Petřvald (okres Nový Jičín)

Založení obce Petřvald kladou někteří historikové do doby první biskupské kolonizace a spojují ji s koncem 13. a počátkem 14. století. Domnívají se, že byl založen Petrem, synem Heroldovým, který je jmenován v listině „Instrumentum testamenti episcopi Brenonis“ z roku 1267. Je možné, že se obec původně jmenovala Petrovice (Petrovicz), jak je uvedeno v listině z 18. prosince 1359, kterou olomoucký biskup Jan spojuje Hukvaldy s tzv. stolními statky biskupskými. Když pak první člen rodu Petřvaldských, Petr Meissner, rodem Němec, obdržel Petrovice lénem, nazval je Peterswald a psal se Petr Meissner von Peterswald. Získáním Petřvaldu se mění společenské postavení Petra Meissnera: napřed Němec a nešlechtic, stává se jako držitel biskupského léna rytířem a později i Čechem, Petříkem z Petřvaldu. Při sepisování lén roku 1398 se uvádí stav dobytka léna Petřvaldského: 240 ovcí, 6 dobrých tažných koní, 6 krav a 10 prasat.

Dne 10. října 1938 byl okupován celý novojičínský okres a tedy i Petřvald. Od 10. října byla obec okupována 6,5 let. Tato česká obec byla začleněna jako poslední do Sudet. Hranice a celnice byla na mostě přes Ondřejnici ve Staré Vsi. Novým místním starostou byl Rudolf Scheuter z osady Dvorek, který ponižoval české občany a použil každé příležitosti, aby ukázal svou neomezenou moc. Na schůzích občanů, které dosti pravidelně svolával, vyhrožoval, spílal a nutil k dodávání hospodářských produktů různým způsobem. Jeho přičiněním museli opustit mnozí občané své usedlosti a na jejich místa byli dosazeni nacisté.

V zahraniční armádě bojovali také občané Petřvaldu. Jaroslav Hlaváč a Oldřich Havlík. Již 12. března 1945 bylo ve škole přerušeno vyučování a ubytováno zde vojsko. Občané dokončovali opevňování krytu ve sklepích, ukrývali potraviny, šatstvo, prádlo a jiný majetek. Dne 30. dubna starosta Scheuter vyzval občany, aby opustili obec. Výzvy neuposlechl nikdo z Čechů a němečtí přistěhovalci utekli již před tím. Ve středu 2. května vstupují první vojáci Rudé armády na kraj obce v jejím dolním konci. Do půlnoci dojdou Rusové ke kostelu, ale jsou nuceni ustoupit zpět. Boje o obec končí ve čtvrtek 3. května odpoledne a přenášejí se do osady Dvorek. Boj zde byl velmi prudký. V obci padlo 33 ruských vojáků a 4 občané zemřeli po těžkých zraněních. Četné budovy shořely a kostelní věž byla těžce poškozena dělostřelectvem. Most přes řeku Lubinu byl zničen ustupujícími nacisty. Německý starosta Rudolf Scheuter byl nalezen s prostřelenou hlavou. Nikdy nebylo zjištěno, zda spáchal sebevraždu nebo byl zastřelen. 20. května 1945 bylo nutno vytvořit Národní výbor. Měl následující složení: 4 komunisté, 4 čs. socialisté, 3 sociální demokraté, 3 lidovci a 2 nestraníci. Do čela se samozřejmě dostává komunistický starosta. Po únoru 1948 je obec již zcela v moci komunistů.

• Kronika obce Petřvald
• Kronika obce Petřvaldík
• Listina „Instrumentum testamenti episcopi Brenonis“ uložená v archivu Olomouckého arcibiskupství
• Josef Pilnáček, Staromoravští rodové, Vídeň 1930, 5. vydání Brno 2011
• Bartoloměj Paprocký z Hlohol Zrcadlo slavného markrabství Moravského, Praha 1963
• Slezský stavovský archiv v Opavě 1318-1850, Knihy půhonné a nálezové, Velký Petřvald. 1536-1948
• Jiří Stibor, Stará Bělá 1997
• Ladislav Juroš, Stará Ves 2006
• Jiří Brňovják a kol.: Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště, Český Těšín 2010
• Dagmar Stryjová: Městys Račice, Račice 2009

• Petřvaldští z Petřvaldu
• TJ Petřvald na Moravě

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petřvald na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Petržvald v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo Rožmitál 5) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Petřvald v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)