Pavlovický tunel

Pavlovický tunel je železniční tunel č. 4 na katastrálním území Pavlovice nad Mží na železniční trati Plzeň–Cheb v km 403,2280–403,449 mezi zastávkou Ošelín a stanicí Pavlovice.[1]

Pavlovický tunel
Základní informace
StátČesko Česko
Provozní délka220,8 m
Lokalizace
Souřadnice49°49′21,94″ s. š., 12°47′13,54″ v. d.
Pavlovický tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Trať byla postavena společností Dráha císaře Františka Josefa jako část železniční tratě VídeňČeské BudějoviceCheb. Koncese ke stavbě byla vydána 11. listopadu 1866. Výstavbou byla pověřena stavební firma bratří Kleinů a Adalberta Lanny. Politická pochůzka na úseku Plzeň–Cheb byla provedena v roce 1869. Stavební práce byly zahájeny v lednu 1870 a ukončeny v září 1871. Slavnostní otevření trati Plzeň–Cheb proběhlo 28. ledna 1872. V roce 1884 byla trať zestátněna.[2]

Na trati byly ve skalnatém údolí řeky Mže vybudovány tři tunely, Svojšínský, Ošelínský a Pavlovický, které byly uvedeny do provozu v roce 1871. Svojšínský tunel byl částečně opravován v roce 2004 a spolu s tunely Ošelínským a Pavlovickým byl zrekonstruován v rámci optimalizace III. koridoru v období 2008–2011 firmou Skanska.[3][4][5]

Geologie a geomorfologie

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Karlovarská vrchovina, celku Tepelská vrchovina s podcelkem Bezdružická vrchovina s okrskem Michalohorská vrchovina.[6]

Geologické podloží v této oblasti je tvořeno krystalickými břidlicemi tepelsko-žlutického antiklinorního pásma (svory, ruly, amfibolity), granitoidy a neovulkanity.[7][8]

Tunel dlouhý 220,80 m leží v nadmořské výšce 450 m.

Popis

Jednokolejný tunel je vybudován na trati Plzeň–Cheb mezi zastávkou Ošelín a stanicí Pavlovice.[9] Byl proražen ve skalnatém výběžku vrchu Výhledy (591 m n. m.) v meandru řeky Mže. Při rekonstrukci tunelu v rámci optimalizace III. koridoru bylo provedeno obnovení odvodnění, sanovány portály, upraveno betonové ostění, zajištění průjezdního profilu a byly vybudovány záchranné výklenky.[10]

Tunel, který je veden v levovotočivém oblouku, se skládá z dvou portálových a 36 tunelových pasů. Betonová klenba o tloušťce 300 mm nasedá na opěří z lomového kamene (žula). Při rekonstrukci bylo opěří nahrazováno novou železobetonovou stěnou.[11]

Odkazy

Reference

  1. Pavlovický (tunel). Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. ISSN 2391-4793.
  2. Hlavní trať z Plzně přes Pňovany a Stříbro do Chebu. www.bezdruzickalokalka.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
  3. Koridory. www.k-report.net [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
  4. Optimalizace trati Stříbro - Planá u Mariánských Lázní. www.skanska.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
  5. BLAŽEK, Jiří. Stavba železničního koridoru vstoupila do další etapy. Plzeň [online]. 2008-06-26 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  6. Pavlovický tunel. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-27]. Vrstva Geomorfologie. Dostupné online.
  7. DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Brno: Academia, 1987.
  8. ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter (eds.), kol. Plzeňsko a Karlovarsko.. 1. vyd. Praha: Agentura Ochrany Přírody a Krajiny ČR, 2004. 588 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-68-9, ISBN 978-80-86064-68-0. OCLC 231988920 S. 37.
  9. Pavlovický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
  10. TYCOVÁ, Miroslava. Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mar. Lázní [online]. Plzeň: 2006 [cit. 2020-11-28]. S. 9. Dostupné online.
  11. GAMBLIČKA, Michal. Rekonstrukce tunelů na trati Stříbro –Planá a Rigelského tunelu. www.ita-aites.cz [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.