Polární molekula

Polární molekuly jsou molekuly, které mají stálý a nenulový dipólový moment, protože elektrický náboj je v nich rozložen nesymetricky. Tohoto stavu lze dosáhnout, jestliže má molekula polární vazby mezi různými atomy nebo jsou polární vazby ve struktuře molekuly nesymetricky rozložené.

Polární molekula vody H2O. Molekula je asymetrická, uprostřed červeně znázorněná oblast záporného náboje a na okrajích modře kladného náboje.

Polární vazby se obvykle vyskytují v molekulách, kde je rozdíl v elektronegativitě mezi atomy zhruba mezi 0,4 a 2,0. U nepolárních vazeb je tento rozdíl menší než 0,4 a u iontových je větší než 2,0.

Elektrický náboj

V polární molekule jsou vazebné elektrické náboje v molekule nerovnoměrně rozloženy a vznikají tak kladné nebo záporné póly. Na jedné straně molekuly je pak kladný elektrický náboj a na druhé straně záporný elektrický náboj. Polární molekuly mají tendenci se dobře rozpouštět ve vodě a jiných polárních rozpouštědlech.

Amfifily nebo amfifilní molekuly jsou velké molekuly, které mají polární i nepolární skupiny a jsou s nimi spojeny. To způsobuje, že jsou povrchově aktivní a snižují mezifázové napětí na rozhraní kapalina-kapalina. Využívají se při tvorbě stabilních emulzí nebo směsí vody a tuků.

Dipólový moment

Měřítkem polarizace vazby v molekule je dipólový moment. Je to vektorová veličina popisující nesymetrické rozdělení elektrického náboje v molekule. Polární molekuly mají nenulovou hodnotu elektrického dipólového momentu a tvoří permanentní dipól.

Elektronegativita

Afinita atomů k vazebným elektronům se obvykle vyjadřuje veličinou zvanou elektronegativita prvku. Konvenčně se za polární molekulu považuje molekula, kde je rozdíl elektronegativit atomů, ze kterých je složena, větší než 0,4 a menší než 2,0. Ve složitějších molekulách může být rozložení hustoty vazebných elektronů v jednotlivých kovalentních vazbách výrazně ovlivněno indukčními nebo mezomerními efekty vyvolanými jinými částmi molekuly.

Příklady polárních molekul

Polární rozpouštědla

Polární rozpouštědla jsou taková rozpouštědla, která jsou tvořena polárními molekulami. Většinou platí, že libovolná dvě polární rozpouštědla se navzájem mísí a rozpouštějí často tytéž látky. U některých látek to neplatí, v jednom polárním rozpouštědle je látka rozpustná a v jiném není nebo se v něm rozpouští jen velmi málo. Například chlorid sodný se dobře rozpouští ve vodě, méně v methanolu a obtížně v ethanolu.

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chemical polarity na anglické Wikipedii.'V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chemische Bindung na německé Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.