Ošelínský tunel

Trať byla postavena společností Dráha císaře Františka Josefa jako část železniční tratě Vídeň – České Budějovice – Cheb. Koncese ke stavbě byla vydána 11. listopadu 1866. Výstavbou byla pověřena stavební firma bratří Kleinů a Adalberta Lanny. Politická pochůzka na úseku Plzeň–Cheb byla provedena v roce 1869. Stavební práce byly zahájeny v lednu 1870 a ukončeny v září 1871. Slavnostní otevření trati Plzeň–Cheb proběhlo 28. ledna 1872. V roce 1884 byla trať zestátněna.[2]

Na trati byly ve skalnatém údolí řeky Mže vybudovány tři tunely, Svojšínský, Ošelínský a Pavlovický, které byly uvedeny do provozu v roce 1871. Svojšínský tunel byl částečně opravován v roce 2004 a spolu s Ošelínským a Pavlovickým tunelem byl rekonstruován v rámci optimalizace III. koridoru v období 2008–2011 firmou Skanska.[3][4][5]

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Plzeňská pahorkatina, celku Plaská pahorkatina s podcelkem Stříbrská pahorkatina s okrskem Svojšínská vrchovina.[6]

Geologické podloží v této oblasti je tvořeno z proterozoických fylitů s denudačními zbytky karbonských a třetihorních sedimentů.[7][8][9]

Tunel je dlouhý 52,55 m a leží v nadmořské výšce 435 m.

Jednokolejný tunel byl vybudován na trati Plzeň–Cheb mezi dnešními stanicemi Ošelín a Pavlovice.[10] Byl ražen z hlubokého zářezu východním táhlým výběžkem vrchu Čihadlo (584 m n. m.)

Při rekonstrukci tunelu v rámci optimalizace III. koridoru bylo provedeno obnovení odvodnění, sanovány portály, upraveno betonové ostění, zajištění průjezdního profilu a byly vybudovány záchranné výklenky.[11] Vyzděný tunel byl sanován stříkanou hydroizolací.[12]