Petr Robejšek

Na Karlově univerzitě v Praze vystudoval sociologii a sociální psychologii. Po emigraci z Československa v roce 1975 studoval na Univerzitě Hamburk národní hospodářství, posléze se zde habilitoval v politických vědách (jako Dr. habil.) V letech 1982 až 1998 byl vědeckým pracovníkem v soukromém vzdělávacím středisku „Dům Rissen“ (Internationales Institut für Politik und Wirtschaft, Haus Rissen – Mezinárodní institut pro politiku a hospodářství) v Hamburku.[4][5][6][7] V období 1998 až 2007 byl Robejšek výkonným ředitelem (Geschäftsführender Direktor) této instituce. Od července 2007 působí jako nezávislý poradce pro strategické otázky na volné noze. Byl konzultantem např. firem Daimler-Benz, Siemens, Allianz, Airbus či Generali a také německých ozbrojených sil (Bundeswehru).[8]

Na objednávku českého ministerstva zahraničí v roce 2003 zpracovával studii Výzvy a úkoly české ekonomické diplomacie.[6] Byl členem správní rady think tanku Institut 2080, z. ú.,[9][10] kterou opustil těsně před založením politické strany Realisté, 23. listopadu 2016.[11] Patří k zakládajícím členům německé sekce Římského klubu, taktéž je členem Rotary klubu a hamburského Übersee-Clubu.[12][13] Dlouhodobě spolupracoval s CEVRO Institutem[8] a byl např. garantem kurzu Mezinárodní vztahy na Liberálně-konzervativní akademii.[5]

Dne 28. října 2016 obdržel od prezidenta republiky Miloše Zemana Medaili Za zásluhy I. stupně, konkrétně za zásluhy o stát v oblasti školství.[14]

Po roce 1989 přispíval i do českých médií, psal články např. pro časopisy Respekt, Reflex či Týden,[5] píše blog, občas píše do českých novin, např. Lidových novin,[5] a často vystupuje v Českém rozhlase a České televizi. V roce 1992 publikoval studii o bezpečnosti Obrana bez armády...[15] a v roce 2006 mu vyšla kniha Svět viděný z Řípu.[8] V roce 2008 se podílel příspěvkem na sborníku Maastrichtská smlouva: patnáct let poté a v roce 2011 na sborníku 11. září 2001: Deset let poté (oba pro Institut Václava Klause).[15]

Časopis Respekt zveřejnil v informaci, že podle etické komise Německé asociace politických věd se Robejšek v roce 2003 dopustil plagiátorství, když opisoval z cizího článku, aniž tento pramen uvedl. Skutečným autorem původního textu z roku 2000 byl politolog Gregor Walter z univerzity v Brémách.[16] Robejšek se k tomu vyjádřil, že se cítí „svým způsobem vinen“, ale také podveden studentem, kterého si najal na sehnání podkladů pro svou práci. V rozhovoru pro Deník mimo jiné uvedl: „Řekl jsem stážistovi z mého institutu, aby mi udělal rešerši k tomuto tématu. On mi sice výpisky dodal, ale svou práci si usnadnil tím, že to opsal z jedné jediné publikace, což mi neřekl. Text jsem opatřil svými poznámkami a odeslal ho do sborníku. Samozřejmě mě ta kauza velice mrzí, protože na mém čistém štítu se objevila, byť i domnělá, skvrna.“[17] Tento názor byl ale podle etické komise lichý (argumentovala tím, že Robejšek neuvedl studenta jako spoluautora a vydával práci výhradně za svou) a Robejškův čin označila za nepřípustný přečin proti akademickým pravidlům.[6][18] V reakci na vyjádření etické komise se magazín ZIB (Časopis pro mezinárodní vztahy), odkud Robejšek (potažmo jeho spolupracovník) opisoval, rozhodl, že tento autor má na jeho stránky jednou provždy vstup zakázán.[16] Respekt dále informoval o tom, že již v roce 1998 s Robejškem ukončil spolupráci časopis Mezinárodní politika vydávaný Ústavem mezinárodních vztahů, poté co autor text pro toto periodikum v mírně upravené verzi nabídl i rakouskému odbornému časopisu.[6] Nicméně republikace článků jsou při dodržení určitých pravidel možné[19] a z článku Respektu nevyplývá, že by Robejšek porušil zákon (např. autorský). Dle etické komise ale byly porušeny nepsané etické akademické zákony, neboť pravidla republikace nebyla dodržena.[18]

V listopadu 2016 založil v Česku politickou stranu nazvanou Realisté, která se profilovala jako středopravicová. Podle serveru Echo24 měla fungovat s podporou Marka Dospivy z investiční skupiny Penta. Objevily se spekulace, že by stranu měla podporovat přímo Penta, ta to ale ústy svého mluvčího odmítla. Skupina Penta vlastní mimo jiné vydavatelství Vltava Labe Media.[2]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval Robejšek na posledním místě kandidátky strany Realisté v Praze.[20]

Robejšek je kritikem Evropské unie v její současné podobě, která podle něho omezuje nezávislost svých členů.[21] Mediální a politické elity Západu jsou podle Robejška odtržené od reality a vytlačily běžného občana z procesu rozhodování.[22] EU má podle Robejška smysl pouze tehdy, pokud se vrátí k původní myšlence a tou je EU jako zóna volného obchodu.[23][24]

Robejšek se staví kriticky k imigrační „politice otevřených dveří“ některých západních států, zejména v souvislosti s evropskou migrační krizí.[25] Evropské politické elity nesou za migrační krizi spoluzodpovědnost, protože jednou z příčin krize je podle Robejška jejich účast na „dobrodružství“ v Libyi a Sýrii.[26] V listopadu 2015 Robejšek kritizoval německou kancléřku Angelu Merkelovou za její přístup k evropské migrační krizi.[27][28]

Robejšek kritizuje politickou korektnost.[22]

Česká republika podle Robejška tradičně náleží na Západ a největší politický přínos vstupu do EU vidí Robejšek v přesunu ČR do Západní Evropy, ačkoliv nesouhlasí se současnou podobou EU a s její politikou.[23]

Zpětně v roce 2011 uvedl, že před řadou let odhadl zánik komunismu. Podle autorky textu Aleny Hechtové je mu též přisuzována předpověď krize Evropské měnové unie z doby kolem roku 2002, což však v rozhovoru částečně odmítl.[29][30]

V březnu 2014 napsal o způsobu vládnutí Vladimira Putina a Angely Merkelové: „Vladimír Putin je politik, který politickou technologii ovládá velmi dobře a vyzná se v ní tak, jako by četl Machiavelliho, a on ho jistě četl. ... [Angela Merkelová] provádí politiku, která je moderní, není tak ostentativně mocenská, ale bezesporu je inspirovaná rezervoárem myšlenek, které připisujeme právě Machiavellimu; zejména těch myšlenek, které se týkají toho, jak vládce udrží svoji moc.“[31]

Robejšek kritizuje konfrontační politiku západních vlád vůči Rusku.[32] Podle Robejška je Rusko „používáno jako strašák“ a ačkoliv je nebezpečné, k čemuž přispěla i západní protiruská politika, tak „v žádném případě tak nebezpečné, jak je nám předkládáno“.[33]

V roce 2003 Petr Robejšek mimo jiné navrhl a podporoval přemístění amerických základen z Německa do Čech.[34][35]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Robejšek na Wikimedia Commons
• Osoba Petr Robejšek ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Robejšek
• Oficiální web (česky, německy, anglicky)
• Katalog der Deutschen Nationalbibliothek (německy)
• Blog Petra Robejška na Aktuálně.cz