Transparentnost (politika)

Transparentnost označuje v politice požadavek na průhledné a veřejně přístupné jednání ze strany státu. Průhledné čili transparentní je pro pohled to, co nezakrývá. Instituce a postupy moderních společností jsou stále složitější, takže mohou skrývat různé nepoctivosti a různá zneužití, jejichž pachatelům pochopitelně záleží na tom, aby je co možná skryli. To se týká jak postupů účetních, tak zejména postupů veřejných institucí a úřadů, kde je třeba přísně oddělovat veřejný zájem od soukromých zájmů lidí, kteří jej mají uskutečňovat. Na možnosti zneužití svěřených prostředků lidmi, kteří s nimi zacházejí, stojí všudypřítomný jev korupce.

Proti korupci se v soukromých i veřejných institucích sice bojuje různými kontrolami, ty však vždy vyvolávají otázku, kdo bude kontrolovat kontrolory. Nejúčinnější formou kontroly je tak kontrola veřejností, které ovšem vyžaduje právě transparentnost institucí a jejich postupů. Požadavek transparence je tak nejúčinnějším prostředkem boje proti korupci. V praxi obvykle znamená, že postupy mají být co možná jednoduché a srozumitelné i neodborníkům, že o každém rozhodování a zacházení se svěřenými prostředky mají existovat jasné doklady (účty, zápisy, usnesení atd.), které mají být veřejně přístupné.[1]

Prosazování transparentnosti ve veřejných záležitostech je hlavním cílem mezinárodní organizace Transparency International, která pravidelně zveřejňuje mezinárodní srovnání ohledně transparence obchodního, finančního i veřejného života.[2] V České republice transparentnost veřejných institucí prosazuje také Rekonstrukce státu, které se podařilo dosáhnout přijetí zákona o registru smluv. Podle zákona o registru smluv budou od 1. 7. 2016 všechny smlouvy, jejichž alespoň jednou smluvní stranou je stát nebo veřejné instituce, muset být zveřejněny v registru smluv. Smlouva, která nebude zveřejněná do tří měsíců ode dne uzavření, nenabude účinnosti, resp. bude od počátku zrušená.[3] Podobný zákon už platí na Slovensku.