Rjóko Taniová

• dvě zlaté olympijské medaile
• sedm titulů mistryně světa
• desítky turnajových titulů včetně pěti olympijských medailí

• tokui-waza: seoi-nage, uči-mata, o-soto-gari
• styl: klasický
• úchop: pravý

Se svými 145cm patřila k nejmenším judistkám vůbec a přesto svojí rychlostí a brilantní technikou všem v superlehké váze dominovala. Mimo Japonsko vyjížděla pouze na hlavní turnaje sezóny, světového poháru se neúčastnila. Mezi seniorkami začínala již v 15 letech. V Japonsku v roce 1990 nemělo ženské judo takovou popularitu jako mužské. Byla to právě ona, která v průběhu několika let ženské judo ve své zemi zpopularizovala.

V roce 1991 a 1992 ještě na nejlepší Evropanky nestačila. Na olympijských hrách v Barceloně v semifinále sice porazila vážně zraněnou Britku Karen Briggs, ale ve finále se nechala kontrovat za koku a prohrála s Francouzkou Cécile Nowak. Po čtyřech letech na olympijských hrách v Atlantě ve finále proti Severokorejce Kje Sun-hui prožila velké deja-vu. Celý zápas se pokoušela o ippon až jí nakonec soupeřka kontrovala za koku. Zlaté olympijské medaile se tak dočkala až na třetí pokus v roce 2000 a v roce 2004 zlatou olympijskou medaili s přehledem obhájila.

Po mateřské pauze získala v roce 2007 svůj sedmý titul mistryně světa, ale v roce 2008 neodjela na své páté olympijské hry do Pekingu v optimální formě. Po opatrných výkonech brala nakonec poslední medaili, která jí ve sbírce chyběla — bronzovou.