Svojšínský tunel

Svojšínský tunel je železniční tunel č. 2 na katastrálním území Ošelín na železniční trati Plzeň–Cheb v km 395,700–395,852 mezi stanicemi Svojšín a Ošelín.[1]

Svojšínský tunel
Základní informace
StátČesko Česko
Provozní délka151,78 m
Lokalizace
Souřadnice49°47′3,15″ s. š., 12°51′38,69″ v. d.
Svojšínský tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Trať byla postavena společností Dráha císaře Františka Josefa jako část železniční tratě VídeňČeské BudějoviceCheb. Koncese ke stavbě byla vydána 11. listopadu 1866. Výstavbou byla pověřena stavební firma bratří Kleinů a Adalberta Lanny. Politická pochůzka na úseku Plzeň–Cheb byla provedena v roce 1869. Stavební práce byly zahájeny v lednu 1870 a ukončeny v září 1871. Slavnostní otevření trati Plzeň–Cheb proběhlo 28. ledna 1872. V roce 1884 byla trať zestátněna.[2]

Na trati byly ve skalnatém údolí řeky Mže vybudovány tři tunely, Svojšínský, Ošelínský a Pavlovický, které byly uvedeny do provozu v roce 1871. Svojšínský tunel byl částečně opravován v roce 2004 a s tunely Ošelínským a Pavlovickým byl rekonstruován v rámci optimalizace III. koridoru v období 2008–2011 firmou Skanska.[3][4][5]

Geologie a geomorfologie

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Plzeňská pahorkatina, celku Plaská pahorkatina s podcelkem Stříbrská pahorkatina s okrskem Svojšínská vrchovina.[6]

Geologické podloží v této oblasti je tvořeno z proterozoických fylitů s denudačními zbytky karbonských a třetihorních sedimentů.[7][8]

Tunel leží v nadmořské výšce 425 m, je dlouhý 151,78 m.

Popis

Jednokolejný tunel byl vybudován na trati Plzeň–Cheb mezi dnešními stanicemi Svojšín a Ošelín.[9] Byl proražen ve skalnatém ostrohu v meandru řeky Mže. Při rekonstrukci tunelu v rámci optimalizace III. koridoru bylo provedeno obnovení odvodnění, sanovány portály, upraveno betonové ostění, zajištění průjezdního profilu a byly vybudovány záchranné výklenky.[10]

Odkazy

Reference

  1. Svojšínský (tunel). Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online. ISSN 2391-4793.
  2. Hlavní trať z Plzně přes Pňovany a Stříbro do Chebu. www.bezdruzickalokalka.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
  3. Koridory. www.k-report.net [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
  4. Optimalizace trati Stříbro - Planá u Mariánských Lázní. www.skanska.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
  5. BLAŽEK, Jiří. Stavba železničního koridoru vstoupila do další etapy. Plzeň [online]. 2008-06-26 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  6. Svojšínský tunel. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-27]. Vrstva Geomorfologie. Dostupné online.
  7. DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Brno: Academia, 1987.
  8. Oblastní plán rozvoje lesů. PLO 6. Západočeská pahorkatina. S. 13. www.uhul.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. S. 13. Dostupné online.
  9. Svojšínský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-27]. Dostupné online.
  10. TYCOVÁ, Miroslava. Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mar. Lázní [online]. Plzeň: 2006 [cit. 2020-11-28]. S. 9. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.