Prezidentské volby v Rusku 2018

Alexej Navalnyj je opoziční politik, předseda Strany pokroku a zakladatel Fondu boje s korupcí. Více než rok před volbami vedl velmi intenzivní předvolební kampaň, v níž dokázal aktivizovat stovky tisíc lidí napříč celým Ruskem i přes informační blokádu v celostátních médiích. Na desítky setkání s Navalným po celé zemi přicházely tisíce zejména mladých lidí.[23] Kampaň provázel velký tlak ze strany úřadů, jeho stoupencům nebylo povolováno organizovat mítinky a demonstrace a poté docházelo k věznění organizátorů mítinků, jeho příznivci a členové jejich rodin byli zatýkáni, zastrašováni, došlo i k výpovědím ze zaměstnání či vyloučení ze studia.[24] Sám Navalnyj byl v průběhu kampaně odsouzen dvakrát, jednou na 15, podruhé na 20 dní vězení. Centrální volební komise jej nakonec 25. prosince odmítla registrovat, neboť Navalnyj byl pravomocně odsouzen v kauze zpronevěry v podniku Kirovles. Rozsudek v této kauze však byl již dříve zpochybněn Evropským soudem pro lidská práva.[25] Za politicky motivovaný proces označil tuto kauzu např. tehdejší velvyslanec USA v Rusku, Evropská unie a řada vysokých představitelů evropských zemí.[26][27] Navalnyj v reakci na znemožnění kandidovat vyhlásil stávku voličů.[28]

V souvislosti se zamítnutím kandidatury Alexeje Navalného ze strany ruské Centrální volební komise na základě jeho údajné zpronevěry v kauze Kirovles vydala Evropská služba pro vnější činnost tiskové prohlášení. V něm vyjádřila vážnou pochybnost nad politickým pluralismem v Rusku a nad uskutečněním demokratických voleb v příštím roce. Prohlášení také připomíná, že v kauza, která znemožnila Navalného kandidaturu, byla již jednou Evropským soudem pro lidská práva zpochybněna. Vyzývá také, aby politicky motivované rozsudky nebyly používány k omezení politické soutěže.[29]

Mluvčí ministerstva zahraničí USA Noel Clay vyjádřil znepokojení nad rozhodnutím Centrální volební komise nepřipustit Navalného k prezidentským volbám. Zároveň sdělil, že USA vyzývají ruskou vládu k provedení čestných voleb, které budou transparentní, spravedlivé a svobodné a budou garantovat svobodné vyjádření vůle lidu.[30]

28. ledna 2018 proběhly ve více než 100 ruských městech od Vladivostoku po Kaliningrad protesty proti nepřipuštění Alexeje Navalného k volbám a za jejich bojkot.[31] Podle Navalného byli k volbám připuštěni pouze ti kandidáti, které Putin osobně vybral a kteří jej ani v nejmenším neohrožují.[32] V sibiřském Jakutsku lidé vyšli nehledě na teplotu −45 °C.[33] V Jakutsku, Jekatěrinburgu a Petrohradě se sešlo okolo 1 000 lidí, v Moskvě asi 3 000 - 4 000 lidí.[34] V asi 20 % měst demonstrace nebyly povoleny.[31] Zadrženo bylo po celé zemi 371 lidí, v souvislosti s protesty 120 osob dostalo pokuty v rozmezí 500 až 150 000 rublů nebo zatčeno v rozsahu 1 až 30 dní (k 31. lednu 2018).[35]

Již před volbami byl vyvíjen nátlak na nezávislou pozorovatelskou organizaci Golos a na organizaci Alexeje Navalného, která k volbám vyslala přes 30 tisíc pozorovatelů. Nejdříve bylo oběma organizacím znemožněno vyslat pozorovatele přes jejich oficiálně zaregistrovaná média, takže museli požádat o pověření od kandidátů.[36] Těsně před volbami proběhla po celém Rusku vlna domovních prohlídek a zatýkání. Na dobu voleb byli uvězněni někteří koordinátoři a lektoři pozorovatelů, zároveň se policie v některých regionech snažila zabavit aktivistům pověření pro pozorovatele. Jenom v Kemerovské oblasti takto policie zabavila přes 1600 pověření.[37][38][39][40]

Opoziční pozorovatelé a novináři v průběhu voleb zdokumentovali množství kontroverzí a podvodů.[9] Například v některých urnách již v momentě otevření volebních místností ležely hlasovací lístky.[41] Centrální volební komise a zejména nezávislí pozorovatelé zveřejnili řadu videí, ve kterých členové volebních komisí vhazovali do uren svazky hlasovacích lístků. Šéf volební místnosti nedaleko Moskvy byl suspendován a druhý muž obviněný z toho, že hodil do urny vícero hlasů na dalekém východně byl zatčen.[42]

Některým voličům bylo umožněno hlasovat více než jednou, což potvrdil i kandidát za komunistickou stranu Pavel Grudinin.[13] Některé takové případy byly dokonce zachyceny kamerami.[43]

Docházelo také k zatýkání a napadání pozorovatelů přímo ve volebních místnostech.[44] Ve městě Dolgoprudnyj dva opilí lidé vyhnali z volební místnosti pozorovatele kandidáta Borise Titova, ten se do místnosti poté vrátil. V Machačkale byli údajně napadeni volební pozorovatelé.[45][46] Předsedkyně Pamfilovová však jakékoliv vykázáni, či dokonce napadení pozorovatelů popřela a označila je za zvěsti,[10] ačkoliv řada incidentů byla zachycena kamerami.[47]

Několik stovek lidí si oficiálně stěžovalo, že byli nuceni k účasti ve volbách pod různými pohrůžkami, například nižším platem, nebo ztížením zkoušek na škole. Účast ve volbách museli dokazovat například fotografií z volební místnosti.[48][49]Jednalo se nejenom o státní zaměstnance,[50] ale i o studenty[51] a zaměstnance soukromých podniků.[52]

Záběry zveřejněné Golosem ukazují kamery ve volebních místnostech, které byly záměrně zakrývány, aby znemožnily pozorovat dění, například balónky.[9]

Podle zpráv nezávislých pozorovatelských organizací byla ve volebních místnostech, kde byl přítomen nezávislý pozorovatel, volební účast nápadně nižší než v ostatních. V Penzenské oblasti například pozorovatelé od Alexeje Navalného napočítali účast asi 50 %, oficiální volební účast v regionu ovšem činila 70 %. Zároveň bylo ve volebních místnostech Penzenské oblasti bez nezávislých pozorovatelů napočítáno o 15-20 % hlasů za Vladimira Putina více než na těch bez pozorovatelů.[53] V Čečensku, kde k volbám přišlo oficiálně téměř 90 % voličů, odvolilo v místnostech pokrytých pozorovateli více než dvakrát méně lidí.[54] Celkově Navalnyj uvádí, že oficiální údaje byly navýšeny asi o 10 %.[55] Pozorovatelé agentury Reuters počítali u 12 volebních místností, kolik do nich za celý den přijde voličů. Oficiální výsledky v 9 z nich byly o 10 i více procent vyšší než údaje pozorovatelů.[43]

Fyzik a matematik Sergej Špilkin, který se dlouhodobě zabývá podáváním matematických důkazů falzifikace ruských voleb, odaduje, že v těchto prezidentských volbách bylo Putinovi přičteno okolo 10 milionů falešných hlasů. Vychází přitom z analýzy statistických anomálií, kdy Putin ve volebních místnostech s nižší účastí získal výrazně menší počet hlasů než ve volebních místnostech s vysokou účastí. Podle Špilkina se tak ale paradoxně jedná o nejčestnější volby v Rusku za posledních 15 let.[56][57]