Lednické rybníky

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky je součástí Lednicko-valtického areálu. Byla vyhlášena 9. ledna 1953 na rozloze 552,5 ha k ochraně významného hnízdiště vodních ptáků. Rybniční soustavu tvoří pět rybníků. NPR Lednické rybníky tvoří rybníky Nesyt, Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský a Zámecký. Nadmořská výška rezervace je 160–175 m.

Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Lednické rybníky
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Zámecký rybník, v pozadí Minaret
Základní informace
Vyhlášení9. ledna 1953
Nadm. výška160–175 m n. m.
Rozloha628,39 ha[1][2]
Poloha
StátČesko Česko
OkresBřeclav
UmístěníLednice na Moravě, Hlohovec, Charvátská Nová Ves,
Sedlec u Mikulova, Valtice
Souřadnice48°46′29″ s. š., 16°46′40″ v. d.
Lednické rybníky
Další informace
Kód208
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní rezervace v Česku

Na území NPR je také vyhlášena ptačí oblast. Hnízdí zde mnoho druhů vodního ptactva a oblast je také odpočinkovým místem pro ptáky táhnoucí na jih.[3]

Rozsah rezervace

Rezervace se skládá z pěti rybníků, z nichž čtyři leží na potoce Včelínku. Od západu to jsou[4]:

  • Nesyt, 296 ha (největší rybník na Moravě)
  • Hlohovecký, 68 ha
  • Prostřední, 47 ha
  • Mlýnský, 86 ha

Do rezervace patří též Zámecký rybník v zámeckém parku Lednice:

  • Zámecký, 24 ha (bohatě členěný).

Chráněná území soustavy Natura 2000 na území NPR:

Ochranné pásmo v lokalitě Lednické rybníky není vyhlášeno a je jím ve smyslu § 37 zákona č.114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 metrů od hranic ZCHÚ.[5]

Lokalita

Lednické rybníky se nacházejí v okrese Břeclav, na katastrálním území obcí Lednice, Hlohovec, Sedlec u Mikulova a Charvátská Nová Ves.

Dne 9. ledna 1953 byla tato oblast vyhlášená za Národní přírodní rezervaci pod číslem 49.004/52, přehlášeno výnosem MK ČSP č.j. 14.200/88 SÚOP ze dne 24.11.1988.[3]

Přírodní podmínky
Prostřední rybník

Podloží tvoří zejména flyš, miocénní sedimenty, ale také pliocénní štěrky a písky. V okolí Lednických rybníků, hlavně u břehů, tvoří pokryv fluvizem, popřípadě glejová fluvizem nebo zbahnělý glej. Povrch je zde také tvořen roztroušenými valouny (povodňové hlíny) a sedimenty vodních nádrží. Lednické rybníky mají specifické chemické složení, které souvisí hlavně s třetihorními mořskými usazeninami, ze kterých se vyplavují rozpustné soli, způsobující velkou koncentraci rozpuštěných látek.[3] V oblasti řek Svratky, Jihlavy, Dyje a Moravy se vyskytují komplexy lužních lesů, které patří v Evropě k nejrozsáhlejším. V této lokalitě se nachází také mnoho dalších rybníků a jiných stojatých vod, jako například Novomlýnská nádrž. Okolí Lednice je známo svou rozmanitostí živočichů a vodních rostlin. Také z hlediska ornitologického je tato lokalita druhově velmi pestrá. Pravidelně zde hnízdí asi 93 druhů ptáků, z čehož je přibližně 48 mokřadních nebo vodních.

Z klimatického hlediska tato oblast patří k relativně teplým, s dlouhým a spíše suchým létem. Zimy jsou krátké, suché a nemají dlouhou sněhovou pokrývku. Průměrný roční úhrn srážek je 516,6 mm.

Hydrologie

Vody v říční nivě dolní Dyje mají zvýšený obsah solí a to zejména v často se objevujících slaniscích. Hlavní podíl solí je tvořen sírany, další jsou chloridy, nebo vápník. Také Lednické rybníky se vyznačují velkou salinitou, která vzrůstá především v době vegetačního období. Oproti hodnotám naměřeným v 30. letech 20. století je nynější salinita podstatně vyšší. Velký nárůst nastal u rozpuštěných organických látek, a to až na trojnásobné hodnoty.[6]

Hospodaření
Mlýnský rybník

Do druhé poloviny 20. století nebyl vliv hospodářské činnosti příliš podstatný. Jeho následný rozvoj zdejší ekosystém silně ovlivnil. Došlo ke zvýšení eroze, následným sesuvům půdy do rybníků a jejich zanášení. Nárazově používaná technika negativně ovlivňovala kvalitu vody v rybnících. V minulosti se na obnažených dnech rybníků zemědělsky hospodařilo, pěstovala se zde například kukuřice. V současnosti je výrazným negativním vlivem přísun množství živin splavováním z okolních pozemků, které jsou hospodářsky využité. S útlumem zemědělské produkce je evidentní snížení zátěže v posledních 15 letech.[7]

Na jaře 2011 oznámila AOPK ČR svůj záměr pronajmout soustavu rybníků významným rybářským subjektům. Bylo vybíráno z 21 zájemců. Nový nájemce musel prokázat, že v uplynulých 5 letech hospodařil na rybnících o rozloze větší než 50 ha, tvořících soustavu dvou nebo více rybníků. Nový majitel je povinen navrhnout takové hospodaření, které bude stav rybníků zlepšovat. Jedná se zde také o finanční stránku a tedy plnění limitů pro státní rozpočet.[8]

Flóra
Zámecký rybník

Mezi ohrožené rostliny, které lze spatřit v této lokalitě, nacházejících se zejména v porostech nebo vodě, patří například šmel okoličnatý (Butomus umbelatus), lakušník Rionův (Batrachium rionii), lakušník Baudotův (Batrachium baudotii) a také prustka obecná (Hippuris vulgaris). Na zasoleném východním břehu rybníka Nesytu rostou některé slanomilné rostliny, mezi něž patří solenka Valerandova (Samolus valerandi) nebo blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica). Při občasném letnění rybníků se na jejich obnažených dnech objevují vzácné jednoleté rostliny, jako například tráva bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides), kuřinka solná (Spergularia salina), štírovník tenkolistý (Lotus tenuis) nebo ostřice žitná (Carex secalina). V roce 2007 byl u Nesytu prokázán výskyt merlíku slanomilného (Chenomodium chenopodioides), který byl v Česku považován za vymizelý.[9]

Okolo rybníků se nacházejí pásma vrb a topolů. Na ně v mnohých částech navazují rákosiny, tvořené rákosem obecným (Phragmites australis) a orobincem úzkolistým (Typha angustifolia). Ty zasahují, v závislosti na hloubce vody, různě hluboko do rybníka. Ve vodě se vyskytují některé druhy rdestů, např. rdest maličký (Potamogeton pusillus) a rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus), dále šejdračka bahenní (Zannichellia palustris), žabník trávolistý (Alisma gramineum).[10]

Fauna

Lednické rybníky nacházející se na území CHKO Pálava patří mezi velmi významné, dokonce až nejdůležitější faunistické oblasti na území ČR. Celá táto oblast je relativně malá v porovnání s její druhovou rozmanitostí. Můžeme tu najít poměrně mnoho ohrožených a chráněných živočichů. Vyskytují se tady především díky její geografické poloze, která je na rozhraní dvou biogeografických provincií (panonský úsek provincie stepí a provincie středoevropského opadavého listnatého lesa), velké pestrosti samotných biotopů a také kvůli průniku teplomilných a suchomilných prvků přes provincii stepí (mediteránní, sarmantské a turánské). Celá CHKO Pálava, pod kterou spadá soustava Lednických rybníků se nalézá v Dolnomoravském a Dyjsko-svrateckém úvalu. V této CHKO žije momentálně 203 druhů živočichů, které jsou zvláště chráněné, z toho 82 druhů bezobratlých a 121 druhů obratlovců. Z nich 40 je klasifikovaných jako kriticky ohrožené, 82 jako silně a 81 patří mezi ohrožené. Velmi vzácným ohroženým druhem je např. bezkřídlá kobylka sága (Saga pedo). Její délka těla dosahuje přes 11 cm.[11]
V rákosinách žije mnoho druhů motýlů, například travařík rákosový (Chilo phragmitellus), travařík bělavý (Calamotropha paludella), vílenka okřehková (Cataclysta lemnata) nebo rákosnice rákosní (Arenostola phragmitidis).[10]
Druhy obojživelníků, které nacházíme na území NPR jsou rosnička zelená (Hyla arborea), obývající tůně a litorální části rybníků, skokan zelený (Rana esculenta), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis).[12]
Vyskytuje se zde také netopýr brvitý (Myotis emarginatus), který využívá tuto lokalitu jako loviště, zatímco kolonie tohoto druhu sídlí v prostorách Rybničního zámečku.[12]

Odchyt bezobratlých živočichů
v Lednickém parku

Rybníky byly zpočátku zakládány pro chov ryb. V současné době ale rybníky už patří mezi chráněné území, což znamená změnu v dosavadním využití. Z důvodu polohy rybníků, malé průměrné hloubky a velkému znečištění z ČOV se ponechání rybníků zcela bez osádky, či příliš redukované obsádky zdá se být nevýhodné. Na Zámeckém rybníku bylo zjištěno, že v prvním roce bez rybářského obhospodařovaní chybějící konkurence ze strany ryb přilákala potáplivé kachny, nebo potápky ve velkém počtu. Postupně ale potravní nároky v rybnících zlepšil výskyt jiných ryb, které se sem dostaly přirozenou cestou z povodí. Proto se zdá být výhodnější upravit formu rybářského obhospodařování. To však může vést k rozporům se zájmy ochrany přírody. Takovýto problém se tu již vyskytl v souvislosti s přemnožením karase stříbřitého.

Roháč velký

Rybníky v povodí Včelínku byly využívány pro rybníkářství. To negativně ovlivnilo vodní poměry, zejména silnou eutrofizací. Na Lednických rybnících bývají problémy s turismem. Prochází totiž tudy i turistická trasa k Minaretu.[3]

V celém okolí CHKO Pálava se nachází významná ornitologická oblast, s výskytem raritních druhů, jako například orel mořský (Haliaeetus albicilla), včelojed lesní (Pernis apivorus), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), nebo pěnice vlašská (Sylvia nisoria).[13]
Mezi nejvýznamnější druhy ptáků na území Lednických rybníků patří potápka roháč (Podiceps cristatus), čáp bílý (Ciconia ciconia), kachna divoká (Anas platyrhynchos), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), labuť velká (Cygnus olor), ledňáček říční (Alcedo atthis), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Ochrana přírody
Ocún jesenní (Colchicum autumnale)
u Zámeckého rybníka

Rybníky jsou chráněny též jako ptačí oblast, evropsky významná lokalita a jako mokřad mezinárodního významu dle Ramsarské úmluvy. Nachází se zde jedna z nejvýznamnějších ptačích rezervací v Česku. Hnízdí zde početné ptačí populace, především však prosluly jako křižovatka a odpočinková zastávka ptačích tahů. Břehy rybníků lemují litorální porosty rákosu a orobinců. V okolí rybníka Nesyt se vyskytuje slanomilná květena. Břehové porosty okolo rybníků (vyjma Nesytu) jsou upraveny po vzoru anglických parků a doplněny četnými výsadbami exotických dřevin a menšími stavbami zvanými salety.

Hlavním bodem při ochraně NPR Lednické rybníky je šetrné rybářské hospodaření. Důraz se klade taky na ptactvo a ochranu s ním spojenou. Nový plán péče je vybudován na 5 let, (tedy ne na běžných 10 let) a to kvůli speciálním podmínkám, které tyto rybníky vyžadují. Do budoucna se počítá taky s letněním společenstva. Mezi platná omezení patří i zákaz manipulace s vodní hladinou v době hnízdění vodních a mokřadních ptáků a to v období mezi 15.3. – 15.7.[14]

Prioritní zájmy co se týče ochrany přírody jsou:

  • Zachování možnosti hnízdění důležitých druhů ptáků, také mokřadních a vodních, včetně biotopů na něž jsou vázány.
  • Zachování halofytních druhů obnažovaných den společenstev.
  • Zachování krajinářsko – estetické hodnoty území.[15]

V roce 2004 byla podle nařízení vlády ČR č. 601/2004 Sb. ze dne 27.10.2004 vyhlášena Ptačí oblast Lednické rybníky (CZ0621028). Nařízením vlády č. 132/2005 Sb. byla navržena Evropsky významná lokalita Niva Dyje (CZ0624099), která zasahuje do oblasti NPR Lednické rybníky. Pozitivní vliv na ochranu a prostředí rybníků má jejich částečné odbahňování. V uplynulých letech byly na rybnících realizovány tyto úpravy:

  • 1998 – Odbahnění Zámeckého rybníka v jeho východní části.
  • 1999 – Poškození vtokové části hrázové výpusti, následná rekonstrukce proběhla v roce 2000.
  • 2003 – Odbahnění rybníku Nesyt.
  • 2004 – Odbahnění loviště a části stoky v úseku 200 m na Hlohoveckém rybníku.
  • 2005 – Rekonstrukce výpustného objektu Prostředního rybníka a odbahnění jeho loviště.
  • 2006 – Odbahnění loviště Mlýnského rybníka.[16].

Turismus

Okolí Lednických rybníků je turisticky velmi vyhledávanou lokalitou. Nachází se tu mnoho cyklostezek nebo cest pro pěší turisty. Trasa mezi lesem, loukami a rybníky je obklopena různými romantickými historickými stavbami, které v minulosti patřily rodu Lichtenštejnů. Poblíž Lednického zámku se nachází skleník a labyrint s geometricky sestříhanými keři a minaretem s výhledem na okolí Lednicko-valtického areálu.

Po hrázi mezi Mlýnským a Prostředním rybníkem prochází železniční trať z Břeclavi do Lednice využívaná již pouze sezónně pro turistické účely. Nachází se zde také zastávka Lednice rybníky.

Odkazy

Reference
  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. Národní přírodní rezervace Lednické rybníky [online]. AOPK ČR [cit. 2012-12-17]. Dostupné online.
  4. rozlohy podle Štefáček Stanislav
  5. KMET, Jiří. Plán péče pro národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období 2006-2011. Praha: Správa CHKO Pálava, 2011. 34 s. S. 2.
  6. KOPP, Radovan. Hydrobiologie Lednických rybníků. Brno: Limni 7 s. S. 2.
  7. KMET, Jiří. Plán péče pro národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období 2006-2011. Praha: Správa CHKO Pálava, 2011. S. 11.
  8. Ochrana přírody. [s.l.]: [s.n.], 1/2012. S. 8–9.
  9. Lednicke rybníky [online]. Natura Bohemica [cit. 2012-12-18]. Dostupné online.
  10. Chráněná krajinná oblast Pálava [online]. AOPK ČR [cit. 2012-12-14]. Dostupné online.
  11. Chráněná krajinná oblast Pálava [online]. AOPK ČR [cit. 2012-12-11]. Dostupné online.
  12. FÉLIX, Jiří. Ptáci luk, bažin a vod. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1976. 187 s. 07-023-76. Kapitola Popis jednotlivých ptáků, s. 5.
  13. Chráněná krajinná oblast Pálava [online]. AOPK ČR [cit. 2012-12-11]. Dostupné online.
  14. Ochrana přírody. [s.l.]: [s.n.], 1/2012. S. 9.
  15. KMET, Jiří. Plán péče pro národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období 2006-2011. Praha: Správa CHKO Pálava, 2011. 34 s. S. 17–18.
  16. KMET, Jiří. Plán péče pro národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období 2006-2011. Praha: Správa CHKO Pálava, 2011. 34 s. S. 9–10.

Literatura
  • ŠTEFÁČEK, Stanislav. Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska. Praha: Libri, 2010. 367 s. ISBN 978-80-7277-440-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.