Periodický zákon
Periodický zákon, který prezentoval 6. března 1869 Dmitrij Ivanovič Mendělejev, vychází z pravidelně se opakujících vlastností prvků. Hlavní myšlenka zákonu zní: Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností, tzn. u prvků se pravidelně opakují podobné vlastnosti. Prvky s podobnými vlastnostmi mají stejný počet valenčních elektronů.
Chemické a fyzikální vlastnosti prvků závisí na jejich atomových hmotnostech. Dnes je známo, že to není úplně pravda a i Mendělejev věděl, že hmotnost jodu je menší než hmotnost telluru. Přesto ho zařadil do své tabulky správně, protože se domníval, že jeho hmotnost byla určena špatně.
Roku 1913 pozoroval Henry Moseley pravidelnosti v rentgenových spektrech prvků. Objevil protonové číslo Z, zdůvodnil oprávněnost řadové posloupnosti prvků podle Mendělejeva a opravil formulaci periodického zákonu. Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomového čísla (dnes protonové číslo).
Potvrzení periodického zákonu
Mendělejev díky své periodické řadě předpověděl existenci a některé vlastnosti několika neobjevených prvků. Pojmenoval je podle umístění v tabulce.
- ekaaluminium (česky (první) po hliníku)
- ekabor ((první) po boru)
- ekasilicium ((první) po křemíku)
O několik let později byly tyto tři prvky objeveny a dostaly své názvy – gallium, skandium a germanium. Jejich vlastnosti se shodovaly s těmi předpovězenými a tak došlo k potvrzení periodického zákonu, všeobecnému uznání jeho platnosti a ukončení snahy jej vyvrátit.
Další předpovězené prvky:
Poznámky
- v sanskrtu eka: jedna (1); dvi: dvě (2), použito ve smyslu první či druhý následující po, myšleno pod v příslušném sudém či lichém podsloupci sloupce skupiny původní krátké Mendělejevově periodické tabulky prvků
Reference
- KARPENKO, Vladimír. VĚDA NA PŘELOMU: Rok 1938, předehra. Neviditelný pes [online]. 2009-03-04 [cit. 2017-09-06]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Periodický zákon na Wikimedia Commons