Rama

Leží v nadmořské výšce 420 metrů, v údolí Bejt ha-Kerem na pomezí Dolní a Horní Galileji a zároveň přesně na rozvodí úmoří Středozemního moře a řeky Jordán. Severně od města se do výše několika set metrů tyčí prudký terénní zlom (někdy nazýván též Matlul Curim), který je v této oblasti již předpolím masivu Har Meron (konkrétně vrchol Har ha-Ari). Po jeho západní straně do údolí sestupuje vádí Nachal Rama.

Město se nachází cca 110 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 38 kilometrů severovýchodně od centra Haify, v hustě osídleném pásu, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky smíšené. Vlastní Ramu obývají izraelští Arabové a izraelští Drúzové stejně jako mnohá další sídla v okolí. Rama ale leží v aglomeraci židovského města Karmiel. Další menší židovské vesnice jsou rozptýlené v okolní krajině. Město je na dopravní síť napojeno pomocí východozápadního tahu dálnice číslo 85. Z ní zde k severu odbočuje lokální silnice číslo 864, která do podhůří masivu Har Meron a k městu Ma'alot-Taršicha

Rama stojí na místě většího židovského sídla Rama, které tu existovalo ve 2. a 3. století našeho letopočtu a existovalo tu až do byzantského období. Byly tu také objeveny zbytky křesťanského kostela z 6. století a středověké zbytky opevněné vesnice arabské provenience.[4] Podle místní tradice byla současná vesnice založena v 17. století a v dobrách turecké vlády nad Palestinou mělo jít o jednu z největších vesnic v regionu.[5]

V období britského mandátu patřila obec k předním producentům olivového oleje. Patřilo k ní přes 8000 dunamů (8 kilometrů čtverečních) olivových hájů a fungovalo tu několik lisů na produkci oleje. V současnosti je již rozloha olivových sadů redukována na 6000 dunamů ale tato obec stále vyrábí polovinu olivového oleje v údolí Bejt ha-Kerem.[4] Už v roce 1923 získala obec právo na samosprávu, jako první arabská vesnice svého druhu.[5]

Rama byla dobyta izraelskou armádou v rámci Operace Chiram během války za nezávislost v říjnu roku 1948.[6] Obec pak nebyla na rozdíl od mnoha jiných arabských vesnic dobytých Izraelem vysídlena a zachovala si svůj arabský ráz. Po roce 1948 se v obci usadila i skupina arabských Beduínů původem z vysídlené vesnice Ikrit nedaleko libanonských hranic, pro které tu vyrostla menší čtvrť. Většina obyvatel pracuje mimo obec, část z nich v izraelských bezpečnostních silách.[4] V roce 1954 byla Rama povýšena na místní radu (malé město).[1]

Rama je etnicky zcela arabsky mluvícím městem. Nábožensky ale jde o mimořádně rozmanitou komunitu. Nacházejí se tu tři křesťanské kostely, klášter, mešita a drúzské svatyně. Dále zde žije malá arménská komunita.[4] Podle údajů z roku 2005 tvořili arabští křesťané 51,2 %, arabsky mluvící izraelští Drúzové 30,4 % a arabští muslimové 18,3 % populace.[1] Jde o menší sídlo městského charakteru, které ale na okrajích přechází v rozptýlenou zástavbu vesnického typu. K 31. prosinci 2014 zde žilo 7 300 lidí.[2]