Trafika (politika)

Trafika neboli poskytování pracovních míst a dalších výhod přátelům je znovuobjevený pojem v současném veřejném a politickém žargonu. Politická trafika je projevem klientelismu, podobně nepotismus je poskytnutí laskavosti příbuzným. Opakem je meritokracie, kdy se jmenování provádí čistě na základě kvalifikace.

Historie

Již od zavedení tabákového monopolu císařem Josefem II. byly při udělování koncesí prodeje tabáku upřednostňovány oběti války, zchudlí státní zaměstnanci či jejich příbuzní.[1] Na tuto tradici navázalo nově vzniklé Československo po první světové válce, kdy na trafiku měl nárok každý válečný poškozenec, přednost dostávali ti s nejtěžším poškozením, či slepci.[2] Alternativou byla licence k provozování loterie či biografu.[3]

Dnes je pojem chápán i v přeneseném slova smyslu výhodného a přitom nenáročného místa ve veřejné či státní správě, jež politik dostane za prokázané služby v politickém mocenském boji. Hovorově se takové místo někdy označuje také jako "teplé místo". Může ale také jít o kompromisní řešení, kterým se uklidí[zdroj?] nepohodlní soupeři nebo celkově lidé s odlišnými názory[zdroj?].

Odkazy

Reference
  1. https://www.mvg.at/index.php?page=view&id=12
  2. https://archiv.ihned.cz/c1-66334680-valecne-finale-a-ceskoslovensko-zeme-prisla-o-milion-lidi-zustaly-ji-dve-armady-a-spojencum-splacela-dluh
  3. Zákon č. 142/1920 Sb., Zákon o požitcích válečných poškozenců.. In: Sbírka zákonů. 1920. Dostupné online. § 4, odst. 1. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.