Pavel Hanuš

Pocházel z dělnické rodiny. Po ukončení měšťanské školy roku 1943 pracoval ve slévárně v ČKD a jako zřízenec v Živnostenské bance. Od počátku roku 1945 do konce války byl v táboře nucených prací ve Slezsku. Pak dálkově vystudoval novinařinu na Vysoké škole politické a sociální v Praze.[1]

Pracoval v různých organizacích a v různých funkcích:

• 1946–1950: pracovník Kulturního odboru Ústředního výboru Svazu české mládeže.
• 1948–1950: vedoucí redaktor mládežnického kulturněpolitického a propagandisticko-výchovného časopisu Směna.
• 1950–1952: scenárista a dramaturg Československého státního filmu.
• 1953–1955: pracovník Literárního odboru Ústředního domu lidové tvořivosti.
• 1956–1962: literát na volné noze (živil se především jako publicista a autor reportáží pro deník Mladá fronta a časopis Květy.
• 1957–1963: příležitostně spolupracoval s malířem Miroslavem Liďákem při vytváření kreslených vtipů pod pseudonymem Haďák.
• 1963–1964: placený předseda závodní organizace KSČ ve Svazu československých spisovatelů.
• 1965–1968: redaktor měsíčníku Plamen.
• 1969–1972: opět literát na volné noze.

V roce 1964 se stal zakládajícím členem a předsedou Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.[3] Roku 1972 vážně onemocněl a byl mu přiznán trvalý invalidní důchod.[1]

Svou literární činnost zahájil jako básník, když na přelomu 40. a 50. let časopisecky publikoval poměrně naivní dobové verše. Následně se zaměřil na tvorbu tendenčních satiricky zaměřených aktovek a scének a ideově zaměřených divadelních her. Psal také detektivní příběhy pro dospělé i pro děti. Během 70. a 80. let přenesl těžiště své spisovatelské činnosti do tvorby televizních a rozhlasových scénářů komediálního, detektivního a společensky mravoličného charakteru, které se však vyznačují hodnotovou nevyrovnaností.[2]

• Past na kachnu (1978), režie Karel Kovář.
• Fešák Hubert (1985), režie Ivo Novák.

• Tanec kolem družice (1959), režie Antonín Moskalyk,
• Klapzubova jedenáctka (1968), režie Eduard Hofman, společně s Hofmanem, podle Eduarda Basse,
• Zvony pana Mlácena (1973), režie Zdeněk Podskalský, podle Jaroslava Haška,
• Konec agenta č. 312 (1974), režie Václav Hudeček, podle Jaroslava Haška,
• Tři muži se žralokem (1975), režie Zdeněk Podskalský, podle Jaroslava Haška,
• Španělská hra (1976), režie Vladimír Kavčiak,
• Zákon starého muže (1976), režie Jaroslav Novotný,
• Preclíková válka (1977), režie Karel Pokorný,
• Smrt paprsku (1977), režie Zdeněk Kubeček,
• Když kluci drží basu (1978), režie Tomáš Svoboda,
• Výhra admirála Kotrby (1981), režie Petr Schulhoff,
• Ztracený manžel a zastřelený výhybkář (1981), režie Jan Schmid,
• Zelená tráva (1982), režie Zdeněk Kubeček,
• Slečna se špatnou pověstí (1982), režie Evžen Sokolovský,
• Velitel (1982), režie Zdeněk Kubeček,
• Pozor, je ozbrojen (1985), režie Antonín Moskalyk,
• Pokus o izolaci viru N (1986), režie Václav Hudeček,
• Případ kapitána Bábovky (1988), režie Josef Platz,
• Talent (1989, režie Ivo Paukert,
• Prosím, vaše lordstvo! (1990), režie Pavel Háša, podle Pelhama Grenvilla Wodehouseho.