Stradonice (Peruc)

Název vesnice je odvozen ze jména Stradoma ve významu ves lidí Stradomových. Později došlo k záměně písmene „m“ za „n“. V historických pramenech se název vyskytuje ve tvarech: Stradomicz (1374), Stradonicz (1410), Stradomicz (1410), Stradomnicze (1454), Stradonicze (1543) nebo Stradonicze (1614).[5]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1374.[3]

Podle listiny z roku 1374, obsažené v urbáři Strahovského kláštera z roku 1410 byl počet sídelních jednotek 38. Žilo v nich žilo dvacet devět sedláků, osm domkářů a jeden pastýř.[6] V průběhu času se počet osedlých i sídelních jednotek snížil. V roce 1654 vesnice měla 33 sídelních jednotek a z nich bylo dvacet jedna pustých. V roce 1713 byly osazeny jen dva domky. Více než půl století pak trvalo, než vesnice znovu ožila. V roce 1785 bylo osazeno již osmnáct usedlostí a v roce 1841 ještě o sedmnáct víc.[7]

Východně od obce, na vyvýšenině zvané Na Valech, v nadmořské výšce 291 metrů nad mořem, byla zásluhou stradonického klubu žen postavena v roce 2009 rozhledna Stradonka. Stojí na místě někdejšího keltského stradonického hradiště, čemuž odpovídá i její podoba. Její výška je 6 metrů. Vyhlídková plošina, přístupná po žebříku, je ve výšce 2,35 metrů. Slavnostně byla otevřena 18. července 2009 a náklady na její stavbu dosáhly 400 tisíc korun. [9]

• Karel Holub (1830–1903), puškař [10]
• Miroslav Klapka (1881–1953), strojní inženýr [11]
• Markéta Kynclová, restaurátorka a výtvarnice

• 
  Hradiště s rozhlednou
• 
  Rozhledna Stradonka na hradišti
• 
  Vchod do štoly u Stradonic

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stradonice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Stradonice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Stradonice u Pátku na webu ČÚZK