Římskokatolická farnost Ostrava-Poruba

Římskokatolická farnost Ostrava-Poruba je farnost římskokatolické církve v děkanátu Ostrava ostravsko-opavské diecéze.

Římskokatolická farnost Ostrava-Poruba
Farní kostel svatého Mikuláše v Ostravě-Porubě
Základní údaje
Děkanát	Ostrava
Diecéze	ostravsko-opavská
Provincie	Morava
Farář	Mons. Josef Gazda
Území farnosti
Poruba • Vřesina
Kontakt
Adresa sídla	Nábřeží SPB 59/1, Ostrava Poruba, 708 00
IČO	45210021
Údaje v infoboxu aktuální k 06/2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je pravděpodobné, že kostel stával v Porubě již při lokaci ve 13. století, ale zpráva o údajném náhrobním kameni Adama z Kornic, dokládajícího existenci kostela k roku 1300, je značně pochybná.[1][2] Doložena není ani další v literatuře uváděná zpráva o faře k roku 1415. Nejstarší spolehlivá zmínka o existenci kostela i farnosti v Porubě je tedy z roku 1491, kdy je v záznamech olomoucké biskupské konzistoře zmiňován nejmenovaný porubský farář.[3][1]

Z dalšího období chybějí po určitou dobu zprávy; v 16. století zde patrně zvítězila reformace a k roku 1615 je doloženo, že v Porubě působil zřejmě luteránský kněz Jakub Sekulský.[1][4] Ještě dlouho po třicetileté válce byl farní majetek zabrán a majitelé panství i poddaní se zdráhali platit faráři odvody; v této době byla farnost spravována z okolních farností Velká Polom a Hlučín, k roku 1650 se uvádí vrchností (paní Annou Vaneckou z Jemničky) dosazený kněz, který však byl církví považován jen za administrátora. Souvislá řada porubských farářů začíná až roku 1661 Štěpánem Valentinem Pavlendou.[1] [5]

Venkovská porubská farnost, od níž se již v první polovině 19. století oddělila industrializovanější území podél Odry, prodělala v 50. letech 20. století zásadní proměnu, kdy se z nevelké vesnice stalo rychle jedno z největších sídlišť v Československu a i farnost se stala počtem obyvatel jednou z největších. Komunistický režim však potlačoval římskokatolickou církev a neumožnil ani racionalizaci duchovní správy, ani zřizování nových bohoslužebných míst. Přesto se v porubské farnosti udržel dosti čilý náboženský život, který po roce 1989 našel výraz i ve skutečnosti, na poměry polistopadové České republiky unikátní, kdy v jediné farnosti byly vystavěny tři nové kostely: svatého Antonína Paduánského ve Vřesině, svatého Cyrila a Metoděje v Pustkovci a svaté Hedviky Slezské v Krásném Poli.[6][7]

V roce 1859 žilo ve farnosti 2330 římských katolíků (vedle šesti evangelíků a 18 židů).[1]

Obvod farnosti tvořily již v barokní době kromě vesnice Poruba vesnice Třebovice a Vřesina, od 11. prosince 1783 také celý Svinov, jehož větší část (tzv. Velká strana na pravém břehu Porubky) patřila do té doby k farnosti Klimkovice.[3][8][9] V Třebovicích vznikla samostatná farnost roku 1905 a roku 1931 se od Poruby oddělila i nová farnost Svinov. Naopak v roce 1948 byl k porubské farnosti připojen Pustkovec[6] a roku 1999 Krásné Pole[10]. S účinkem od 1. ledna 2007 však byla z porubské farnosti vydělena nová farnost Ostrava-Pustkovec, k níž vedle Pustkovce připadlo i Krásné Pole, a v obvodu porubské farnosti zůstaly jen Poruba a Vřesina.[11]

Farnost Poruba patřila v 17. století k děkanátu Opava, od vzniku děkanátu Hlučín roku 1671 pak k němu až do roku 1780, kdy byla přidělena k děkanátu Bílovec. U toho zůstala až do reorganizace církevní správy k 1. lednu 1963, kdy byla přidělena k děkanátu Moravská Ostrava (později Ostrava). Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.[1][12][13]

Farním kostelem je kostel svatého Mikuláše v centru původní vsi Poruba, s pozdně gotickými základy, ale v současné podobě je výsledkem podstatné pozdně barokní přestavby v letech 1787–1796.[14][1] Při kostele byla od roku 1709 zřízena kaple svatého Antonína Paduánského, k níž byly konány poutě. Ty byly zrušeny za Josefa II. a kaple byla přestavěna na sakristii kostela při zmíněné přestavbě, sv. Antonín však zůstal patronem Vřesiny.[15]

Ve Vřesině je filiální kostel svatého Antonína Paduánského, novodobá stavba z let 1997–1998, vysvěcená dne 13. června 1998.[14]

Kromě těchto dvou kostelů se bohoslužby pravidelně konají též ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě.[16][1]

Stávajícím farářem porubské farnosti je od roku 1990 P. Josef Gazda, od roku 2000 zároveň ostravský děkan a od roku 2006 držitel titulu Monsignore.[17][18]