Božena (kněžna)
Božena (Křesinova) († po 1052, Bozena, que fuit Krezine) byla druhá manželka Oldřicha a česká kněžna, matka knížete Břetislava I. Tato kněžna byla jedinou neurozenou panovnicí na českém trůně, neboť to byla žena z lidu. Kronikáři ji však považovali za skutečnou českou kněžnu, ne za pouhou milenku Oldřicha.
Božena | |
---|---|
Česká kněžna | |
Sňatek Oldřicha a Boženy. | |
Manžel | Oldřich (kníže) |
Manželkou panovníka | ?–1034 |
Úplné jméno | Božena |
Narození | Neznámé datum |
Úmrtí | 1052 |
Předchůdce | Juta (kněžna) |
Syn | Břetislav I. |
Následník | Jitka ze Svinibrodu |
Otec | sedlák Křesina byl buď její otec nebo její choť |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Setkání Oldřicha a Boženy
Kronikář Kosmas [1](asi 1045 – 1125) popisuje ve své Kronice české celý příběh setkání knížete s prý půvabnou neurozenou ženou následovně:
„ | Knížeti Oldřichovi se z řádného manželství pro neplodnost choti nenarodil žádný potomek, avšak z jakési ženy jménem Boženy, jež byla Křesinova, měl syna neobyčejně sličného, jemuž dal jméno Břetislav. Jednoho dne totiž, vraceje se skrze selskou ves z lovu, uviděl řečenou ženu, jak pere roucha u studánky, a prohlédnuv si ji od hlavy až k patě, vpil do hrudi nesmírný žár lásky. Kníže poslav ihned pro ni, pojal ji v manželství, staré však manželství nerozvázal, protože toho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za ženatého muže… | “ |
Kronikář Václav Hájek z Libočan[2] o několik století později (konec 15. století – 1553) ve své Kronice české píše o setkání knížete Oldřicha s Boženou toto:
„ | I přihodilo se jednoho dne, když kníže z lovu se navracel a jel skrze jednu ves, jejíž jméno je Opučná (dnešní Peruc), i uhlédl uprostřed vsi, jak stojí u studnice dívka velmi krásné postavy, praní šatů zanechavše , tvář svou na knížete a jeho služebníky obrátila. I řekl kníže svým služebníkům: Vidíte tuto krásnou pannu? I odpověděli:Ctěný kníže a pane náš vidíme. A on jim řekl: Věřte jistě, že je to div nemalý, že se v tak chatrné vesničce mohlo narodit tak krásné stvoření. Zeptejte se jí na její jméno: A když tak učinili, tu ona ochotně odpověděla: Jest mé jméno Božena. Obrátiv se kníže ke svým služebníkům, řekl: Jistě vám pravím, že tato Božena bude má žena. | “ |
Kosmovo pojetí pověsti
Je možné, že se Kosmas podobně jako u jiných svých příběhů inspiroval reáliemi z ciziny, které poznal během svého pobytu v Lutychu. Budoucí anglický král Vilém I. Dobyvatel byl synem normandského vévody Roberta a Arlette, pouhé dcery kožešníka. Jméno Křesiny, který byl Boženiným příbuzným, otcem nebo manželem, se podobá latinskému výrazu pro kožešníka – „crusinarius“. Pojetí pověsti pouze jako převzatý mýtus odporuje skutečnosti, že kněžna Božena byla reálnou postavou a že na Peruci dodnes stojí tisíciletý strom z téže doby – Oldřichův dub.
Svatba Oldřicha a Boženy
Kronikář Václav Hájek z Libočan (konec 15. století – 1553) ve své Kronice české píše o svatbě knížete Oldřicha s Boženou toto: Zamilovaný kníže poslal do vsi posly s bohatými dary, aby Boženu přivezli na jeho sídlo do Postoloprt. „A on, pojav ji za ruku, hned s ní před kněze předstoupil a tu hned vstoupil ve svatý svazek manželský. Pak s Boženou odjel na Vyšehrad a svolal knížata, aby jim manželku představil. Ti nebyli ženou neurozeného původu nadšeni, neboť to odporovalo tehdejším zvyklostem. Rozhněvaný Oldřich jim však řekl:[2]
„ | Méně jsem vám uškodil, že jsem českou selku za ženu pojal, než bych německého císaře dceru sobě za manželku vzal? Kde byste chtěli brát tlumočníky, kdybyste každý z vás chtěl něco před svou kněžnou činiti? Němkyně chtěla by německou čeleď míti a já z vašich statků musel bych jim hojnou službu platit. Pro hojnou službu mnoho Němců naběhlo by do této země a jen těžko bych je pak odsud dostával. | “ |
Hájkovo pojetí pověsti
Kronikář Hájek vypráví pověst s výrazným vlasteneckým podtextem, neboť je zdůrazněna vyšší hodnota národnosti než urozenosti. Nemluví také o tom, že Oldřich i Božena byli v té době oba ženatí. Podle křesťanské morálky tak šlo o sňatek nelegitimní. I v době života kronikáře Hájka by byl takový sňatek skandální, pravděpodobně proto tuto okolnost zamlčuje.
I další život Boženy je hodnocen velmi pozitivně, neboť ji kronikář Hájek popisuje jako „šlechetnou ženu, kteráž tak mravně a poctivě uměla se k jednomu každému zachovati, jako by od svého dětství netoliko na knížecím, ale i na císařském dvoře byla vychována.“
Legendy a historie
V kronikách a pak i dalších dílech je setkání Oldřicha s Boženou popsáno mnohokrát. K podobným situacím totiž v tehdejší společnosti docházelo jenom zcela výjimečně, a proto se jejich příběh stal legendou.
Pokud byla Božena skutečnou historickou postavou, k jejímu setkání s Oldřichem mohlo dojít kolem roku 1001, tedy nedlouho před Oldřichovou emigrací z Čech. Odešel by tedy ze země nejen s matkou a bratrem, ale nejspíš i těhotnou druhou manželkou nebo tehdy jen milenkou. Skutečnost ale mohla být mnohem prostší. Zvyk v té v době byl takový, že pokud byla manželka panovníka neplodná, vybrala mu jednu ze svých dívek, v tomto případě tedy Boženu. Z dětí Oldřicha a Boženy známe jen syna Břetislava, příštího přemyslovského panovníka.
Po manželově smrti v roce 1034 se pravděpodobně stáhla do ústraní do Staré Boleslavi. Svého muže přežila o 18 let a zemřela v roce 1052. Její syn Břetislav ji měl v úctě a její ostatky nechal pohřbít v kostele sv. Václava ve Staré Boleslavi, tedy na jednom z nejposvátnějších míst Přemyslovců. Můžeme to považovat za důstojnou poctu pro ženu, která jistě neměla lehký život, a přesto se zasloužila o to, aby rod Přemyslovců nevyhynul.
Odkazy
Reference
- HRDINA, Karel; A KOLEKTIV. Kosmas - Kronika Čechů. Praha: Argo, 2011.
- HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Kronika česká. Praha: Odeon, 1981.
Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha: Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců II. Léta krize a obnovy 972–1012. Od Boleslava II. po Jaromíra. Praha: Libri, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7277-231-5.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012–1055). Od Oldřicha po Břetislava I. Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7.
- KRZEMIEŃSKA, Barbara. Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. 2. vyd. Praha: Garamond, 1999. 390 s. ISBN 80-901760-7-0.
- SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 107.
- ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Božena na Wikimedia Commons
- Božena Křesinova a Jitka Schweinfurtská
V kultuře
- O Oldřichovi a Boženě napsal stejnojmennou divadelní hru František Hrubín, podle níž pak v roce 1984 režisér Otakar Vávra natočil stejnojmenný film
- O Oldřichovi a Boženě pojednává 17. část animovaného seriálu Dějiny udatného českého národa
Česká kněžna? | ||
---|---|---|
Předchůdce: Juta? |
? Božena (kněžna) |
Nástupce: Jitka ze Svinibrodu |