Prokop Siostrzonek

Petr Prokop Siostrzonek (* 9. srpna 1957, Český Těšín) je římskokatolický duchovní, benediktinský mnich a arciopat břevnovského kláštera.

P. Petr Prokop Siostrzonek OSB
arciopat břevnovského kláštera
Petr Prokop Siostrzonek OSB (2015)
Zvolení1999 (převor), 2017 (arciopat)
PředchůdceAnastáz Opasek (jako arciopat)
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení25. června 1983 Olomouc
světitel Josef Vrana
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • převor břevnovského kláštera (1990-2017)
  • arciopat břevnovského kláštera (od r. 2017)
Zúčastnil se
Osobní údaje
Datum narození9. srpna 1957
Místo narozeníČeský Těšín, Československo Československo
Řády a oceněníČestné občanství Prahy 6
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Prokop Siostrzonek na Velehradě 2008

Život

Siostrzonek pochází z Českého Těšína, kde absolvoval místní gymnázium. Během svého mládí ministroval v českotěšínském kostele Božského Srdce Páně.[1] Během této doby byl ovlivněn knězi Evženem Kalischem a Josefem Kurowským

V letech 19761983 studoval teologii na CMBF v Litoměřicích. V roce 1977 se setkal s páterem Alešem Gwuzdem,[2] benediktýnským mnichem, který v té době spravoval Domaslavickou farnost. Pod vedením Aleše Gwuzda se Petr Siostrzonek stal tajným novicem v řádu.[1] V letech 1979–1981 absolvoval základní vojenskou službu u raketometného oddílu v Plzni.[1]

Během studií na bohoslovecké fakultě složil 11. července 1982 první mnišské sliby,[1] řeholní jméno Prokop mu vybral v rámci šifrované korespondence opat Anastáz Opasek.[1] Na kněze byl vysvěcen v Olomouci 25. června 1983 olomouckým ordinářem Josefem Vranou.[3] Primiční mši sloužil 3. července 1983 v kostele Božského Srdce Páně v Českém Těšíně.[1] Po ukončení studií působil jako kněz ve farnostech olomouckého arcibiskupství[4] (např. Ostrava-Poruba, Třinec, Valašské Meziříčí, Svatý Mořic v Olomouci[1]).

V důsledku smrti kněze Gwuzda vstoupil Prokop Siostrzonek v přímou tajnou komunikaci s opatem Opaskem. Jeden z těchto dopisů byl odhalen StB, která mu v rámci vyšetřování nabídla spolupráci.[1] Jelikož ji Prokop Siostrzonek odmítl, ztratil státní souhlas s vykonáváním funkce kněze a pracoval v Tesle Rožnov (19871988). Na základě komunikace s opatem Opaskem vyhledal opata Augustyna Jankowského z kláštera benediktinů v Týnci u Krakova, u kterého složil 26. července 1987 věčné sliby vázané na klášter v Břevnově.[1] Po získání státního souhlasu byl kaplanem ve Strážnici a v létě 1989 byl přeložen do Ratají u Kroměříže.

Jmenování převorem a arciopatem

V prosinci 1989[1] jej jmenoval opat Opasek převorem Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově. Aktivně se podílel na přípravě restituce břevnovského kláštera a jeho obnovy, proto byl prvně přeložen do farnosti v pražských Stodůlkách a následně pak přímo do Břevnovského kláštera.[1]

Po smrti břevnovského arciopata Anastáze Opaska v létě 1999 byl dosavadní převor Prokop Siostrzonek zvolen převorem-administrátorem kláštera[5] (jako převor-administrátor má stejná práva a povinnosti jako arciopat, nepřijímá však opatskou benedikci a neužívá opatských insignií).[6] Dne 30. dubna 2005 byl ve funkci převora administrátora potvrzen na dobu neurčitou.[1]

Dne 21. listopadu 2017 byl zvolen arciopatem břevnovského kláštera.[7] Opatskou benedikci pak přijal v neděli dne 14. ledna 2018 při slavnostní mši z rukou Dominika kardinála Duky v břevnovské bazilice svaté Markéty.[8][9]

V roce 2019 obdržel Čestné občanství Prahy 6.[10]

Knihy

  • Doteky Vánoc (2004)
  • Vánoční slovník (2004)
  • Řehole Benediktova s Prokopem Siostrzonkem (2005)
  • Besedy o obnově břevnovského kláštera (2007)
  • Ranní zamyšlení s Prokopem Siostrzonkem (2008)

Odkazy

Reference

  1. Aktuální informace. www.brevnov.cz [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
  2. LESCHTINA, Jiří. Prokop Siostrzonek: Neměli bychom utíkat svým duším. Hospodářské noviny. 2006-12-23. Dostupné online [cit. 2018-01-14]. (česky)
  3. SIOSTRZONEK, Prokop, KOUPIL, Ondřej. Besedy o obnově břevnovského kláštera. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2003. S. 47.
  4. SIOSTRZONEK, Prokop, KOUPIL, Ondřej. Besedy o obnově břevnovského kláštera. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2003. S. 53.
  5. ZESCHICK, Johannes. Benediktini a benediktinky v Čechách a na Moravě. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2007. S. 148.
  6. Převor-administrátor břevnovského kláštera potvrzen ve funkci [online]. Tiskové středisko České biskupské konference, 12. 7. 2002, 12:00 [cit. 2014-07-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  7. Oznámení o volbě břevnovského arciopata [online]. Břevnovský klášter, 2017-11-21 [cit. 2017-11-21]. Dostupné online.
  8. ŠPREŇAR, Jiří. Po 70 letech zvolili benediktini arciopata, stal se jim Siostrzonek. Hradecký deník. 2017-11-24. Dostupné online [cit. 2018-01-14]. (česky)
  9. BREINDL, Filip. Učil mě Anastáz Opasek, říká zvolený břevnovský arciopat Siostrzonek. PROGLAS [online]. 2017-11-21 [cit. 2018-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-14. (česky)
  10. Čestní občané • Praha 6. www.praha6.cz [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.