Jiří Kodl

Jiří Kodl (3. dubna[p 1] 1889 Písek[1] - 29. října 1955 Praha) byl český malíř, architekt, sběratel umění a sportovec.

Jiří Kodl
Narození3. dubna 1889
Písek
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. října 1955 (ve věku 66 let)
Praha
Československo Československo
Povolánítenista, malíř, architekt a sběratel umění
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se 3. dubna 1889 v rodině inženýra "při stavbě příčné dráhy v Písku" a jeho manželky Heleny, rozené Rudkovské (původem z Polska).[1]. Od roku 1907 studval architekturu na České technice v Praze u profesora Jana Kouly, kterému později dělal asistenta.[2] Od roku 1923 byl druhým jednatelem Spolku inženýrů a architektů.

Podnikl studijní cesty do Německa, Švédska a Polska. V roce 1926 podnikl studijní cestu do Paříže.[3]

V letech 1927—1930 byl členem SVU Mánes. Ze spolku byl vyloučen.[4] (Rudé právo ho však v nekrologu uvádí jako člena.)[5]

Podle Pavla Vlčka byl v roce 1923 druhým jednatelem Spolku československých inženýrů (SIA).[2] Výroční publikace SIA z roku 1925 ale tento údaj neuvádí.[6]

Byl členem Ústředního výboru Svazu československých umělců.[5]

Zemřel náhle 29. října 1955.[5]

Architekt

Vlastní vila architekta

V roce 1923 obdržel rozdělenou III. cenu v soutěži na zemskou průmyslovou školu v Kutné Hoře (I. a II. cena nebyla udělena).[2]

Rostislav Švácha mu připisuje spoluautorství na projektu Základní školy, Podskalská ulice 365/10, Praha 2 - Nové Město.[7]

Je autorem puristické vlastní vily čp. 711, Patočkova 5, Praha 6 - Střešovice, kterou postavil v letech 1929–1931.[8]

Malíř

Výstavy

  • 1932 výstavní pavilon SVU Mánes v Myslbeku, Praha
  • 1937 Šnoblova galerie, Praha

Dále vystavoval na společných výstavách SVU Mánes.

Sportovec

Byl rovněž sportovcem, jako tenista se zúčastnil letních olympijských her v roce 1912, kde byl rovněž vlajkonošem české výpravy.[9] V úvodním utkání dne 28. června 1912 ale podlehl Jihoafričanovi Ericu Tapscottovi 0:3.[10] Dále hrál golf.

Odkazy

Poznámky

  1. V některých zdrojích je mylně uvedeno datum 4. dubna.

Reference

  1. Záznam o narození a křtu, matrika N Písek 1884-1889, snímek 363
  2. VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 316.
  3. TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Kodl, Jiří, s. 509–510.
  4. Abecední seznam všech členů SVU Mánes [online]. SVU Mánes [cit. 2016-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-15. (česky)
  5. Rudé právo, 2.11.1955, s.2
  6. Členové představenstva 1865 - 1925. In: Emil Adolf Ženatý. Šedesát let činnosti Spolku československých inženýrů SIA 1865 - 1925. Praha: Spolek čs. inženýrů, 1925. S. 202.
  7. ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. S. 529.
  8. KŘÍŽOVÁ, Alexandra, Kateřina Hubrtová, Hedvika Křížová Nejedlá. Meziválečná architektura Střešovic - Méně známá tvář Prahy 6. Praha: Městská část Praha 6 ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, ú. o. p. v hl. městě Praze, 2010. 46 s. ISBN 978-80-87220-10-8. S. 24–25. (česky)
  9. Bohemia [online]. Sports Reference LLC [cit. 2016-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-16. (anglicky)
  10. Jiří Kodl [online]. Sports Reference LLC [cit. 2016-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-04. (anglicky)

Literatura

  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Kodl, Jiří, s. 509–510.
  • Kodl Jiří. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2000. Ostrava: Chagall, 2000. ISBN 80-86171-05-1. Svazek V. Ka - Kom. S. 285. (česky)
  • VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 316.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.