René Kujan

Maratony běhá od roku 1998. Účastní se městských i terénních maratonů a ultramaratonů v Evropě i jinde po světě. V roce 2007 při cestě s kamarádem po jižních Čechách měl autonehodu. Na místě spolujezdce chyběl airbag.[1] Bezpečností pás mu rozdrtil hrudní kost a žebra a současně došlo i ke zlomení obratle.[1] V rehabilitačním ústavu v Kladrubech mu lékaři předpovídali, že pokud se bude vůbec hýbat, bude to asi maximum; běhání v jeho případě nepřipadá v úvahu.[1] Půl roku po autonehodě začal René Kujan zase klusat. Tři měsíce nato zvládl svůj první "poúrazový" maraton. A přesně pět let po autonehodě vyrazil na samotářskou pouť po Islandu, kde si naplánoval postupně rok po roce své tři velké islandské projekty,[1] které věnoval Sportovnímu klubu vozíčkářů Praha.[2]

René Kujan pracoval jako překladatel, editor, content manager, copywriter na volné noze. Poté prošel redaktorskými funkcemi v České televizi a Horydoly.cz[3]. Rok 2014 strávil prací pro neziskovou organizaci Sportovní klub vozíčkářů Praha v rámci projektu Nadace Vodafone pod názvem Rok jinak. [4] Klub vozíčkářů se věnuje tělesně postiženým a vytváří vhodné podmínky k jejich sportovní činnosti, od rekreační až po vrcholovou úroveň. Kujan byl dále 4 roky redaktorem Sport.cz[5] a členem profesního spolku Klub sportovních novinářů.

• V roce 2012 oběhl v rámci projektu „1 muž – 30 dnů – 30 maratonů“ jako první na světě ostrov Island. (Od 23. září 2012 do 22. října 2012 urazil 1311 km.)[2]
• Roku 2013 jako první přeběhl ostrov napříč z nejsevernějšího na nejjižnější bod. Od 18. června 2013 do 1. července 2013 uběhl 556 km.)[2]
• Roku 2014 jako první přeběhl ostrov podélně z nejvýchodnějšího na nejzápadnější bod. (Od 18. června 2014 do 9. července 2014 uběhl 963 km.)[2]

Všechny tři "islandské" výkony jsou zapsány v České knize rekordů. Svými výkony propagoval Sportovní klub vozíčkářů Praha.[2]

V roce 2015 absolvoval 3 půlmaratony ze série RunCzech, na jejichž start vybíhal ze svého bydliště v Kralupech nad Vltavou. Ten nejvzdálenější byl v Karlových Varech, absolvoval tedy 160 kilometrů plus 21 kilometrů půlmaratonu. Další byly v Praze (30 + 21 km) a v Ústí nad Labem (80 + 21 km).[6]

Projekt Cesty na vrchol z roku 2016 přinesl dva nové české rekordy. Ultramaratonec Kujan uběhl 971 km za 21 dní přes sedm nejvyšších vrcholů sedmi nejvyšších pohoří ČR a crowdfundingová sbírka na tréninkové pracoviště pro vozíčkáře, kterou svým výkonem podpořil, vynesla 610 287 Kč.[7] Cesty na vrchol se staly nejúspěšnější charitativní sbírkou roku. [8] Projekt byl věnován České asociaci paraplegiků (CZEPA). [9]

7. září 2018 spoluinicioval Kujan běh věnovaný oslavám 70. výročí založení Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V kopcovitých prostorách ústavní zahrady zaběhl k výročí přesně 70 kilometrů. V průběhu akce se k běžci na libovolný počet kol přidávali současní i bývalí pacienti kliniky, nadšenci z řad personálu i veřejnosti. Účast na slavnostním běhu byla povolena pouze po dechové zkoušce na přítomnost alkoholu s výsledkem 0,00 promile. Běh byl zaregistrován v České knize rekordů jako Nejdelší a nejpočetnější běh za střízlivost. Celkem 117 střízlivých běžců a běžkyň naběhalo pod dozorem komisaře agentury Dobrý den na členitém 300metrovém okruhu zahrady celkem 461,2 kilometrů. Běh byl zároveň věnován i památce zakladatele protialkoholního oddělení "U Apolináře" doc. Jaroslavu Skálovi, který byl rovněž velkým příznivcem běhu.

V říjnu roku 2019 vyběhl Kujan na oběžnou dráhu kolem Planetária v pražské Stromovce, aby tam opět pro Sportovní klub vozíčkářů Praha na 250metrovém okruhu naběhal rovných 100 km. Charitativní běh s pomocí matchingového fondu ČSOB vynesl nakonec vozíčkářům přes 62 000 korun, když přispělo přes 90 dárců. [16]