 1923, stavba 1926–1928; dnes Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky), Kutná Hora – Hlouška, čp. 197, Masarykova 1 / Školní 13.[6][7] V Kutné Hoře fungovala od roku 1870 Živnostenská pokračovací škola, kterou zřídil školní odbor Řemeslnické besedy, spolku ve kterém se sdružovali místní řemeslníci a živnostníci. V roce 1887 převzalo školu město. Škola sídlila v budově v Hornické ulici 209.[8] Tento objekt kapacitně nedostačoval. Proto byla v roce 1923 vypsána dvoukolová architektonické soutěž, do které bylo přihlášeno třicet projektů. Z prvního kola postoupili architekti Bedřich Adámek, Jiří Kodl, Rudolf Ryšán a dvojice Alois Mezera a Ladislav Machoň. Vítězem druhého kola se pak stal projekt Rudolfa Ryšána, který se také se svou stavební firmou ujal realizace. Projekt byl dokončen závěrem roku 1923. V roce 1924 bylo vydáno stavební povolení. První realizovanou částí komplexu byl objekt školních dílen, kde se údajně následně vyráběly kovové prvky potřebné pro stavbu. Stavba školní budovy byla dokončena v roce 1928 a byla v ní umístěna část expozic Všeobecné krajinské výstavy. Kolaudace objektu proběhla po vybavení interiérů v roce 1930 a výuka započala školním rokem 1930/1931. Jedná se o nejrozsáhlejší stavbu, která byla v Kutné Hoře realizována mezi světovými válkami.[9]

Obchodní dům Antonína Brožka.

1924–1925, Kutná Hora – Vnitřní Město, čp. 498, Roháčova 28, nároží s Tylovou ulicí. Na místě pohřebního ústavu a skladu rakví Otakara Adamce vznikla po první světové válce prosperující firma na čalouněný nábytek Karla Brožka a jeho syna Antonína. V prosinci 1924 pro ně navrhl Rudolf Ryšán adaptaci domu. V přízemí se nacházela vzorková prodejna, v patře čtyřpokojový byt se zázemím. Nad prvním patrem byl pak sklad čalounického materiálu. Budova byla dále upravena v roce 1938 stavitelem Antonínem Stehlíkem, který rozšířil výkladce do Roháčovy ulice a na toto průčelí umístil nápis „ZÁVODY ČALOUNICKÉ“, který se zachoval do současnosti.[10]

1925, Kutná Hora – Hlouška, čp. 48, Na Náměti 26 (nároží se Štefánikovou ulicí), přestavěno 1996[11][p 3]

1926–1928, Kutná Hora – Sedlec, Vítězná čp. 221[12]

1927–1929, Kutná Hora, čp. 404, Havířská 2, Tylova 11[12][13] Drogista Karel Bláha získal v roce 1921 koncesi na drogistickou provozovnu na nároží Tylovy a Havířské ulice. Původní patrový dům byl zajímavý přilehlou malou kapličkou do Tylovy ulice. V roce 1927 vydal městský úřad povolení na demolici domu a výstavbu domu nového. Protože stavebník s demolicí a výstavbou nového domu nespěchal, nařídil mu městský úřad uspíšit výstavbu vzhledem k blížící se Všeobecné krajské výstavě v roce 1928. Stavba nového obchodního domu začala v roce 1928 a protáhla se až do podzimu 1929. V přízemí byly umístěny obchodní prostory, v patře byl čtyřpokojový byt se zasklenou terasou. Dům je považován za jednu z nejzdařilejších realizací architekta.[14]

Obchodní dům Josefa Kozlíka

1927–1929, Kutná Hora-Vnitřní Město, čp. 413, Sokolská 12. Dvoupatrový puristický dům s charakteristickými střídajícími se vertikálními a horizontálními liniemi v průčelí.[15] Velkoobchodník s koloniálním zbožím Josef Kozlík, který měl svůj prosperující obchod na Václavském náměstí v centru Kutné Hory, se v roce 1927 rozhodl pro stavbu moderního obchodního domu v Sokolské ulici, která je hlavní spojnicí mezi nádražím a středem města. V lednu 1928 bylo vydáno stavební povolení na stavbu dvoupatrové budovy, kde byly v přízemí obchodní místnosti, skladiště a kancelář; v prvním patře se nacházel šestipokojový byt s příslušenstvím a ve druhém patře tři pokoje pro personál, příslušenství a prádelna. Kolaudace domu proběhla v říjnu 1929. V roce 1949 byl dům znárodněn a přidělen podniku Pramen. Po roce 1990 byl vrácen rodině původních majitelů a následně v devadesátých letech rekonstruován.[16] Dne 3. března 1999 byl objekt prohlášen kulturní památkou České republiky.[15]

• 1927–1929 Rodinný dům Karla Bláhy, Kutná Hora – Žižkov, čp. 204, Dukelská 7[12]
• 1928 Rodinný dům, Kutná Hora – Žižkov, čp. 205, Dukelská 8[12]
• 1928–1929 Rodinný dům, Kutná Hora – Žižkov, čp. 203, Vojtěšská 9[12]
• 1931-1933 Tylovo divadlo, Kutná Hora - Hlouška, čp. 128, Masarykova 10. Pro projekt divadelní budovy v Kutné Hoře byla vypsána v roce 1928 architektonická soutěž, které se zúčastnili přední architekti, například Jan Gillar, Josef Hausenblas, Josef a Rudolf Hrabovi, Otakar Novotný, Zdeněk Pešánek, Rudolf Ryšán, Josef Skřivánek, Antonín Urban, Jan Vodňaruk, František Zelenka. Město Kutná Hora zakoupilo některé soutěžní projekty, ale vítěz nebyl vybrán.[17] V roce 1931 se začala stavba divadelní budovy, jejímiž autory byli bratři Josef a Rudolf Hrabovi. Podpisy na plánech dosvědčují, že se na projektu podílelo více projektantů: Rudolf Ryšán, který je pravděpodobně autorem interiéru i průčelí stavby, František Zelenka navrhl hlediště. Dále jsou na výkresech skutečného provedení podepsáni Jaromír Dajbych a J. Král.[18]
• 1938–1939 Zemědělská nemocenská pojišťovna, Kutná Hora – Žižkov, čp. 301, Vojtěšská 11, spolu s Antonínem Brožkem[11]
• 1939–1943 Hlavní budova nemocnice v Kutné Hoře, Kutná Hora – Žižkov, čp. 237, Vojtěšská 26, spolu s Bedřichem Adámkem a Jaromírem Dajbychem.[11]

• Realizace v Kutné Hoře
• 
  Obchodní a nájemní dům Josefa Podlipného.
• 
  Nájemní dům továrny Čs. tabákové režie.
• 
  Obchodní dům Karla Bláhy.
• 
  Rodinný dům, Vojtěšská 9
• 
  Rodinný dům Karla Bláhy, Dukelská 7
• 
  Rodinný dům, Dukelská 8
• 
  Zemědělská nemocenská pojišťovna, Architekti Rudolf Ryšán a Antonín Brožek
• 
  Hlavní budova nemocnice v Kutné Hoře

• 1936–1937 Továrna Kašparides & Novák, továrna plechových obalů, Kolín nad Labem,
• polovina třicátých let – Továrna Jakl a Štěřík, Chemická továrna v Kolíně nad Labem. Areál vážně poškozen bombardováním během druhé světové války.

• Obchodní dům E. Kaucký, Jince
• Červinkova vila, Jince

• 1921–1930 mlýn Dubina u Malešova, čp. 69[19][20]

Penetrit, dobová inzerce z roku 1928

Vynalezl asfaltocementovou směs Penetrit, která se používala při stavbě silnic[21][22] a byla rovněž užita pro stavbu letištních ploch letiště Praha – Ruzyně.[23]

• POSPÍŠIL, Aleš. Zmizelá Kutná Hora : stavby první republiky. 1. vyd. Kutná Hora: IB Books, 2019. 163 s. ISBN 978-80-907676-0-7.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Ryšán na Wikimedia Commons
• Rudolf Ryšán v informačním systému abART