Podolský potok (přítok Labe)
Podolský potok (též Podolka) jedním ze tří významných potoků a zároveň přítoků Labe odvodňujících nejsevernější svahy Železných hor.
| Podolský potok | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 22 km |
| Plocha povodí | 55,394 km² |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-03-04-0180[1] |
| Pramen | |
| jižně od Vápenného Podola 49°52′45″ s. š., 15°40′2″ v. d. 520 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Labe sv od Srnojed 50°2′6,96″ s. š., 15°43′47,26″ v. d. 211 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Pardubický kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh toku
Podolský potok pramení jižně od Vápenného Podola, který mu dal jméno, v malém mokřadu uprostřed louky nedaleko silnice II/341.[2] Teče převážně severním směrem nejprve přes Vápenný Podol a poté údolím již zrušené železniční trati do Tasovic. Od soutoku s Habřinkou přimyká k železniční trati Prachovice - Heřmanův Městec a vtéká do areálu Správy státních hmotných rezerv. Po jeho opuštění teče Kostelcem u Heřmanova Městce a poté směřuje k Heřmanovu Městci. V parku tamního zámku, jemuž tvoří osu, napájí Zámecký rybník, opouští Železné hory a vtéká do Svitavské pahorkatiny. Za městem míří stále přibližně k severu a protéká Klešicemi, kde přijímá vody Konopky a podtéká železniční trať Chrudim město - Heřmanův Městec, Jezbořicemi, kde napájí rybník Jezbořák, a Barchov, kde opouští Svitavskou pahorkatinu a vtéká do Východolabská tabule. Poté protéká průmyslovou zónou na západním okraji Starých Čívic a podtéká železniční trať Kolín - Česká Třebová. Posledním sídlem na jeho toku jsou Krchleby, kde v minulosti napájel trojici dnes již neexistujících rybníků tvořících obranný systém tamní tvrze. Bezprostředně před soutokem s Labem pod zdymadlem Srnojedy ještě přijímá zprava vody Čivické svodnice.
Mlýny
- Chládkův mlýn – Heřmanův Městec, okres Chrudim, kulturní památka