Staré Čívice

Rozdělením panského dvora roku 1849 na západě Čívic vznikla ves Nové Čívice. Původní ves nazvána Staré Čívice s ní časem splynula a jméno Nové Čívice bylo zapomenuto. Bývalé majitele čívického panství připomínají: Dubánkova ul. rod Dubánků, Chotkova ul. hrabata Chotky, obě na východě Čivic. Kokešova ulice ve středu Čivic připomíná Emanuela Kokeše. Na počest významných rodáků, bratrů Emanuela Vašáka (1818-1891) a Josefa Vašáka (1808-1875) byla pojmenována Vašákova ul. ve středu Čívic. V lese asi 800 m severně od zámečku je dub letní zvaný Antonín obvod do 450 cm, výška 12 m, staří 400 let.[2]

Archeologické stopy tvrziště (Staré Čívice)

Na západním okraji vsi jsou terénní zbytky vodní tvrze Dubánků z Čijevic (tvrziště Na valech) s akropolí a mohutnými valy z konce 14. století, zaniklé po roce 1591 v důsledku sloučení statku s pardubickým panstvím. Tvrz zde vznikla nejspíše ve 14. století. K roku 1398 se po Čívicích píše Hereš. Roku 1404 je připomínán Frencl z Popovce, roku 1451 Dubánek z Duban a Čijevic. Vilém Dubánec z Čívic, straník krále Jiřího z Poděbrad, padl při obléhání hradu Konopiště v roku 1468. Vnitřní těleso tvrziště, vyhrazené dnes již zaniklé obytné zástavbě, obklopují mohutné valy jako pozůstatek vnějšího opevnění, k jehož vybudování posloužil materiál vytěžený z okružního příkopu. Tvržiště měří v průměru 25 m, jeho valy dosahují výšky 4–5 m a u paty jsou široké až 12 m. Blízká vodoteč bývala pravděpodobně využita jako vodní zdroj, ze kterého mohl být napájen zaniklý vodní příkop tvrze.[3] Je to doklad poměrně rozlehlého, ve své době důležitého šlechtického sídla. Je evidován v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu jako kulturní památka pod katalogovým číslem 1000158441.[4]

Zámeček Staré Čívice (1923)

Melioraci na dříve zabahněných pozemcích čívického velkostatku provedl před rokem 1916 známý meliorant Emanuel Kokeš, statkář, zemědělský podnikatel, poslanec Českého zemského sněmu (1901-1913) a podporovatel veřejných i soukromých meliorací v Čechách. To umožnilo postavit v roce 1916 na těchto pozemcích zámeček v novogotickém stylu.[5] Je situován na rozhraní rozlehlého anglického parku a lesní obory s daňky. Jedná se o patrovou budovu s členitým přízemím a vysokou věží.[6] Provedenou rekonstrukcí po roce 1989 bylo venkovské sídlo proměněno v rodinný resort SIESTA s hotelem a restaurací, kde se - mimo možnosti ubytování - pořádají nejrůznější rauty, svatby a hostiny. V areálu resortu je letní bistro ve stylu amerických 50. let bistro FIFTIE´S. Zámeček je veřejnosti nepřístupný.[7] Na jaře 2020 provedena postupná revitalizace zázemí tenisových kurtů.

Emanuel Kokeš (1862-1932) roku 1909 zakoupil od hraběte W. Chotka velkostatek Čívice, postavil čívický zámeček a roku 1930 založil v lesích při přeloučské silnici továrnu na zpracování zemědělských produktů. Po Emanuelu Kokešovi se tato lokalita nazývá Kokešov. Na jeho památku je ve středu Starých Čívic Kokešova ulice.[8]

V obci se nachází městská průmyslová zóna, kde je zaměstnáno přes 2200 lidí. V průmyslové zóně se nacházejí výrobní závody:

• Panasonic Automotive Czech – první velký zahraniční investor v průmyslové zóně, v současné době se připravuje přístavba velké skladové haly.
• Kyb Manufacturing Czech – výroba tlumičů pro automobily
• JTEKT, dříve Toyoda – výroba přesných mechanických dílů do převodovek osobních automobilů.
• Ronal – výroba litých kol pro automobily

Sídlí zde i vývojové centrum a podnikatelský inkubátor – TechnoPark. [9]

• Jan Kolář (1868–1958), profesor mostního stavitelství a rektor ČVUT

• Emanuel Vašák (1818-1891)

• Josef Vašák (1808-1875)
• Josef Šulc (1907-1977), vícenásobný mistr republiky v maratónském běhu, československý rekordman a účastník Letních olympijských her v Berlíně v roce 1936
• Zdeněk Mareš (1931-2007),