Petřvaldík

Petřvaldík (německy Klein Peterswald)[2] je vesnice, část obce Petřvald v okrese Nový Jičín. Nachází se asi 2 km na severozápad od Petřvaldu. V roce 2009 zde bylo evidováno 76 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 215 obyvatel.[4] Žije zde 236[1] obyvatel. V roce 2020 bylo v obci 84 popisných čísel.[5]

Petřvaldík
Letecký pohled na obec Petřvaldík, v pozadí CHKO Poodří
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPetřvald
OkresNový Jičín
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°43′19″ s. š., 18°8′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel236 (2011)[1]
Katastrální územíPetřvaldík (3,66 km²)
PSČ742 60
Počet domů65 (2011)[1]
Petřvaldík
Další údaje
Kód části obce413623
Kód k. ú.720526
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petřvaldík je také název katastrálního území o rozloze 3,66 km2.[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1389.[4]

Podle písemného záznamu z roku 1589 byla vesnice majetkem petřvaldského panství. Hlavní obživou bylo zemědělství. Ve vesnici byla postavena kaple a dvoutřídní škola.[5] V roce 1975 byla obec připojena k Petřvaldu.[7]

Po roce 1990 byla přestavěna bývalá škola na dům s pečovatelskou službou. V obci je sbor dobrovolných hasičů.

Obec je součástí Regionu Poodří v Chráněné krajinné oblasti Poodří.[8]

Pamětihodnosti

  • Venkovský dům čp. 29[9]
  • Kaple svatého Antonína Paduánského z roku 1876. V roce 2015 byla dokončena oprava kale.[10]
  • Pomník obětem 1. a 2. světové války z roku 1932 od akademického sochaře F. Juráně z Příbora.[11]

Vodní mlýn

První písemný záznam o Košatském mlýnu pochází z roku 1776 z prodeje olomoucké kapituly mlynáři Jiřímu Kubíčkovi. Mlýn se nacházel v lokalitě Zimní důl. K mlýnu vedl vodní náhon z Dvorku, kde voda poháněla valchu na sukno, dále pokračoval k mlýnu tzv. Šípův mlýn v Petřvaldě. Po překonání koryta řeky Lubiny pomocí dřevěného žlabu pokračoval přes luka až ke Košatskému mlýnu. Po 150 m se náhon vléval do řeky Odry.

Mlýn byla zděná budova na kamenné podezdívce obdélníkového půdorysu a sedlovou střechou. U náhonu byla mlýnice a později strojovna.

V roce 1901 byl převeden na elektrický pohon. V období první světové války pracoval na plyn, vyráběl elektřinu pro usedlost a poháněl pilu.[12]

V blízkosti mlýna stála kaplička, v současné době nezastřešená ruina, která byla využívána jako skladiště koksu.

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 696.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 724, 725, záznam 32-2. Dostupné online. Dostupné také na: .
  5. PETŘVALD, Obec. Obec Petřvald. www.petrvaldobec.cz [online]. [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (česky)
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-14.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (623 s.). Dostupné online. ISBN 80-250-1277-8, ISBN 978-80-250-1277-2. OCLC 85844975 S. 396.
  8. O CHKO Poodří. AOPK ČR [online]. [cit. 2020-03-16]. Dostupné online.
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-03-16]. Identifikátor záznamu 139030 : Venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  10. PETŘVALD, Obec. Obec Petřvald. www.petrvaldobec.cz [online]. [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (česky)
  11. JAROŠEK, Radim. 1. světová válka a Poodří. POODŘÍ. 2008, roč. 11, čís. 4, s. 18. Dostupné online. ISSN 1803-2338.
  12. TICHÁNEK, Jiří. Vodní mlýny na Novojičínsku. [Ostrava]: Šmíra-Print, 2012. 600 s. ISBN 9788087427286, ISBN 8087427289. OCLC 815382344 S. 364–366.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.