Jan Anastáz Opasek

V letech 1919–1932 žil v Kolíně, kde vystudoval gymnázium. Studoval teologii v Praze a Římě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1938, v roce 1939 se stal konventuálním převorem břevnovského kláštera. Po druhé světové válce byl vyznamenán řádem za zásluhy v boji proti nacismu. V roce 1947 se stal opatem břevnovského kláštera. V září 1949 byl zatčen a na počátku prosince následujícího roku ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen na doživotí (amnestován v roce 1960). Záznam přelíčení s Opaskem je zaznamenán v knize Proces proti vatikánským agentům v Československu: biskup Zela a společníci (1950).[2] Autorem muklovské přezdívky je spoluvězeň Josef Petr Ondok.[3]

V roce 1968 odešel do Rakouska a posléze Západního Německa, kde žil do roku 1990. Byl jedním z hlavních organizátorů křesťanského laického sdružení Opus Bonum, které bylo založeno roku 1972. Roku 1978 byl přijat v Bad Krozingenu do Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Byl nositelem církevního velkokříže tohoto řádu a zastával funkci duchovního převora. V prosinci 1989 na dálku jmenoval Prokopa Siostrzonka převorem břevnovského kláštera, aby mu tato funkce na úřadech pomohla při jednání o vrácení kláštera řádu. Během několika měsíců získal řád klášter zpět. Opasek však poté dostal infarkt a byl hospitalizován ve Vídni, Siostrzonek soudí, že se tak mohlo stát právě z velké radosti nad znovuzískáním Břevnova.[4]

Po zotavení se Opasek v Praze znovu ujal úřadu opata. V roce 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Při povýšení břevnovského opatství na arciopatství v roce 1993[5] jej papež Jan Pavel II. jmenoval prvním břevnovským arciopatem. Zemřel 24. srpna 1999 při návštěvě sesterského benediktinského kláštera Rohru v Bavorsku, místě svého exilového pobytu. Jeho tělo bylo posmrtně převezeno do vlasti, je pochován na břevnovském hřbitově u sv. Markéty v Praze.

Ke své přezdívce přišel Opasek ve věznici v Leopoldově. Když se zde jednou skupina kněží vrátila z práce, našla na cele veselou karikaturu vězně, ke které bylo připsáno „Opat chuligán“. Jejím autorem byl kněz Petr Ondok. Vzhledem k tomu, že ve skupince byli tři opati, chvíli přemýšleli, koho Ondok nakreslil. „Shodli jsme se, že to může být jedině Anastáz,“ komentoval kresbu Bohumil Vít Tajovský.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třída, v roce 1991.

U příležitosti opatova 100. výročí narození byl dne 20. dubna 2013 odhalen v Kolíně pomník s bustou Jana Nepomuka Anastáze Opaska od akademického sochaře Stanislava Hanzíka. Byl umístěn v parku J. A. Komenského poblíž budovy někdejšího gymnázia, kde Opasek studoval.[7] Pomník posvětil opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný za přítomnosti starosty města Víta Rakušana a občanů Kolína.[8] Pomník se nachází za budovou Komerční banky a. s. na GPS souřadnicích: 50°01′35″ s. š., 15°12′16″ v. d. [8]

• Pomník v Kolíně na náměstí J. A. Komenského
• 
  Celkový pohled[8]
• 
  Detail nápisu[8]