Ramsarská úmluva

Ramsarská úmluva, celý názvem Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (francouzsky Convention de Ramsar, anglicky The Ramsar Convention on Wetlands) je smlouva, která byla uzavřena 2. února roku 1971 v Rámsaru v Íránu. Slouží k ochraně mokřadů, které jsou mezinárodně významné pro ochranu ptactva. Mokřadům, kterých se smlouva týká, se říká ramsarské.

Ramsarská úmluva
Logo Ramsarské úmluvy
Pracovní verze30. listopad - 12. prosinec 2015
Podepsána2. únor 1971
UmístěníRámsar (Írán)
Účinnost21. prosinec 1975
Podmínkypodepsání 7 zeměmi
Účastníci169
DepozitářGenerální tajemník OSN
Jazykyangličtina, francouzština a španělština
Oficiální webwww.ramsar.org

Mokřady na Zemi

Smlouva – úmluva zavazuje členské země vyhlásit na svém území alespoň jeden mokřad, který lze zařadit do mezinárodního seznamu mokřadů a také mu věnovat dostatečnou míru ochrany.[1][2] V roce 2012 tento dokument podepsalo 160 států světa. Den 2. únor (den založení) je připomínán jako Světový den mokřadů.

Ramsarskými mokřady se v současnosti označuje 1801 mokřadů s celkovou rozlohou okolo 1 630 000 km². Nejvíce – 166 – jich je ve Spojeném království. Státem s největší celkovou rozlohou ramsarských mokřadů je Kanada, kde mají dohromady 130 000 km², přičemž skoro polovinu tvoří na samém severu Záliv královny Maud s rozlohou 62 800 km².

Úmluva upřesňuje ochranu území z hledisek botanických, ekologických, zoologických a hydrologických. Vody na území mokřadů mohou být trvalé či dočasné, přirozené i umělé, stojaté i tekoucí, sladké i mořské slané a to s maximální hloubkou 6 metrů.[3]

Úmluva v České republice
RS 4 Lednické rybníky

Po vzniku samostatné České republiky byl ustaven v roce 1993 Český ramsarský výbor. Zákon o přistoupení k celosvětové Ramsarské úmluvě přijala Česká a Slovenská Federativní republika 2. února 1990. Na území České republiky je vyhlášeno 14 významných mokřadů, první jsou ještě z období Československa.

V roce 1990

Svět - RS2 Třeboňské rybníky

V roce 1993

  • RS5: Litovelské Pomoraví – 5122 ha
  • RS6: Poodří – 5450 ha
  • RS7: Krkonošská rašeliniště – 230 ha
  • RS8: Třeboňská rašeliniště – 1100 ha
  • RS9: Mokřady dolního Podyjí – 11525 ha

V roce 1997

V roce 2004

  • RS11: Podzemní Punkva – 1571 ha

V roce 2006

  • RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha

V roce 2012

  • RS13: Horní Jizera – 2303 ha
  • RS14: Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa – 3223 ha

V odborném českém tisku je pojem Ramsarská úmluva označován zkratkou RAMSAR.[6]

Odkazy

Reference
  1. Ochránci mokřadů nesouhlasí s přípravou stavby kanálu na Odře. ČT24 [online]. [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
  2. Český ramsarský výbor nesouhlasí s přípravou stavby kanálu. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
  3. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 21.
  4. Implementace Ramsarské úmluvy v ČR [online]. [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. (česky)
  5. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 80, 88.
  6. HONCŮ, Miroslav. Sborník Bezděz 2005. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2005, s. 177. ISSN 1211-9172.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.