Pratur

Pratur
	Vyobrazení pratura z Brehmova Života zvířat
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; vyhynulý[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	sudokopytníci (Cetartiodactyla);
Čeleď	turovití (Bovidae);
Podčeleď	tuři (Bovinae);
Rod	tur (Bos);
Binomické jméno
	Bos primigenius; Bojanus, 1827
	Areál rozšíření Areál rozšíření
Poddruhy a formy
	† Bos primigenius primigenius – pratur euroasijský; † Bos primigenius namadicus – pratur indický; † Bos primigenius mauretanicus – pratur africký; Bos primigenius f. taurus – tur domácí; Bos primigenius f. indicus – zebu;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pratur (Bos primigenius) je vyhynulý zástupce rodu Bos. Druh v současné době přežívá pouze v podobě domestikovaných forem tur domácí (Bos primigenius f. taurus) a zebu (Bos primigenius f. indicus).

Popis

Jednalo se o mohutné zvíře dosahující kohoutkové výšky ke 2 metrům a hmotnosti 800 až 1000 kg. Býci měli krátkou černou srst s šedivým či nažloutlým pruhem přes celý hřbet, krávy hnědočervenou.

Rozšíření

Tento pomník v Jaktorově připomíná, že zde uhynul poslední pratur na této planetě.

Původně byl rozšířen na většině území Evropy a středního Východu. Již od paleolitu byl oblíbenou lovnou zvěří člověka. V pátém století př. n. l. vymřel v jižním Řecku a v 1. století př. n. l. vymizel v jižní části Balkánského poloostrova. V Česku zmizel na rozhraní raného a vrcholného středověku a ve 13. století přežíval již jen v Polsku, Litvě, Moldavsku, Sedmihradsku a Východním Prusku. Nejdéle přežil v Polsku, kde byl odedávna pod ochranou králů. Poslední kus zde uhynul roku 1627 v rezervaci u městečka Jaktorova, asi 50 km jihozápadně od Varšavy. Příčinou vymření pratura byl lov ze strany lidí.^[zdroj?]

Návrat pratura

Na počátku 20. století se německý zoolog Lutz Heck, člen NSDAP a blízký přítel Hermanna Göringa, pokusil pratura zpětně vyšlechtit z několika primitivních plemen domácího skotu. Výsledkem tohoto experimentu je tzv. Heckův skot neboli zpětně vyšlechtěný pratur, který je chován i v České republice v zooparku Chomutov a v oboře u obce Křišťanov na Prachaticku. Heckův skot má sice zbarvení a tvar rohů blízké původnímu praturovi, je však o něco drobnější, má slabší rohy a jeho chování není podobné praturovi.

Tauros krávy v přírodní rezervaci Milovice

Od roku 2008 se zpětného šlechtění ujala nizozemská organizace Tauros foundation. Pracovala s přibližně 30 plemeny skotu z celé Evropy, do projektu jich zařadila 6. Organizace předpokládá, že přibližně v roce 2025 by měla být vyšlechtěna zvířata, která jsou jak vzhledem, tak i chováním stejná jako původní pratur. Výzkum bude do této doby probíhat v ohrazených prostorách, po dosažení cíle ve šlechtění by měla být zvířata uznána jako volně žijící a následně by měla být vypouštěna do volné přírody.

Podle nových prací se zdá, že geny původního divokého pratura má také zubr evropský. Zjistilo se totiž, že rodičovskými druhy zubra evropského jsou pratur a Bison priscus či Bison schoetensacki.[2]

Několik týdnů staré tele pratura v Přírodní rezervaci velkých kopytníků Milovice

V říjnu roku 2015 bylo malé stádo zpětně šlechtěného pratura vypuštěno do přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem v bývalém vojenském prostoru Milovice.[3][4][5]

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pratur na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo pratur ve Wikislovníku
Divoký kůň (Equus ferus) a pratur (Bos primigenius): klíčové druhy pro formování české krajiny, odborná studie. listopad 2014

Dospělá kráva pratura v Přírodní rezervaci velkých kopytníků Milovice, léto 2020.

Reference

Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
ENVIGOGIKA, Redakce. Které jsou zásadní nedostatky současné environmentálně/ekologicky orientované vzdělávací teorie i praxe?. Envigogika. 2006-12-12, roč. 1, čís. 1. Dostupné online [cit. 2021-01-13]. ISSN 1802-3061. DOI 10.14712/18023061.50.
ekolist.cz: „Milovický vojenský prostor spásají nově i pratuři.“ 13.10.2015.. ekolist.cz [online]. [cit. 2015-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-15.
Česká Krajina: „Pratuři z Milovic zaujali New York Times, Washington Post i média v Kanadě, Mexiku, Švýcarsku a na Novém Zélandu.“ 15.10.2015.
Tauros Programme: „Locations. Where to meet the Tauros.“

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1c8a1beac5444c244ebede27e22d9adcd49e3b48-1] Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]

[2] ENVIGOGIKA, Redakce. Které jsou zásadní nedostatky současné environmentálně/ekologicky orientované vzdělávací teorie i praxe?. Envigogika. 2006-12-12, roč. 1, čís. 1. Dostupné online [cit. 2021-01-13]. ISSN 1802-3061. DOI 10.14712/18023061.50.

[3] st.cz: „Milovický vojenský prostor spásají nově i pratuři.“ 13.10.2015.. ekolist.cz [online]. [cit. 2015-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-15.

[4] Česká Krajina: „Pratuři z Milovic zaujali New York Times, Washington Post i média v Kanadě, Mexiku, Švýcarsku a na Novém Zélandu.“ 15.10.2015.

[5] Tauros Programme: „Locations. Where to meet the Tauros.“