Lysá hora (Moravskoslezské Beskydy)

Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula. Z vrcholu Lysé hory vybíhají čtyři rozsochy: Malchor, Zimný (Zimní Polana), Kobylanka (Velký Kobylík) a Lukšinec.[4] Godulské souvrství tvořené pískovcem a jílovcem, rozbrázděné hlubokými svahovými deformacemi a četnými rozsedlinovými jeskyněmi (nejdelší Ondrášova jeskyně, též Ondrášovy díry s délkou 217 m a hloubkou 34,5 m).[5]

V masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací a památek: Mazák a Mazácký Grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další menší na okrajích masívu. Důvodem ochrany jsou smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů. V tzv. Ondrašovych ďurach se nachází pseudokrasové jeskyně a pukliny hojné i v dalších částech hory. V oblasti potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary a pro potok Satinu jsou charakteristické vodopády. Koryto řeky Ostravice je chráněno kvůli geologické kvalitě. Vrchol Lysé hory v minulosti vážně poškodila průmyslová těžba dřeva.

Lysá hora je vlivem nadmořské výšky přesahující 1300 m n. m. jedním z nejchladnějších, nejdeštivějších a největrnějších míst v České republice.

Průměrná roční teplota (1961–1990) činí 2,6 °C. V nejchladnějším lednu je průměrná teplota –6,2 °C a v nejteplejším červenci 11,3 °C. Průměrné roční srážky vykazují hodnotu 1390,8 mm. Nejdeštivější je červenec (196,8 mm) a nejsušší březen (76,8 mm).

Lysá hora je velmi bohatá na sníh. V březnu kulminuje sněhová pokrývka a obvykle přesahuje 2 m. Sněhová pokrývka se zde vyskytuje každoročně od října do května. Sněžení se může objevit i v červenci a srpnu.

V roce 1880 vznikla na Lysé hoře útulna Albrechta Habsburského, což se stalo zdrojem určité závisti části českých turistů, kteří „německou“ (tehdy míněno habsburskou) chatu ignorovali. Proto v roce 1935 vznikla na vrcholu chata Klubu českých turistů nazvaná podle Petra Bezruče Bezručova chata (na Lysé hoře), ačkoliv sám Petr Bezruč navštívil pouze „německou“ chatu a v případě „české“ se odmítl i účastnit jejího otevření.[6] V roce 1948 byly obě znárodněny (chata Albrechta Habsburského přejmenována na Slezskou chatu) posléze sjednoceny a v letech 1972 a 1978 postupně obě do základů vyhořely.

V dalších letech poskytovaly turistům na vrcholu služby bufet Šantán, turistická ubytovna Kameňák a Horská chata Lysá hora zvaná „Plesnivka“, která byla rozebrána v roce 2011. V letech 2012–2015 byla Klubem českých turistů nákladem 32 milionů korun znovu postavena a v září 2015 otevřena Bezručova chata. Následně byl zbourán známý Šantán, který byl provizorní náhradou vyhořelé původní Bezručovy chaty.[7][8][9][10] Na místě bývalé Plesnivky stojí nyní nová Chata Emila Zátopka – Maratón.

Na Lysé hoře stojí i stanice horské služby s provozem o víkendu a svátcích. Od roku 1897 se provádějí meteorologická měření (nová budova českého hydrometeorologického ústavu je zde od roku 1954).

Od roku 1980 funguje i telekomunikační vysílač vysoký 78 metrů tvořící charakteristickou dominantu Lysé hory.

Na hřebeni pod Lysou horou se nachází mohyla Ivančena (925 m) na památku popravených skautů.

Podle pověsti se na Lysé hoře slétaly čarodějnice z celého Slezska a k smrti utancovaly každého zabloudilce, který se připletl k jejich rejům.[4]

Českého básníka Petra Bezruče hora a kraj Beskyd inspirovaly k příznačným básnickým sbírkám.[4] Po Bezručovi je také pojmenován i nejstarší turistický výšlap v Evropě, tzv. Bezručův výplaz, který se na podzim v roce 2018 konal již pošedesáté.[14] Ve vesnici Pražmo, asi 7 km severo-severovýchodně od vrcholu Lysé hory, je pochována Maryčka Magdónová, známá z několika jeho básní.[4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lysá hora na Wikimedia Commons
• Lysá hora na VBeskydech.cz
• Lysahora.cz
• Lysá hora na Tisicovky.cz
• Lysa Cup
• Fotografie Lysé hory na službě Flickr
• Webkamera pod Lysou horou a odkazy
• Webkamera Sihly - směr Lysá hora Archivováno 31. 5. 2010 na Wayback Machine