Prst Galileje

Prst Galileje se nachází v severovýchodní části Horní Galileje v Izraeli. Rozkládá se v Chulském údolí (nadmořská výška asi 140 m n. m.), které na západě obklopují Hory Naftali (nadmořský výška asi 900 m n. m.), na severovýchodě Hermon (nadmořská výška 2814 m n. m.) a na východě Golanské výšiny (nadmořská výška 800–1000 m n. m.). V údolí protéká řeka Jordán. Na západě a severu sousedí s Libanonem.

Hlavními sídly jsou zde Kirjat Šmona a Metula.[1]

V důsledku první světové války ztratila Osmanská říše kontrolu nad částí svého území na Blízkém východě. Oblast dnešního Prstu Galileje byla okupována Francií, přičemž později se stala součástí Francouzského mandátu Sýrie a Libanonu. V rámci Sykes–Picotovy dohody byl založen Britský mandát Palestina.[2] Ve Francouzském mandátu Sýrie a Libanonu vypukla francouzsko-syrská válka, jejíž důsledky se projevily také v pohraničních oblastech Palestiny. Arabové podporovali myšlenku panarabismu a usilovali o vytvoření Velké Sýrie. Arabové obviňovali Židy žijící v místních osadách ze zvýhodňování francouzských úřadů. V roce 1920 došlo k několika útokům na židovské osady, z nichž nejznámějším bylo zničení Tel Chaj.[3] Na základě britsko-francouzské dohody z roku 1920 měl být Galilejský palec součástí Britského mandátu Palestina.[4] Celý tento proces probíhal až do dubna 1924.[4] V té době se oblasti říkalo Galilejský prst.[5]

Při hledání řešení arabsko-izraelského konfliktu byl 29. listopadu 1947 přijat Plán OSN na rozdělení Palestiny. Plán mimo jiné stanovil, že má být Prst Galileje součástí hranic nově vytvořeného židovského státu.[6] Arabové toto rozhodnutí odmítli, což o den později vedlo k vypuknutí občanské války v Britském mandátu Palestina. V jejím průběhu ochromily síly Arabské osvobozenecké armády židovské komunity v celé Galileji. Obrana židovských osad v oblasti pohoří Hory Naftali se stala nedílnou součástí organizace Hagana. Výsledkem operace Jiftach bylo dobytí města Safed dne 10. května 1948. Většina arabských obyvatel tohoto města a mnoho okolních vesnic v panice uprchla do Libanonu. V následujících dnech převzaly jednotky Hagany kontrolu nad celou oblastí Prstu Galileje.[7]

Díky blízkosti libanonské hranice docházelo k opakovanému ostřelování palestinskými teroristy z jižní části Libanonu. V červnu 1982 vypukla první libanonská válka (1982–1985). Po jejím skončení zřídili Izraelci v jižní části Libanonu „bezpečnostní zónu“, za kterou byla zodpovědná Jiholibanonská armáda. Tímto krokem se situace značně uklidnila. Následné ostřelování bylo odpovědí na operaci Hrozny hněvu (11.–27. dubna 1996).[8] V květnu 2000 Izraelské obranné síly definitivně opustily „bezpečnostní zónu“ na jihu Libanonu. V roce 2006 vypukla druhá libanonská válka.

Nachází se zde dálnice 90, která spojuje Prst Galileje se zbytkem země.