Roverské skály

Evropsky významná lokalita leží na území Polomených hor, přináležejících do geomorfologického podcelku Dokeská pahorkatina, jednoho ze dvou podcelků geomorfologického celku Ralská pahorkatina.[4]

Vymezené území se rozkládá mezi Bliževedly na severozápadě a Dubou na jihovýchodě a dalšími sídly, které jsou administrativními součástmi uvedené obce a města.[2] Konkrétně se jedná o katastrální území Domašice, Dřevčice, Heřmánky, Hvězda pod Vlhoštěm, Lhota u Dřevčic, Pavličky, Skalka u Blíževedel, Tuhaň, Tuhanec a Zátyní.

Největší část území tvoří křídové sedimenty – pískovce jizerského souvrství (střední a zčásti svrchní turon). Charakterem těchto křídových hornin byl ovlivněn erozně - denudační reliéf Roverských skal se stupňovitou strukturou a hustou sítí kaňonovitých údolí v oblasti bez trvalých vodních toků.[2]

Území EVL Roverské skály leží v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj. Součástí lokality je několik maloplošných chráněných území - přírodní rezervace Kostelecké bory a přírodní památky Husa, Martinské stěny a Stříbrný vrch.[3] S lokalitou bezprostředně sousedí území přírodní rezervace Vlhošť.[5]

Více než tři čtvrtiny plochy (75,93%)[2] EVL Roverské skály pokrývají subkontinentální borové doubravy. V některých extrémnějších polohách, jako jsou okraje skal a vrcholové skalní plošiny, se vyskytují i reliktní bory. Cca 7,5 % plochy pokrývají lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (smrkové porosty v hlubších údolích). Místy se částečně zachovaly acidofilní bučiny. V podrostu převažuje borůvka černá, brusinka obecná, vřes obecný a metlička křivolaká. Pokud jde o skalní vegetaci, převládají zde mechorosty a také kapraďorosty.

Hlavním předmětem ochrany je vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum), západoevropský endemický a kriticky ohrožený druh kapradiny. Jedná se o druh, zapsaný v červené knize IUCN a chráněný Bernskou úmluvou.[6] Jeho výskyt na území České republiky je původní. V Roverských skalách lze tuto vzácnou kapradinu, která se rozmnožuje pouze vegetativně, nalézt v prohlubních voštin, jeskyní, skalních štěrbin a převisů v místech, kam nedopadá sluneční záření a kde je dostatečná vlhkost. V těchto skalních dutinách v oblasti Roverských skal tvoří vláskatec tajemný početné kolonie. [2]

Trampský kemp Mrtvé dítě

Romantická krajina Roverských skal neboli slangově Roverek již po mnoho desítek let přitahovala pozornost příznivců specifického českého fenoménu – trampingu. Existuje dokonce samostatná trampská osada Roverští patrioti, jejíž členové, pocházející z různých míst celé ČR, se v této oblasti nejen setkávají, ale také pravidelně organizují brigády, zaměřené na úklid odpadků, údržbu cest, čištění studánek i výsadbu stromů.[7] Roverští patrioti například v roce 2015 vysázeli podél úseku Staré Husí cesty mezi Dřevčicemi a Martinskými stěnami alej, reprezentující staré regionální odrůdy ovocných stromů. Alej tvoří celkem 63 stromů. Tato alej zvítězila v celostátní soutěži Alej roku v konkurenci 61 přihlášených stromořadí a byla vyhlášena Alejí roku 2017.[8][9]

Na území Roverských skal a sousedního Vlhoště dokonce i v době normalizace, kdy bylo každé vybočení ze systému přísně sledováno, existovaly trampské kempy. (Z přelomu 60. a 70. let 20. století pravděpodobně pochází i pojmenování Roverské hory, kdy tuto oblast navštěvovali členové krátkodobě obnoveného a po roce 1970 opět zrušeného Junáka a členové oddílů starších skautů - roverů).[10] Tito skauti, jejich nástupci i další příznivci trampingu nepřestali uvedenou oblast navštěvovat ani později. Mezi taková známá trampská místa patří například Tisícový kámen (Tisícák) či sousední převis Krápník a další místa.