Prokop Siostrzonek

Siostrzonek pochází z Českého Těšína, kde absolvoval místní gymnázium. Během svého mládí ministroval v českotěšínském kostele Božského Srdce Páně.[1] Během této doby byl ovlivněn knězi Evženem Kalischem a Josefem Kurowským

V letech 1976–1983 studoval teologii na CMBF v Litoměřicích. V roce 1977 se setkal s páterem Alešem Gwuzdem,[2] benediktýnským mnichem, který v té době spravoval Domaslavickou farnost. Pod vedením Aleše Gwuzda se Petr Siostrzonek stal tajným novicem v řádu.[1] V letech 1979–1981 absolvoval základní vojenskou službu u raketometného oddílu v Plzni.[1]

Během studií na bohoslovecké fakultě složil 11. července 1982 první mnišské sliby,[1] řeholní jméno Prokop mu vybral v rámci šifrované korespondence opat Anastáz Opasek.[1] Na kněze byl vysvěcen v Olomouci 25. června 1983 olomouckým ordinářem Josefem Vranou.[3] Primiční mši sloužil 3. července 1983 v kostele Božského Srdce Páně v Českém Těšíně.[1] Po ukončení studií působil jako kněz ve farnostech olomouckého arcibiskupství[4] (např. Ostrava-Poruba, Třinec, Valašské Meziříčí, Svatý Mořic v Olomouci[1]).

V důsledku smrti kněze Gwuzda vstoupil Prokop Siostrzonek v přímou tajnou komunikaci s opatem Opaskem. Jeden z těchto dopisů byl odhalen StB, která mu v rámci vyšetřování nabídla spolupráci.[1] Jelikož ji Prokop Siostrzonek odmítl, ztratil státní souhlas s vykonáváním funkce kněze a pracoval v Tesle Rožnov (1987–1988). Na základě komunikace s opatem Opaskem vyhledal opata Augustyna Jankowského z kláštera benediktinů v Týnci u Krakova, u kterého složil 26. července 1987 věčné sliby vázané na klášter v Břevnově.[1] Po získání státního souhlasu byl kaplanem ve Strážnici a v létě 1989 byl přeložen do Ratají u Kroměříže.

• Doteky Vánoc (2004)
• Vánoční slovník (2004)
• Řehole Benediktova s Prokopem Siostrzonkem (2005)
• Besedy o obnově břevnovského kláštera (2007)
• Ranní zamyšlení s Prokopem Siostrzonkem (2008)